Běloruský úder: Lukašenko uštědřil CIA tvrdou ránu.
Stažení agenta z oblohy Západ šokovalo. Když totéž udělali Američani s bolívijským prezidentem, bylo to OK. Pokrytectví již patří k tradičním „evropským hodnotám“
VÁCLAV DANDA komentuje dramatickou operaci běloruských tajných služeb, které zadržely ve svém vzdušném prostoru jednoho z organizátorů chystaného puče v Minsku
Běloruským tajným službám se o víkendu povedl mistrovský tah. Po rozsáhlé bezpečnostní akci byl zadržen jeden z organizátorů prozápadních demonstrací proti prezidentu Lukašenkovi a jedna z výrazných postav mediálních operací CIA v Minsku, Raman Pratasevič. Mladý nadějný operativec naverbovaný západními tajnými službami cestoval z Athén do Vilniusu, kde sídlí hlavní operační středisko připravující dlouhodobě převrat v Bělorusku. Přelet přes běloruský vzdušný prostor se mu ale stal osudným. Letadlo, ve kterém cestoval, bylo donuceno přistát v Minsku, a on byl zatčen.
Lukašenko tak dal Západu najevo, že jeho tajné služby není radno podceňovat. Podle zdrojů z Minsku byl Pratasevič monitorován již na athénském letišti. Skutečnost, že si navzdory tomu byl natolik jist svým krytím, že klidně zvolil cestu do Pobaltí přes běloruský vzdušný prostor ukazuje, že západní špionážní centrály Lukašenka těžce podcenily. Běloruské úřady přinutily letadlo společnosti Ryanair, pod záminkou že je na palubě bomba, dosednout na letišti v Minsku za asistence běloruské armádní stíhačky. Rozkaz ke vzletu MiGu-29, který donutil stroj k přistání, vydal údajně osobně běloruský prezident.
O co přišla CIA?
O důležitou figuru v osobě Prataseviče – pro mediální operace proti Bělorusku. Mladík tvořil jeden ze spojovacích článků v rozsáhlé mediální síti, kterou pomohl za přispění západních zpravodajců a sorosovských neziskovek vybudovat. Tak jako mnoho jiných operativců zabývajících se problematikou sociálních sítí (a s nimi spojenou organizací prozápadních protestů) působil jako tzv. nezávislý novinář. Něco jako Člověk v tísni zřízený Českou televizí. Patřil ke spoluzakladatelům telegramového kanálu NEXTA, který byl hlavním komunikačním uzlem při koordinaci demonstrací v běloruských městech od srpna loňského roku.
Kromě Pobaltí byly tyto akce organizovány také z Varšavy, kde oficiálně sídlí „redakce“ a také z Prahy kde probíhala řada akcí politicky podporovaných demoblokem a spřízněnými neziskovkami, včetně řady školení zpravodajců, připravovaných pro ostré akce proti Bělorusku. Mnohých z nich se v Praze účastnila také Pratasevičova mediální skupina zpravodajců, kteří byli spolu s ním zapojeni do „žurnalistického“ programu Václava Havla.
Ten byl ve skutečnosti jednou z bází, ve kterých se připravoval kromě demonstrací také ozbrojený převrat v Bělorusku, k němuž mělo dojít letos na začátku května. K šoku západních tajných služeb byla ovšem celá akce včas rozkryta za pomoci ruských a běloruských operativců, kterým se podařilo v polovině dubna odhalit operační štáb, zadržet hlavní spojky operace a jejím zveřejněním ji fakticky pohřbít.
Připomeňme si, o co šlo
Protože se vše bezprostředně týká také nás. Pro mediální překrytí chystaného puče v Bělorusku byla v Praze spuštěna operace Vrbětice, která měla sloužit jako jeden ze zastíracích manévrů před chystaným státním převratem v Minsku. Jak již víme ze zveřejněného záznamu konspirační schůzky důstojníků CIA s představiteli běloruské opozice v Moskvě, připravovala CIA v Minsku ve spolupráci se svými běloruskými agenty puč – tentokrát spíše egyptského než ukrajinského typu.
Akce byla plánována na 9. května. Při oslavách vítězství nad nacismem – během vojenské přehlídky – měli pučisté organizovaní a placení CIA, zavraždit prezidenta Lukašenka, a převzít moc v zemi. Kromě prezidenta a příslušníků jeho rodiny měly být zavražděny i další osobnosti z vedení země. Organizátoři popsali při schůzce podrobně plány celého převratu, včetně obsazení rozhlasových a televizních stanic, které měly odvysílat projevy pučistů.
Právě mediální pokrytí celé operace měla na starosti skupina operativců školená mimo jiné i v Praze pod vedením Ramana Prataseviče. Skupiny zpravodajců se měly poté přesunout na území Běloruska spolu s diverzními jednotkami z okolních zemí – zejména z Polska, Pobaltí a z Ukrajiny.
Stažení jednoho z hlavních organizátorů mediální zpravodajské sítě Ramana Prataseviče z běloruského vzdušného prostoru do vyšetřovací vazby, ukazuje, že běloruské úřady vědí o každém kroku organizátorů zkrachovalého krvavého puče.
Celá věc je pro Washington a Brusel mimořádně citlivá, neboť ve výpovědích zatčených organizátorů se objevují stále další fakta o teroristických sítích organizovaných ze Západu proti Bělorusku. Tomu také odpovídají hysterické reakce Západu, který teď podle rčení „zloděj křičí, chyťte zloděje!“ mluví v případě zatčení Prataseviče o státním terorismu.
Je to tím komičtější, že na straně Západu existuje řada podobných precedentů, nad nimiž se ovšem pochoppitelně nikdo nevzrušoval. Ten nejznámější je případ s bolívijským prezidentem Evo Moralesem, jehož letadlo na cestě z Moskvy do vlasti bylo v červenci 2013 donuceno přistát ve Vídni. Agenti CIA totiž tvrdili, že na palubě je Edward Snowden, bývalý analytik amerických tajných služeb, který vynesl na veřejnost řadu informací o mimořádně hnusných nelegálních operacích agentů „vzorové demokracie“ po celém světě – včetně USA. Poté našel Snowden azyl v Rusku a Morales při státní návštěvě v Moskvě připustil, že by mu jej zřejmě udělila rovněž Bolívie.
A už to jelo
Washington přinutil Francii, Španělsko, Itálii a Portugalsko aby prezidentskému speciálu (!), který již byl ve vzduchu, zakázaly přelet, a stejně tak přinutil Rakousko, aby Moralesovo letadlo přistálo ve Vídni. Tady ho normálně agenti CIA prohledali (jde o výsostné území Bolívie!) – leč Snowden nikde. Dokonalá blamáž! A co se stalo? Kdo protestoval? Brusel mlčel, jak zařezaný a ani české ministerstvo zahraničí si nepozvalo amerického velvyslance k vysvětlení (jak to učinilo nyní s Běloruskem). Strom lokajské podřízenosti a pokrytectví rozkvetlý v plné kráse…
Nicméně případ s Pratasevičem je opravdu přelomový. Dosud se západní zpravodajci zapojení do organizování státních převratů a podobných teroristických operací domnívali, že pokud jsou ve vzdušném prostoru, mohou se cítit bezpečně i nad zeměmi, proti kterým jsou jejich operace směřovány. Takže před soudem (nemluvě o vězení) nikdy neskončí. Po dnešku se již nikdo z nich tak bezpečně cítit nebude…
Lukašenko tím uštědřil tomuto druhu mezinárodního terorismu tvrdou ránu. To mu ovšem rozzuření strůjci neúspěšného převratu hned tak neodpustí. Jenže Bělorusko má silného spojence a více „oblíbených“ sankcí už proti němu Západ v podstatě stejně uplatnit nemůže. Takže kromě bezmocného řevu a snahy získat nějaké domácí politické body (určitě se přijde na to, že v tom měl prsty Putin, možná i Pat a Mat z Vrbětic) to na nějakou velkou a slavnou odvetu nevypadá.
Lesk a bída kurtizán (včetně českého bordelu) v praxi.
