Cesta do pekla je dlážděna zeleným pokrytectvím
Alexandra Dítětová: Největší kontejnerový dopravce na světě hlasitě křičí do světa, že nevěří ve více fosilních paliv a je prý zelený. Má na to dokonce viceprezidenta pro dekarbonizaci. Je to opět obrovská, ale pro dnešní svět bohužel typická, lež.
Firma Maersk, halasně ohlásila, že koupila celých 8 lodí poháněných metanolem. Spokojeně přidala, že si zajistila výrobu zeleného metanolu. Je to prý signál pro dodavatele paliv, že poptávka po zelených řešeních sílí.
Pravda je pochopitelně někde jinde. Poptávka po zelených řešení sice určitě sílí, ale takovým řešením rozhodně není to, že si mamutí firma koupí pár rádobyekologických lodí a bude se u toho zeleně usmívat. Ona na tom totiž rozhodně neprodělá.
Kdyby dánské firmě Maersk skutečně leželo životní prostředí na srdci, tak by oznámila, jak obrovskou zátěží pro něj je, že se neustále vozí všechno možné z jednoho konce planety na druhý. A to například dřevo z Ameriky do Evropy, aby se tady údajně velmi ekologicky pálilo jako biomasa. Také by firma Maersk oznámila, že právě ona na této nesmyslné přepravě vydělává miliardy a miliardy dolarů a že už to takhle dál nejde. Dala by alespoň část svých zisků na ekologické projekty a začala by dělat aktivní kroky k tomu, aby se obludný objem přepravy alespoň částečně snížil.
Nic takového ovšem samozřejmě nedělá a dělat nebude. Tím by totiž sice skutečně přispěla k menšímu poškozování životního prostředí, jenže by současně poškodila svůj byznys. A to prrrrrrr. Takže místo toho koupí pár rádobyekologických lodí a opentlí to nesmyslnými řečmi o snižování emisí, konci fosilních paliv a uhlíkové neutralitě. Mimochodem, znovu si připomeňme, že celé to haló je kolem nákupu 8, slovy osmi lodí. Google mi řekl, že celkem jezdí po mořích a oceánech 90 000, slovy devadesát tisíc kontejnerových lodí.
A takhle to s tou ekologií je. Většina z těch, kteří o ní hlasitě křičí, na ni ve skutečnosti kašlou. Jen ji zneužívají k tomu, aby vydělali ještě víc peněz. A nejsou to jen firmy, ale i země. Krásným příkladem je třeba Norsko, které už roky všechny poučuje o ekologii, o tom, jak škodlivé je uhlí apod. Ale dělá to samozřejmě jen proto, aby mohlo draze prodávat svou ropu a plyn, které navíc těží v mimořádně ekologicky cenných oblastech. Nebo Německo, které je údajně taky zelené až za ušima, ale tamní politici přitom jdou skoro přes mrtvoly, aby dotlačili ke spuštění plynovod Nord Stream 2. Protože plyn těžený na Sibiři a přepravovaný tisíce kilometrů do Evropy je nepochybně tím nejlepším pro životní prostředí.
Staré rčení říká, nevěřte nikomu, komu je přes třicet. Já říkám, podezřívejte každého, kdo hlasitě křičí, jak je nutné být zelený. Sice se občas budete muset omluvit opravdu ekologicky smýšlejícím lidem, ale zároveň nenaletíte zelenému pokrytectví, které vládne současnému světu.
