Dánsko zakázalo financování mešit ze zahraničí
Soeren Kern je významný spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku a přináší informace k postoji Dánska k financování mešit na svém území.
- „Mešita je darem Kataru, ale není zadarmo. Vždy jsem říkal, že očekávají něco na oplátku. Nyní se ukazuje, co si za své peníze nárokují.“ – Lars Aslan Rasmussen, kodaňský městský radní.
- Návrhu zákona o zákazu zahraničního financování mešit vyjádřili podporu zástupci téměř všech hlavních dánských politických stran.
- „Pokud dary pocházejí od organizací, které chtějí podkopat základní demokratické hodnoty, tak máme skutečný problém.“ — Ministr zahraničních věcí Mattias Tesfaye.
Dánský parlament schválil nový zákon, který zakazuje zahraničním vládám financovat v Dánsku mešity. Cílem opatření je zabránit muslimským zemím, zejména Kataru, Saúdské Arábii a Turecku, propagovat v dánských mešitách a modlitebnách islámský extremismus.
Dánsko se připojuje k rostoucímu seznamu evropských zemí — Rakousku, Belgii, Francii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Švýcarsku — které přijaly různá opatření, aby zabránily zahraničním vládám ve financování výstavby a provozování mešit na svém území.
Alžírsko, Kuvajt, Libye, Maroko, Saúdská Arábie, Turecko, Katar a Spojené arabské emiráty a další země darovaly v posledních letech na financování šíření islámu v Evropě stovky milionů eur.
9. března schválil dánský parlament poměrem hlasů 79:7 návrh zákona č. 81 – „Návrh zákona zakazujícího příjem darů od určitých fyzických a právnických osob“. V zákonu, který nezmiňuje výslovně islám ani islamismus, stojí:
„Účelem tohoto zákona je zabránit fyzickým a právnickým osobám včetně zahraničních státních orgánů a státem řízených organizací a společností v narušování a podkopávání demokracie a základních lidských práv a svobod prostřednictvím finančních darů.“
„Ministr pro přistěhovalectví a integraci může… rozhodnout o tom, zda budou fyzické a právnické osoby včetně zahraničních státních orgánů a státem řízených organizací a společností, které se staví proti demokracii a základním lidským právům a svobodám nebo je narušují, umístěny na veřejný seznam zakázaných osob a organizací.“
„Každý, kdo během dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců obdrží jeden nebo více darů, které jednotlivě nebo společně přesáhnou hodnotu 10 000 dánských korun (1 350 eur) od fyzické nebo právnické osoby, která je uvedena na veřejném seznamu zakázaných osob a organizací…, bude podle tohoto zákona potrestán pokutou.“
„Každý, kdo… během dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců obdrží jeden nebo více darů, které jednotlivě nebo společně přesáhnou hodnotu 10 000 dánských korun …, musí dar vrátit dárci do 14 dnů od okamžiku, kdy dotyčná osoba zjistí (nebo by si měla zjistit), že je dárce uveden ve veřejném seznamu zakázaných osob a organizací….“
Legislativa byla iniciována ministerstvem zahraničních věcí a integrace a platí od 15. března 2021. Ministr zahraničí Mattias Tesfaye uvedl:
„Dnes se v zahraničí nacházejí extrémní síly, které se snaží obrátit naše muslimské občany proti Dánsku a tak rozdělit naši společnost. V posledních letech média několikrát informovala o tom, že dánské mešity dostávají mimo jiné miliony ze Středního východu. Vláda se rozhodla tomuto jednání čelit.“
„Tento návrh zákona je důležitým krokem v boji proti snahám islámských extremistů prosadit se v Dánsku. Díky tomu můžeme zaujmout cílený přístup k darům, které podkopávají hodnoty, na nichž je dánská společnost založena.“
„Návrh zákona nevyřeší všechny problémy, které mohou extrémní islamisté a antidemokratické síly způsobit. Je to však krok správným směrem a každý antidemokratický dar, kterému se nám podaří zabránit, bude pro naši společnost úspěchem.“
Mattias Tesfaye začal jednat poté, co dánské noviny Berlingske v lednu 2020 informovaly, že Saúdská Arábie věnovala 4,9 milionu dánských korun (660 000 eur) na financování mešity Taiba v „multikulturní“ čtvrti Nørrebro, známé také jako „malá Arábie“. Dar byl poskytnut prostřednictvím velvyslanectví Saúdské Arábie v Dánsku.
Mešita Taiba, jedna z nejkonzervativnějších mešit v Dánsku, byla základnou pro řadu islamistů usvědčených z teroristických trestných činů.
Dar zahrnutý do výroční zprávy mešity Taiba byl prvním zdokumentovaným důkazem, že Saúdská Arábie darovala peníze dánským mešitám. Noviny Berlingske následně uvedly, že Saúdská Arábie financuje v Dánsku i jiné mešity.
Velká mešita v Kodani – oficiálně známá jako Civilizační centrum Hamada bin Chalífy – byla otevřena v červnu 2014. Bývalý katarský emír Hamad bin Chalífa Ál Thání na její stavbu věnoval 227 milionů dánských korun (30 milionů eur).
Kritici obří mešity, která je schopna pojmout až 3 000 věřících uvnitř a dalších 1 500 na vnitřním nádvoří, uvedli, že organizace Dánská islámská rada (Dansk Islamisk Råd, DIR), která tuto mešitu provozuje, prosazuje vysoce konzervativní výklad islámu.
V září 2013, kdy byla mešita ještě ve výstavbě, zveřejnily noviny Copenhagen Post zprávu, že se má z areálu mešity šířit vysílání televize Al-Aqsa kontrolované palestinskou teroristickou skupinou Hamás. Městský radní Lars Aslan Rasmussen, který je sám tureckého původu, tehdy řekl:
„Před několika týdny Dánská islámská rada tvrdila, že žádné napojení na Katar neexistuje, a nyní vidíme, že to byla lež. Mešita je darem Kataru, ale není zadarmo. Vždy jsem říkal, že očekávají něco na oplátku. Nyní se ukazuje, co si za své peníze nárokují. Nebude to mešita hlásající umírněný islám a bude představovat problémy s integrací.“
Turecko v Dánsku prozatím financovalo výstavbu 27 mešit, mimo jiné ve městech Aarhus, Ringsted a Roskilde a v obcích Fredericia, Hedehusene a Holbæk.
V září 2020 noviny Berlingske uvedly, že nechvalně proslulý imám Abu Bashar působící v Odense přinutil jednu ženu podepsat dokument, že v případě podání žádosti o rozvod přijde o své děti. Řekl, že takový rozvod by pošpinil čest rodiny.
Dokument, který byl v rozporu s dánským právem, dánské politiky vyděsil. Předsedkyně vlády Mette Frederiksen napsala:
„Šaría do Dánska nepatří. Včera i dnes jsme četli o rozvodových smlouvách založených na právu šaría. Na Funenu [třetím největším dánském ostrovu]. V Dánsku. To je špatně. Jde o represi vůči ženám. Do naší země to nepatří a nikdy to do ní patřit nesmí.“
„Ve vládě uděláme vše pro to, abychom to zastavili. Imám by neměl do rozvodu vůbec zasahovat. Tuto volbu mohou učinit pouze ty dvě osoby, které manželství uzavřely. Nikdo jiný. Potvrzuje to naše podezření z nedemokratických tendencí, které existují v některých částech Dánska.“
„Uděláme vše pro to, abychom to zastavili.“
Návrhu zákona o zákazu zahraničního financování mešit vyjádřili podporu zástupci téměř všech hlavních dánských politických stran. Ministr zahraničních věcí Mattias Tesfaye řekl:
„Od extrémních sil v dánských mešitách si držím velký odstup. Pokud dary pocházejí od organizací, které chtějí podkopat základní demokratické hodnoty, tak máme skutečný problém. Proto jsem rád, že existuje široká politická shoda ohledně hlavních myšlenek obsažených v připravovaném návrhu zákona. Návrh zákona nemusí nutně vyřešit všechny problémy, ale jde o důležitý krok správným směrem.“
Zpravodaj Liberální strany Mads Fuglede dodal:
„Nikdy nesmíme dovolit, abychom se ocitli v rukách antidemokratických sil, které se snaží prosadit svůj vliv v Dánsku. A proto jsme v Liberální straně velmi rádi, že nyní existuje široká podpora pro implementaci politiky, kterou jsme prosazovali, když jsme byli ve vládě. Máme politickou odpovědnost starat se o Dánsko. A to uděláme nejlépe tak, že zabráníme darům od temných sil, které chtějí podkopat naši demokracii.“
Spoluzakladatelka Dánské lidové strany Pia Kjærsgaard řekla:
„Je zřejmé, že blízkovýchodní režimy nesmí mít možnost posílat peníze do dánských mešit a koránských škol, aby tím podkopávaly dánské hodnoty. Proto tento zásah vítáme a těšíme se na potlačení útoků na demokracii, které vycházejí mimo jiné z radikalizovaných mešit. Útoky na naši mírumilovnou společnost a demokracii nesmíme samozřejmě nikdy připustit, a proto mě těší, že se vláda rozhodla implementovat tuto dohodu před volbami a těším se na její dopady.“
Mluvčí Konzervativní strany Marcus Knuth prohlásil:
„Podporujeme omezení zahraničních darů náboženským komunitám, které se staví proti našim dánským hodnotám. Doufáme, že to povede ke komplexnějšímu úsilí proti extremistickým mešitám a islamistickým denominacím v Dánsku.“
Henrik Dahl z Liberální aliance uvedl:
„Chceme zajistit, aby protidemokratické organizace a jednotlivci neposílali do Dánska jakoukoliv finanční podporu. Nechceme, aby cizinci podkopávali demokracii, svobodu a základní lidská práva nebo aby měli v Dánsku jakýkoliv vliv. Tomu tento návrh pomáhá předcházet.“
Premiérka Mette Frederiksen nedávno oznámila, že její vláda má v úmyslu významně omezit množství lidí, kteří žádají v Dánsku o azyl. Cílem je podle ní zachování „sociální soudržnosti“ v zemi.
Dánsko, které má 5,8 milionu obyvatel, obdrželo podle údajů shromážděných společností Statista za posledních pět let přibližně 40 000 žádostí o azyl. Dánsko je převážně luteránskou zemí, většina obdržených žádostí přitom byla od migrantů z muslimských zemí Afriky, Asie a Středního východu.
V posledních letech do Dánska přišlo také mnoho migrantů mimo azylový proces, zejména z nezápadních zemí. Podle společnosti Statista nyní v Dánsku žijí početné komunity přistěhovalců ze Sýrie (35 536); Turecka (33 111); Iráku (21 840); Íránu (17 195); Pákistánu (14 471); Afghánistánu (13 864); Libanonu (12 990) a Somálska (11 282).
Podle think tanku Pew Research Center tvoří muslimové v současnosti přibližně 5,5 % dánského obyvatelstva. Při variantě „scénáře nulové migrace“ se očekává, že muslimská populace dosáhne do roku 2050 podílu 7,6 %; u „scénáře střední migrace“ se předpokládá, že do roku 2050 dosáhne podílu 11,9 %; a při variantě „scénáře vysoké migrace“ se očekává, že do roku 2050 budou muslimové tvořit 16 % dánské populace.
Stejně jako v ostatních evropských zemích vedla i v Dánsku masová migrace ke zvýšení kriminality a sociálního napětí. Dánská města sužují přestřelky, podpalování aut a násilí gangů.
Sociální demokratka Mette Frederiksen 22. ledna během parlamentního slyšení o dánské imigrační politice uvedla, že je odhodlána snížit počet schválených žádostí o azyl:
„Naším cílem je nulový počet žadatelů o azyl. Nemůžeme slíbit nulový počet žadatelů o azyl, ale můžeme vytvořit vizi nového azylového systému a poté udělat vše, co je v našich silách, abychom jej zavedli do praxe. Musíme být opatrní, aby do naší země nepřicházelo příliš mnoho lidí, jinak naše sociální soudržnost přestane existovat. Už teď je v ohrožení.“
Mette Frederiksen, která je předsedkyní vlády od června 2019, rovněž uvedla, že „politici minulosti“ se „naprosto mýlili“, když netrvali na tom, aby se migranti integrovali do dánské společnosti.
