Deset let od zničení Libye
Libye byla zničena skrze barevnou revoluci a dovezené teroristy pod taktovkou NATO. Dokonce ani presstituti toto výročí nijak neoslavují, takže jde o průšvih a zločiny skutečně velkého rázu.
Kliknutím na heslo Libye dostanete přehled základních článků, které jsme o této zemi psali (e-republika pozn.). Libye byla zničena skrze barevnou revoluci a dovezené teroristy, vše pod taktovkou NATO. Pokud chcete opačnou historii psanou „vítězi“, prosím, tady je propaganda ČT. Všimnete si, že ani presstituti neoslavují, takže asi jde o průšvih a zločiny skutečně velkého rázu. Pokud si kliknete na heslo „Libye“ na Wikipedii, dostane západní a neoliberální propagandu nejhoršího zrna. A nyní ke klíčové věci, což jsou puč Kaddáfího v roce 1969 a puč NATO v roce 2011. To je jediné objektivně důležité srovnání, které je třeba držet. Shrňme situaci v odpovědích na zásadní otázky.
Byla Libye za Kaddáfího diktatura?
Ano a ne. Zemi je třeba srovnat se stavem, v jakém byla před převzetím moci důstojníků, kteří dělali puč v roce 1969 a teroristů podporovaných NATO, kteří dělali puč v roce 2011. Obecně platí, že Kaddáfí živil nejprve hlavně svůj klan a úroveň indexu lidských práv spravovaného USA byla někde mezi 150. a 160. místem na světě. Kaddáfí vytvořil africkou formu socialismu, které měla tyto zajímavé rysy. Za krále Idríse byla míra gramotnosti 25 %, po puči bylo 87 % obyvatel gramotných. Dnes má 25 % obyvatel univerzitní titul a 15 % další specializaci navíc. Vzdělání a lékařské ošetření bylo zdarma. Pokud lidé nebyli schopni doma najít vzdělání, které potřebovali, vláda financovala jejich studie v zahraničí do výše 2.300 dolarů za měsíc. Elektřina byla zdarma, bydlení bylo považováno za lidské právo. Kaddáfí prohlásil, že nedá rodičům vlastní byt, dokud každý Libyjec nebude mít vlastní domov. Banky v Libyi byly ve vlastnictví státu a platila klasická islámská půjčka pro občany s 0% úrokovou sazbou. Libye neměla žádný zahraniční dluh a její rezervy ve výši 150 miliard dolarů jsou nyní zmrazeny a rozkradeny na celém světě. Ejhle, k čemu je dobrá válka za plyn a ropu.
Kaddáfí provedl světově největší zavodňovací projekt, známý jako „Great Man-made River“, aby byla k dispozici voda v celém pouštním státě. Zavodnění stálo $27 miliard dolarů. Část zisku z prodeje ropy byla připsána přímo na bankovní konto všech občanů. Pokud Libyjec nebyl schopen získat adekvátní zaměstnání po ukončení studia, stát mu platil mzdu až do doby, kdy zaměstnání získal. Pokud se chtěl Libyjec stát farmářem, dostal zdarma pronájem zemědělské půdy, plus dům, zařízení, semena a dobytek. Všichni novomanželé obdrželi $50,000 od vlády na koupi vlastního bytu, aby mohli založit rodinu. Matka dostala po porodu $5,000 za dítě. 40 bochníků chleba v Libyi stálo $0.15. Koupě nového auta byla dotována z 50% z ceny. Životní úroveň podle HDP na obyvatele byla $11,314, což bylo víc než v Japonsku. Růst HDP okolo 7 % ročně. Libye byla známá jako „Švýcarsko Blízkého Východu“. Ženy měly ze zákona stejná práva jako muži, což platilo i v praxi. Libyjci měli v rámci režimní kontroly přímou participativní demokracii na lokální úrovni. Libye byla jediná oficiální islámská země, kdy nebyli činní islámští fundamentalisté a teroristé. Tedy do západního převratu, pochopitelně. Pak jich bylo k těm 30 tisícům místních povstalců dovezeno asi 70 tisíc. Všichni byli zaplaceni vyplundrováním místních státních bank. Tak se dělá barevná revoluce zadarmo.
Proč byl Kaddáfí doopravdy svržen?
Neoliberalismus nebude v žádné zemi tolerovat socialismus, nota bene, když ho musel financovat světovými cenami ropy a plynu. To je pro jedno procento asi děsný pocit, že platí materiální blahobyt 99 % občanů. Kaddáfí plánoval zavedení jednotné Africké měny založené na zlatě, aby odstranil US dolar a euro. Válka NATO začala dva měsíce po summitu africké Unie (leden 2011). Zde Kaddáfí oznámil založení Afrického měnového fondu. Wikileaks zveřejnila e-maily Clintonové, které jasně ukazují na zděšení Západu. Viz náš článek Clintonová osobně dosvědčuje debakl americké politiky v Libyi z roku 2013. Spojené státy a Francie musely odstranit Kaddáfího dříve, než by použil zlaté rezervy Libye k vytvoření panafrické alternativy k dolaru a africkému franku CFA, což je měna zavedená Francií ve 14 bývalých koloniích. Loupež státních fondů po invazi a zničení státu dosáhla zhruba 150 miliard dolarů, větší část státního majetku je nedohledatelná. Mnohé by jistě mohl vyprávět Goldman Sachs, jmenovitě Mario Draghi, který tehdy byl vice-prezidentem této „úspěšné“ banky.
Jak vypadá rozpadlá Libye dnes?
Tady jsou grafy, nebudu je komentovat, stačí se podívat na vývoj po roce 2011-15, kdy v zemi dobyté NATO a teroristy zavládl onen „chaos“, o kterém psala i citovaná ČT. Začněme srovnání s jinými státy a ekonomikami, tj. USA, EU, Afrika.
Hezký skok do „demokracie“, že ano? A nyní vývoj ekonomiky podle HDP.
A tady vývoj HDP na hlavu (index PPP). Ale země je vylidněná, hlavní příjem je z plundrované ropy a pašování uprchlíků z celého světa do EU. A celkem slušný příjem okolo 1500 dolarů za měsíc mají všichni místní a zahraniční žoldnéři a teroristé, kteří zde bojují. Tak se nedivte tomu zajímavému skoku v posledních letech.
Závěr
Zločinecká politika Západu, NATO a EU v této zemi vejde do dějin. Paradoxně platí, že jedinou zemí, která hájí skutečné zájmy evropských občanů, je Rusko. Kreml nutí vítězícího generála Haftára do mírových jednání, vojensky blokuje turecké teroristy dovezené ze Sýrie (ejhle, další výročí!), brání územní celistvost země, vede jednání o ukončení bojů a nastolení příměří, nutí strany do vytvoření vlády, kterou by tolerovali všichni zdejší zločinci. USA, Francie, Itálie, které teroristický puč vyvolaly a vojensky podporovaly, jsou Rusku skrytě vděčné za jeho intervenci. No comment k racionalitě tohoto imperiálního výboje, kdy Západ chtěl rozbitím této země zadarmo získat ropu a plyn, když o ně přišel v Putinově Rusku.
