BOJOVÝ DUCH a CENZURA
Lenka Procházková: Když český premiér v přímém přenosu občanům oznámil, že jsme ve válce, rozšířil poplašnou a nepravdivou zprávu. Parlament ČR o vyhlášení válečného stavu vůči Ruské federaci nehlasoval. Zatím „za nás“ válčí ukrajinská armáda, neonacistické pluky a propuštění ukrajinští trestanci. Vláda ČR podporovaná chvilkovým hlaholem na Václaváku jim „pouze“ posílá dodávky zbraní za půl miliardy (včetně protiletadlových raket) a informuje o tom, že k jejich užívání se mohou hlásit i bojechtiví čeští dobrovolníci. Ve veřejnoprávním rozhlase je slyšet jejich vzrušené hlasy, těší se do boje, i ti, co přiznávají, že nemají vojenské zkušenosti ani výcvik. Média s respektem hlásí, že už se přihlásilo několik set statečných. Odjezd každého z nich na bojiště musí odsouhlasit prezident, jinak by šlo o trestný čin. Emeritní generál Petr Pavel ale doufá, že prezident dopředu vyhlásí pro dobrovolné válečníky amnestii. Ukrajinský prezident (ač původně komik, nyní však ztvárňující roli v tragédii) se na skypu vyznal, že dobrovolné válečníky vítá a oznámil, že pro ně vznikla cizinecká legie, jejíž náborové centrum je ve Lvově. Už tam míří tlupy bojovníků z Anglie, Polska, Lotyšska, křesťanského Chorvatska, pacifistického Německa a dalších demokratických zemí. A zatím z východního směru přicházejí z válečné zóny ukrajinští uprchlíci vzbuzující oprávněnou lítost i odhodlání pomoci. Mezi nimi se překvapivě objevují i zimomřivé skupiny neevropského původu.
Od pátku vláda ČR vyhlásila nouzový stav. České občany to údajně v ničem neomezí, pouze to umožní nákupy bez konkurzů a zjednoduší vstupní formality při udělování víz a zaopatření nešťastným lidem, co prchají před válkou, která vypukla před pouhými deseti dny, ale k níž se schylovalo, provokovalo a hecovalo už dlouhých osm let.
Dálkový projev ruského mistra zahraničí Lavrova promítaný na velkoplošné obrazovce ženevského sálu, kde se konala konference OSN, však sledovali jen tlumočníci. Diplomaté opovržlivě odložili sluchátka a naslouchajíce vnitřnímu hlasu kolektivního svědomí ostentativně odešli na procházku k jezeru, aby nemuseli reagovat na argumenty zdůvodňující ofenzívní vojenskou operaci na Ukrajině obranou RF. Ano, Ukrajinci jsou obětí. Obětí Majdanu.
Pevná víra o zločineckém zneužití armády proti nevinnému suverénnímu, demokratickému a právnímu státu zachvátila i česká mainstreamová média. Zvídavějším čtenářům, kteří raději sdílí fakta než víru, je ale odpíráno dočíst se o strategickém ničení především vojenských objektů USA a tajných laboratoří pro vývoj a výrobu biologických zbraní zbudovaných na území Ukrajiny. Nejprve osm a nyní už téměř tři desítky názorových a informačních webů bylo preventivně vypnuto. Cenzuru, která je dle ústavy v ČR nepřípustná, nynější vláda zavedla a zpětně ji, až bude čelit žalobám, asi bude hájit nouzovým stavem, ačkoliv ten byl vyhlášen až po umlčení webů. Za nouzového stavu může vláda nařídit i zákaz shromažďování.
Mnozí občané to přijmou bez reptání, na omezovaní svých práv jsou zvyklí, prošli tréninkem v období pandemie a už si neuvědomují, že místo informací vstřebávají vládní propagandu. Virus nenávisti k Rusku a Rusům, který na ně denně útočí prostřednictvím médií z úst politiků, politologů a nezištných (neziskových) odborníků na svobodu a lidská práva, přijímají jako ochotní hostitelé. Infikováni virem se pak vydávají na stezku „spravedlnosti“ a šikanují, urážejí nebo i fyzicky napadají rusky mluvící cizince, osoby, které mnohdy vidí poprvé v životě. Činy motivované nenávistí k rase, národnosti, náboženství atd. jsou sice trestně stíhatelné, ale nenávist projevovaná vůči Rusům má zdá se výjimku a kdo ji odmítá, je nahlašován policejním složkám. Stovky Bretschneiderů slídí po sociálních sítích a loví komentáře, jejichž autoři ještě disponují kritickým myšlením a odvážně připomínají osmileté beztrestné vraždění civilistů ruské národnosti včetně dětí žijících na Donbase, upálení téměř padesáti lidí 2. května 2014 v Domě odborů v Oděse a další nepotrestané (ale nepromlčitelné !) zločiny v údajně právním a demokratickém státě.
Vysvětlování příčin, kvůli kterým se válka na Ukrajině rozhořela, má být (za určitých okolností) pro české občany trestné, upozornil nejvyšší státní zástupce. Okolnost, pro kterou je stíhán podplukovník v záloze Ivan Kratochvíl, spočívá v tom, že jezdil na Donbas s vybranými finančními příspěvky a dárky pro sirotky, jejichž rodiče byli zabiti nacistickými gangy. V minulém režimu, kdy nynější nejvyšší státní zástupce byl „svědomitým“ vojenským prokurátorem, rozhodoval o odnětí svobody těm, co odmítli vzít do ruky zbraň (například jehovisté).
Dnes, když se na Ukrajině „bojuje i za nás“ se „férová“ část světa štítí nastoupit proti ruským sportovcům. Brzy snad budou z knihoven férově vyřazovány i rusky psané knihy a z divadel zmizí ruský repertoár, protože přejmenovat ruskou zmrzlinu na ukrajinskou zdaleka nepostačí. Bronzovou sochu maršála Koněva poraženou udatným úředníkem a nečinně ležící ve skladu je třeba roztavit, přimíchat do slitiny víc mědi a odlít spojenecké dělo.
Omlouvám se za užívání humoru, když plakat by se chtělo.
