Czexit na vícero způsobů

Vidlák: Dnes bych chtěl dále rozvíjet včerejší myšlenku, že při nastolených trendech to bude právě příští volební období ve kterém by už klidně mohlo dojít na lámání chleba, protože naše svobodná, demokratická a jedině správná EU zavádí tak šílené nápady, že se to přestává líbit i Němcům. A pokud dojde byť jen z poloviny na ty stanovené klimatické cíle, tak můžeme očekávat takovou drahotu a takové problémy, že to překoná jakoukoliv kampaň Okamury, Volného, Orbána i Salviniho dohromady.

Připočítejte si k tomu ještě válku v Afghanistánu, kterou vyhrál Tálibán, koukněte se do Deníku N, kde nám Procházková napsala, že uprchlíci před Tálibánem jsou i náš problém a musíme se o ně postarat. 

Pokud pojedete kolem Hradce Králové, podívejte se na tamní letiště, kolik je tam škodovek a schválně se zkuste zeptat v libovolném autosalonu, kdy vám přistaví nové auto, co si jdete vybrat…. fronty se nám vracejí do módy a vlastně už chybí jen ty poslední – na banány a toaleťák. Ale když vidíte, jak to dneska vedou, nejspíš to bude coby dup. 

Možná se pletu a zbytečně předbíhám, ale každý průser vypadá tak, že se nejdřív dlouho skoro nic nestane, jen se to trochu drolí a vznikají trhliny a pak se 90% všeho stane v podstatě naráz.  Pamatujete na čísla nakažených loni v září? Exponenciální růst, ale dlouho to nebylo vidět. Až pak najednou. 

Proto bych si myslel, že letošní volby už mohou být i o tom, co bude po EU. Možná přeháním, ale v roce 88 si také skoro nikdo ještě neuměl představit, že do roka a do dne bude po všem. 

V letošních parlamentních volbách  se může rozhodovat o tom, kterou cestičkou odejdeme z Evropy zpátky do vlasti. 

Všimněte si, že to beru jako holý fakt a ne něco, za co se bude nějak dramaticky bojovat. Stejně jako se nebojovalo proti Moskvě v roce 89. Rozpad je prostě rozpad a v případě EU je to prostě zákonitost, protože jim tam už definitivně ruplo v kouli.  To nemá co dělat ani s Orbánem, ani se Salvinim, ani s Kačinským. Ti to jenom rozpoznali o něco dřív než jiní. Rozpad EU se odehraje i kdyby Piráti vyhráli s ústavní většinou a i kdyby celý ojroparlament stanul jako jeden muž.  Dovolte mi proto nastínit, jak se mi osobně jeví možnosti toho odchodu: 

1. Pirátostan – nejvíce ojrohujerská banda. Tam je to celkem jednoduché – my neopustíme EU, jednoho dne EU opustí nás. A mezitím ji budeme ještě dotovat, Piráti ještě dopustí nějakou rychlou rabovačku zbytků národního hospodářství, ještě budou chvíli žalovat a hlasovat pro zvýšení pravomocí pro potápějící se Titanic.  S Piráty z Titaniku neslezeme, dokud se nepotopí a pak budeme prostě jen sčítat škody, které budou značné.
2. Spolukoalice – Oni sami neví, co by dělali. Bylo by to podobné jako s covidem. Dělali by přesný opak toho, co by dělali jiní. Logiku by to nemělo žádnou, jen hromadu keců a  já osobně fakt nechci mít Fialu ani Pekarovou jako lídra šňůry záchranných člunů a fakt bych nechtěl kormidlovat k obzoru, který by nám ukazovali tihle borci. Nemluvě o tom, že tam pořád někde sedí v pozadí ten Hermann, který by mohl kamarádovi Berndtovi dát echo, že teď je nejlepší chvíle k rozhodnému útoku na českou samostatnost. Když teď milý krajan Hermann přebíral medaili, nikomu ze spolukoalice to nestálo za slovo. Tož to by zase nám neměli stát za hlas.
3. Okamura – s ním odplujeme z EU poměrně rychle. Tak rychle, že už sice budeme podobně jako Británie pryč, ale všude kolem ještě EU bude. A bude to EU krachující, EU mstící se. Bude to EU, kde ještě pořád budou různé Čaputové a podobní hujeři a mohou nám na závěr ještě pěkně zatopit. S Okamurou to bude rychlé,  furiantské a možná i osamělé. Nejsem si jistý, jestli si to můžeme se stavem naší ekonomiky a stavem naší armády dovolit. Ale přímočaré to bude rozhodně.
4. Babiš – já už si přečetl tu jeho novou knížku… On je prostě pragmatik a pokud si ohlídá svoje firmy a investice, bude mu nějaká EU ukradená. Pokud se má EU potopit, tak se prostě potopí. Pokud je nutné dneska EU chválit a zítra jí třeba potopí on sám. V Babišově knize se ale nikde nevyskytuje slovo Vrbětice. Ale americké vrtulníky se tam vyskytují. I americké přátelství. Babiš se podle mě už z EU ven chystá. Ale chce nás opřít o nové zámořské dubisko. Chce se jistit opět ne o domácí síly, ale o ty americké. EU pomine, ale NATO u nás nepomine. Až jednou budeme EU opouštět, bude americký velvyslanec v Česku telefonovat a urovnávat nám cestu. Tedy tak si to Babiš představuje. Pořád ještě si nedovede představit, že USA nemají přátele, jen zájmy a může dopadnout jako afghánská vláda. Odchod z EU podle Babiše bude odchod křivolakými cestičkami, krok dopředu a dva zpátky, úkrok vlevo i vpravo a se zřetelem na americké zájmy, které třeba Babišovi ohlídají jeho investice v Německu. S Babiše to bude nejvíc počesku – kroucení, vymlouvání, něco jiného se bude říkat a něco jiného dělat, ale rozhodně nám nehrozí, že bychom to uspěchali.
5. Šlachta – To je Babiš v bledě modrém. Stejný přístup. Opřít se o nevyzpytatelné americké dubisko s vědomím, že Washington je daleko a Pámbu vysoko. Ale.. Šlachta nemá v Německu majetek!  Možná má tajné konto ve Švýcarsku, ale jinak nemusí brát ohled na nějaké německé pekárny. Šlachta není nadnárodní oligarcha, nemá žádné globální zájmy… maximálně ty, na které se nechá zlobovat. Ale sám o sobě nemá v EU žádnou košili, která by byla bližší než kabát. 

Bude zapotřebí situaci sledovat. Ale když vidím, jak se události valí, tak ve volbách zřejmě nepůjde ani o koroňáček, ani o protiepidemická opatření, ani o pokovidovou obnovu. Půjde nakonec nejvíc o EU. Myslete na to, až si budete vybírat stranu. 

Zdroj