Biden zrušil Trumpovo nařízení k potlačení cenzury na sociálních sítích

JANITA KAN: Americký prezident Joe Biden v uplynulém týdnu zrušil výkonné nařízení svého předchůdce D. Trumpa zaměřené na ochranu internetových uživatelů před neférovými nebo klamavými omezujícími praktikami technologických gigantů.

Zrušení nařízení z loňského května nazvaného „Preventing Online Censorship“ (prevence online cenzury) nařizuje ministrům anulování veškerých regulí přijatých na základě onoho Trumpova nařízení.

Účelem Trumpova nařízení bylo zabránit společnostem provozujícím sociální sítě jako Twitter, Facebook nebo YouTube moderovat obsah uživatelů, který byl dle jeho administrativy prováděn nevyrovnaně a rozporuplným způsobem. Nařízení uvádělo příklady z Twitteru, který k určitým tweetům přidával „nálepky ověřovatelů faktů“ způsobem, který dle vládních představitelů jednoznačně odrážel politickou předpojatost.

Twitter dal „fact-checkerské“ nálepky na dva Trumpovy tweety dva dny před tím, než prezident vydal ono výkonné nařízení. Trump vinil Twitter ze „selektivní aplikace“ varovných nálepek tvrdíc, že takový krok je politickým aktivismem.

Součástí Bidenova nařízení je i omezení ochrany právní odpovědnosti pod sekcí (paragrafem) 230 Zákona o „komunikační mravnosti“ z roku 1996. Díky tomuto zákonu jsou online platformy z velké části vyňaty z odpovědnosti za obsah nahrávaný jejich uživateli. Výjimkami jsou zodpovědnost za obsah porušující zákony o duševním vlastnictví a nelegálním obchodování se sexem.

Zákon umožňuje společnostem blokovat obsah „v dobré víře“, pokud jej shledají „obscénním, oplzlým, chlípným, necudným, příliš násilným, obtěžujícím či jinak sporným“. Nicméně, dle loňského stanoviska bývalého ministra spravedlnosti W. Barra nebyly právní ochrany zamýšlené na to, aby se vztahovaly na služby, které se chovají spíše jako vydavatelé než online platformy.

Trumpovo nařízení instruovalo Federální komise pro komunikace (FCC) k vytvoření regulí pro to, co je a co není „dobrou vírou“ v rámci toho, jaký obsah společnosti můžou odstranit či omezit.

Nařízení bylo soudně napadeno několika skupinami, které tvrdily, že Trump se snažil potrestat společnosti provozující sociální média za „fact-checking“ prezidentových postů. Skupiny žádaly soud, aby nařízení prohlásil za „protiústavní či neplatné“ a zablokoval jeho implementaci či vynucování.

Žaloba podaná jménem Common Cause, Free Press, Maplight, Rock the Vote a Vote Latino argumentovala, že „právo platforem sociálních médií plynoucí z prvního dodatku ústavy k zajišťování přesných informací… není podkopávané dezinformacemi na jejich platformách“.

Barr minulý rok varoval, že sekce 230 již neslouží záměru, pro který byla přijata. Dodal také, že federální zákon je potřeba upravit.

Dle Barra se internet a technologický sektor za posledních 25 let, kdy byl zákon přijatý, vyvíjí. Tehdy byl v onom znění přijatý, aby chránil webstránky, které sloužily jako „bulletin“ obsahu třetích stran a chránil společnosti před právní odpovědností za odstranění obsahu jako dětská pornografie nebo nabídky erotických služeb.

Nyní je ale dle něj sekce 230 interpretovaná v tak širokém měřítku, že online platformy „postrádají zodpovědnost za různé újmy plynoucí z obsahu na jejich platformách a v podstatě nemají žádné ruce svazující překážky k cenzurování obsahu třetích stran s malou transparentností nebo odpovědností“.

JANITA KAN, překlad původního článku: J. S.