Den výročí ztráty iluzí 11.září 2001
Jindřich Kulhavý: Zítra bude 20.výročí dne, který změnil svět. 11.září 2001 je datum, kdy se stalo cosi šíleného a jen málokdo tuší, co přesně. Jisté je jen to, že zmizelo pár domu v New Yorku, zemřelo plno nevinných lidí a byl položen základní kámen ke změně společnosti v globálním měřítku. Pokud si s covidem děláme těžkou hlavu, musíme nynější dobu plnou nesmyslnosti, nelogiky a hlouposti, respektive její počátek, registrovat právě od tohoto dne.
Jak jsme řekli, lidé, kteří vědí, o co tenkrát ve skutečnosti šlo, buď už nežijí, nebo jsou si příliš vědomi závažnosti všech skutečností spojovaných s pádem dvojčat a další budovy na to, aby odhalili realitu. Podivností kolem 11.září 2001 je tolik, že daly možnost dát vzniknout mnoha teoriím o průběhu všech událostí. Některé zní reálně, jiné výrazně konspiračně. Jak víme, právě konspirace se však stále častěji stávají pravdou, zatímco ,,oficiální“ informace uvolňované médii mívají nádech senzace, lži a podvodu. Opět bychom museli začít polemizovat o mediální štvanici spuštěné společně se ,,záhadným“ netopýrem z Wu-chanu přinášejícím zabijácký vir. Čas ukázal, že je vše jinak, a to ho zatím moc neuběhlo, bude zajímavé to porovnat s pohledem na věc za deset let. Média pracující na zadání totiž umí manipulovat s vědomím svých konzumentů velice dobře, spíše řekněme, že jsou k tomu de facto předurčena. Už jen proto, že víme, či většinou tušíme, kdo je vlastní. A u Světového obchodního centra, jeho pádu a dalších teroristických činů z toho dne tomu není jinak.
Největší záhadou zůstává nikoliv to, jak se zhroutila Dvojčata a 100 metrů vzdálená další budova, ale samotná letadla. Nyní už je víceméně jisté, že k pádu výškových budov došlo pomocí řízené exploze, tedy spíše mnoha explozí a šlo o práci profesionálů z prostředí demoličních firem či z armády. Naprosto nelogické poskládání se do vlastního půdorysu u tří budov, z nichž byly atakovány letadly jen dvě, je prostě proti všem fyzikálním a stavbařským zákonům. Také je podezřelé to, že z vyloženě významných lidí nikdo nezemřel, v podstatě se tak smrt týkala pouze lidí pohybujících se na místě a šlo o úřednický plebs. Zde je třeba se omluvit těmto lidem, není to myšleno neuctivě, nicméně elity zůstaly jako vždy bez následků. Média toto samozřejmě nepřiznají, a ti, kteří pochybovali o veřejnosti předloženém průběhu akce a měli pro své pochyby důkazy a vysvětlení, už prostě nežijí. Eliminace odpůrců je jedním ze znaků současným ,,demokratických“ režimů označovaných kdysi jako Západ.
Vraťme se k letadlům. Pochybovat lze, i když tedy velmi nevýrazně, už o samotném nárazu. Žijeme v době dokonalých filmových triků a využívání hologramů. Tato technika by reálně dokázala nafingovat samotný náraz a umožnit následné odpálení náloží. Záběry později pouštěné v médiích už není složité připravit a dokázalo by to průměrné filmové studio. Vše další, tedy seznamy pasažérů, personálu atd. by pro americkou tajnou službu byl menší problém, než pro Italy připravit divadlo s kolonou vojenských aut plných rakví se zesnulými na covid-19. Právě o nich se totiž nedávno provalilo, že žádné mrtvé nevezly. Bylo to další z mnoha divadelních představení pro veřejnost. Vezmeme li však v potaz, že letadla plná cestujících skutečně někam narazila, pak zůstává otázkou, jak to, že se nenašla. Jejich trosky zmizely, přestože třeba součástky motorů odolají velmi, opakujeme velmi vysokým teplotám, které taví i ocel konstrukcí mrakodrapů. Nic, nikde nic, jen na hromadě popela pas údajného pilota teroristy z paluby jednoho z letadel. Takže teď tu o Karkulce.
Kolem 11.září 2001 je záhad tolik, že už o nich byly napsány knihy. Vynechme romány připomínají Skleněné peklo od oblíbeného autora Arthura Haileyho, kde byli hlavními hrdiny hasiči a lidé snažící se zachránit výškovou budovu, přehlédněme filmy, v kterých se například herec Nicolas Cage pohybuje s odvahou uprostřed trosek Světového obchodního centra, vezměme v potaz spíše dokumentaristy amatéry. Právě ti se snažili najít co nejvíce důkazů o realitě, bohužel jim to není umožněno, případně se na jejich dotazy neodpovídá. Místo toho to byly americkou vládou pověřené agentury a vyšetřovací komise, které se měly ,,snažit prověřit“ okolnosti tehdejších událostí, ale nic nového ,,neobjevily“. Svět tak stále vzpomíná na oběti událostí a připomíná si největší teroristický čin historie. O tom jediném nelze pochybovat. Snad jen o tom, kdo byl skutečným teroristou a stál za přípravou akce. Třeba se to jednou dozvíme stejně, jako to, kdo byl skutečným zadavatelem vraždy prezidenta Kennedyho, jak zesnula Marylin Monroe, proč se potopil Titanic, kde se vzal covid-19, jak moc spolupracovala rodina Václava Havla s nacisty a jak to bylo s Babišem a STB, či vzestupem Pirátů u nás. Jak vidíte, záhad tu je plno. U nás i ve světě a o všech média tehdy i dnes lžou.
Jisté je, že 11.září 2001 odstartovalo období globálních změn, které byly dopředu předpřipraveny. Údajný boj s terorismem se stal především důvodem k politickým převratům nazvaným Arabské jaro, kdy za podpory armád některých členských států NATO došlo k výměně elit ve vedení řady arabských států. Američané napadli Irák, ospravedlnili svou přítomnost v Afganistánu, dali podnět k vzniku Islámského státu, našli si plno dalších nepřátel, třeba Sýrii. Byla nastartována migrace, překonána jedna ekonomická krize v roku 2008. Dopracovali jsme se ke covidu, Green Dealu a Great Resetu. Máme tu další propad ekonomiky, ztrátu svobodu, přerod liberalismu v neomarxismus a svět v totálním nepořádku. Počátek tohoto všeho hledejme právě v 11.září. Skutečnými oběťmi tak nejsou jen lidé, jejichž jména každý rok v New Yorku veřejně čtou, jsme jimi i my.
