Co všechno můžeme dělat proti nástupu totality?
Eva Hrindová: Rozhodla jsem se sepsat vše, co má smysl dělat. Žádná z těch věcí sama o sobě není lékem a řešením. Ale když hodně lidí bude dělat aspoň některé z těch věcí, někde se to projeví. Vážení, co si neuděláme sami, nikdo za nás neudělá. Spoléhat na spasitele, se nevyplácí. A zatracovat jednotlivé níže uvedené body je taky hloupé. Každý ať dělá to, co může, na co má schopnosti.
Nejhorší je ale nedělat NIC.
1. Choďte na demonstrace, pokud můžete. Je dobré, když vláda a mocipáni tohoto světa vidí, že existuje odpor. Demonstrace jako takové samozřejmě nic nevyřeší, ale umí pohrozit. A připomínají politikům, že ne všichni s nimi souhlasí.
2. Říkejte všude, kde můžete, své názory. Na sociálních sítích, v diskusích pod články, mezi přáteli a rodinou. Šiřte informace, jak to jde. Diskutujte, hádejte se. Nikdy nevíte, pro koho váš názor bude poslední kapkou, která pomůže dotyčnému otevřít oči a nahlédnout pravdě do očí. Pište maily politikům, čím více, tím lépe.
3. Sledujte dění a sledujte politiku. Pozorujte a vyhodnocujte. Najděte si někoho, jehož názory se vám líbí a kdo vám pomůže se orientovat. Jen tak zabráníte tomu, abyste někomu sedli na lep. Najděte si své zdroje, které vám pomohou odstínit propagandu. Podporujte je a sdílejte je.
4. Choďte k volbám. Nic vás to nestojí a můžete někoho rozumného posunout do sněmovny. Je to potřeba, i když jednotlivci nic nezmůžou, přece jen volená funkce ulehčuje přístup do médií. Člověk s mandátem je víc slyšet než ten bez mandátu. Odmítněte konspirační teorie, že volby jsou k ničemu. Spoléhat se jen na ně je nesmysl, ale je třeba je využít!
5. Pokud máte možnosti – časové nebo finanční – zapojte se. Ale ne tak, aby vás to vyčerpávalo. Hlídejte si své zázemí finanční i rodinné. Aspoň občas podpořte opoziční projekty – objednejte si předplatné odvážného média, kupujte si nekorektní knihy. Běžte na kafe tam, kde se nebojí otevřít. Pomáhejte rozumným politikům v kampaních. Roznášejte letáky, sbírejte podpisy na petice.
Čím víc lidí bude dělat to, co jsem sepsala výše, tím bude odpor mohutnější. Opozice bohužel většinou nezvládá pohyb v realitě – ti, kteří se stěží mají šanci dostat do sněmovny se opájí pohádkami, že vyhrají volby. Nebo ti, kteří odmítají chodit k volbám, doufají v revoluci a vidí ji jako jediné řešení. Takoví nám všem jen škodí. Protože jsou to snílci a v cestě za svým „snem“ odmítají dělat malé a jednoduché věci. Ale u nich to začíná. Nemáme sílu na velkou revoluci a změnu. Ale máme sílu na změny u sebe samých a ve svém okolí. A věřte mi, odpor malých skupinek se může zvětšovat a časem spojit v mohutnou řeku.
Zdá se vám to málo? Jistě, nenabízím tady žádné revoluční změny a rychlé akce. Troufám si ale tvrdit, že ty pomalé změny, které jsou výsledkem mravenčí každodenní práce, jsou trvalé. A bez nich stejně žádné změny nejsou možné. Musíme začít pracovat. Systematicky, každodenně, bez vidiny velkého zlomu. Máme na výběr? Nemáme.
