Bobošíková kvůli covidu zpražila politiky i ČT. A burcuje národ k podzimním volbám
ROZHOVOR PL „Teď těm, kteří v oblasti disciplíny kázali vodu a pili víno, nezbývá než prosit občany o odpovědnost. Ale kde je ta jejich? Na večírku v Teplicích? V restauraci na Vyšehradě? Na dovolené na Krétě?“ ptá se Jana Bobošíková, prezidentka Institutu svobody a demokracie, bývalá europoslankyně a politička a televizní moderátorka. Pro ParlamentníListy.cz řekla, že právě letos mají Češi šanci vyjádřit, jak moc chtějí svobodu a nakolik ji chtějí přenechat úředníkům a politikům.
„Podlehli jsme protektorátní atmosféře a začali takřka sborově a pro nás netypicky dokonale poslouchat. Roušky jsme nasazovali, šili a sundávali podle předpisů, stáli jsme ve vzorových rozestupech s prázdným výrazem v tváři a s hlavou mlčky skloněnou k mobilům, opět jsme se postavili do front takřka všude a takřka na všechno, a především jsme téměř zapomněli švejkovat,“ řekla jste mi v bilančním rozhovoru na sklonku minulého roku. Jak si Češi v tomto ohledu vedou nyní?
Nyní občané už švejkují. Vzhledem k tomu, jak rychle a chaoticky se mění nejrůznější nařízení, byli loajální k opatřením poměrně velmi dlouho. Politici měli dost času, aby zaujali k pandemii jasné stanovisko a představili srozumitelný a důvěryhodný plán, modifikovatelný podle aktuálního vývoje. Času nevyužili, nedohodli se a ani shodu na základních zájmech naší země v této těžké době nehledají. A dokonce z některých cítím určitou škodolibost, že čím hůř – tedy čím větší chaos – tím líp. Zejména v souvislosti s nedávnými rozhodnutími Ústavního soudu.
Čísla nakažených rostou, vývoj epidemie u nás je varovným pro ostatní státy. Ministr zdravotnictví Jan Blatný řekl, že zákazy nepomohou a teď záleží na zodpovědnosti lidí. Je to tak?
Na zodpovědnosti lidí záleželo, záleží a bude záležet vždy. S tím, že zákazy nyní nepomohou, souhlasím. Ale nemuselo to tak být. Kdyby vláda před rokem epidemii nezlehčovala, kdyby stanovila jasné priority a držela se jich, kdyby sami politici včetně premiéra, ministra vnitra a zdravotnictví, dodržovali vládou vyhlášená omezení a doporučení, kdybychom takřka denně nečetli o skandálech s přednostním očkováním, zakázaných večírcích a papalášském fotbalu, mohla mít preventivní vládní opatření efekt. Teď těm, kteří v oblasti disciplíny kázali vodu a pili víno, nezbývá než prosit občany o odpovědnost. Ale kde je ta jejich? Kde je odpovědnost z ústavních slibů členů vlády a poslanců, kdy čestně slibovali svědomitost a vykonávání mandátu v zájmu všeho lidu? Na večírku v Teplicích? V restauraci na Vyšehradě? Na dovolené na Krétě, když občany vyzývali, aby necestovali do zahraničí?
Kde tedy najít hranici mezi odporem proti krokům vlády, s nimiž lidé nesouhlasí, a mezi hazardováním se životy kvůli nákaze?
Vždy se najde někdo, komu nebudou vládní kroky vyhovovat. Podle mého názoru se vláda mohla vyhnout širokému nesouhlasu občanů, kdyby srozumitelně vysvětlovala, proč dělá to či ono a jaké má připraveny varianty opatření. V informačním chaosu, podpořeném výše uvedeným pokrytectvím, se hranice přijímání opatření hledá velmi těžko. A vláda v tom není sama, obdobně chaoticky se chová i Evropská unie. Její špičky nám chtějí přikazovat, co máme dělat, hovoří o společné zdravotní politice, a přitom nezvládnou ani objednat dost vakcíny, ani ji včas schválit.
A veřejnoprávní média? Nezaznamenala jsem, že by vytvořila možná pro někoho nudný, suše informační, ale pravidelný a podle mě potřebný pořad, který by občany každodenně jasně informoval, jaká opatření právě platí. I to by mohlo pomoci ke snížení nervozity a k hledání hranice pro přijímání opatření občany.
Nakolik je tedy vinou vlády, že lidé odmítají některé zákazy dodržovat?
Vláda na začátku pandemii podcenila, její opatření byla chaotická, navíc špatně vysvětlovaná a samotnými členy vlády nedodržovaná. A navíc udělala zásadní politickou chybu, že připustila v této obtížné době ztrátu rozhodovací většiny v Poslanecké sněmovně.
A naopak. Ve vašem Institutu svobody a demokracie se věnujete i omezování práv. Kde je hranice mezi slepou poslušností lidí se skloněnými hlavami k mobilům a mezi nadměrnými zákazy ze strany vlády?
Hranice by měla vzniknout v diskusi mezi těmi, kteří mají od občanů momentálně svěřenou politickou moc a o opatřeních rozhodují. Pokud nejsou vládní strany a opozice schopny dohody v zájmu země a preferují osobní nebo stranické zájmy, pak je definovat takovou hranici obtížné. Ale tuto hranici vidím i ve vnímání svobody každým z nás. A letos máme šanci vyjádřit, nakolik chceme svobodu, demokracii a odpovědnost nebo nakolik chceme, aby o nás rozhodovali politici a úředníci. Komu vyhovují zákazy a slepá poslušnost, bude volit strany, které dávají velký prostor státu, byrokracii, zákazům a příkazům všeho druhu. Kdo je připraven nést odpovědnost za sebe a za svou rodinu a nespoléhat se na stát, bude volit jinak.
Jak čtete události kolem nouzového stavu? Tedy že poslanci ho odmítli prodloužit a vše zůstalo na hejtmanech? O čem to vypovídá?
Vypovídá to o neschopnosti a možná i nevůli politiků napříč politickým spektrem stanovit a dohodnout se na klíčových záležitostech, které jsou v zájmu co největšího počtu občanů naší země.
Jste pro otevření škol a zpřístupnění obchodů a služeb tak, jak si za podmínku kladou právě hejtmani, aby nouzový stav prodloužili?
Jsem pro otevření škol i obchodů, ale v jasném časovém, hygienickém i kompenzačním režimu. A při veřejně kontrolovatelných a srozumitelných parametrech rozvolňování i případného uzavírání.
Sněmovnou byl schválen pandemický zákon. Včas? Pozdě? A je správným nástrojem?
Pandemický zákon byl narychlo schválen jako výsledek bezmocnosti vlády, která ztratila ve Sněmovně většinu. To dává odpověď na vše.
Vláda uzavřela okresy Cheb, Sokolov a Trutnov. A mluví kvůli šířící se nákaze i o dalších. Lidé mohou z okresu či dovnitř jen kvůli zaměstnání nebo do školy. Pro mnoho podniků, které měly na horách otevřena alespoň výdejní okénka, to znamená konec provozu. Jak takové rozhodnutí politiků hodnotíte?
Je to zoufalá snaha politiků zabránit dalším obětem na životech poté, co předcházející řada rozhodnutí byla chaotická a jejich efekt sporný. A další rána pro zdecimované podnikatele. Umocněná fotografiemi hodujících politiků z parlamentní restaurace.
Na jaře nemuseli živnostníci a podnikatelé platit zdravotní a sociální pojištění. Od podzimu jim ho však už vláda neodpustila. Jak takové rozhodnutí čtete?
Nechci být přehnaně kritická, ale svědčí to o neschopnosti vlády stanovit jasná předvídatelná pravidla a pak se jich držet. Není divu, že veřejnost je znejistěna a vládě přestává důvěřovat.
Ministerstvo vnitra chystá zařadit do registru ty, kdo opatření porušují opakovaně. Například restauracím pak bude možné udělit zákaz činnosti na jeden rok. Jaký je váš názor na podobné tresty?
Veskrze negativní. Navíc v době dvojího metru a papalášských manýrů je takové opatření kdykoliv zneužitelné.
