Ekonomická ofenziva USA za dominanci jim vybuchuje do tváře
V posledních dnech se zrychluje geopolitický vývoj. Spousta věcí, které někteří předpovídali, se začala naplňovat, a to dost velkou rychlostí. Mezi rychle se měnící věci patří i mezinárodní finanční systém. Kdy ti, kdo se snaží o obnovu unipolární hegemonie USA, zírají na změny globálního monetárního systému, které zrychlují erozi dolaru jako světové rezervní měny, ač média o tom moc nemluví.
Čína s Ruskem spojují síly a koordinovaně spolupracují na úpravách finančního systému, který sice není žádným frontálním útokem proti dolaru, ale je pozvolným budováním alternativ a získáváním světového tržního postavení pro nové mechanismy. Přičemž se např. pracuje na podložení měn skutečným zbožím, jako komodity a zlato. Zejména Rusko pracuje na podložení své měny komoditami a zlatem.
Ti, kdo ve Spojených státech zkouší hru s ohněm na sankce, spolu s jejich spojenci v dalších Západních zemích, ve skutečnosti spouští procesy vedoucí právě k tomu, z čeho mají největší hrůzu. Aniž by měli svoji měnu skutečně spolehlivě podloženou, kdy její kredit je silně pošramocen znehodnocováním tiskem nových peněz a zneužíváním jako zbraně, nutí Rusko, aby zavádělo systém, kdy svou měnu podkládá komoditami a zlatem, přičemž jako gigantický producent objemových komodit i zlata, k tomu má neskutečně výhodné postavení.
A samozřejmě na to rychle reaguje i realistický zbytek světa včetně tradičního amerického spojence Izraele. Takže např. právě Bloomberg oznámil, že Izraelská centrální banka provedla největší změny v portfoliu svých rezerv za celé desetiletí, kdy mezi 200 miliard dolarů svých rezerv přidali čínský yuan spolu s dalšími třemi měnami, neboť příliš spoléhat na dolary a eura by nebylo moc prozíravé.
Ve zprávě se píše:
Počínaje letošním rokem se měnový mix rozšiřuje z tria – US dolar, euro a britská libra – o kanadský a australský dolar a jen, navíc ještě yuan, který je rovněž znám i jako renminbi. „Toto přidání znamená celkovou změnu investičních předpisů a filosofie Izraelské banky,“ řekl v interview její místoguvernér Andrew Abir.
Po diskusi monetární komise probíhající poslední rok bude na libru a jen připadat 5% a na měny Kanady a Austrálie na každou 3,5%. V rámci nového přístupu bude během roku 2022 na yuan připadat 2% podíl, uvádí se ve výroční zprávě Izraelské centrální banky z konce minulého měsíce.
Aby se vyhovělo těmto změnám, spadne podíl eur na 20%, tj. nejméně za deset let, z více než 30%, kdy na dolar připadne 61%, tj. pokles z 66,5%. Naproti tomu se však váha libry skoro zdvojnásobí na 5%, čímž se vrátí na úroveň naposledy viděnou v roce 2011.
Tento „dramatický“ vzestup v izraelských rezervách zahraničních měn vedl centrální banku k prodloužení investičního horizontu. Abir řekl: „Snažíme se splnit potřebu návratu k rezervám, které pokryjí náklady závazků.“
Izrael tedy zkouší kompenzovat vystavení se rizikům tak nejistých měn jako dolar a euro, zajištěním čínskou měnou yuanem (renminbi).
Tedy útoky USA proti Rusku a Číně, ve snaze podlomit jejich vliv a jejich finanční systém vyvolávají takové dopady, že i spojenecké země jako Izrael, aby čelily realitě, snižují svoji expozici riziky spojenými s dolarem a eurem zapojeným do sankcí na Rusko, aby se zajišťovaly yuanem, ač je Čína jako konkurent USA a navíc terčem amerických útoků. Jistě to mnohé vypovídá o očekávání izraelských finančních geopolitiků o budoucnosti světového finančního systému.
Dost těžko lze očekávat, že by v tomto vidění dalšího vývoje světového finančního systému byl Izrael sám. Je to spíše ukazatel rozbíhajícího trendu ve většině světa a toho, jak finančníci vidí směr globálního vývoje finančního systému, kdy poslední sankční útoky spíše urychlí de-dolarizaci a prosazování dalších měn zejména z Pacifické oblasti jako yuan.
A samozřejmě, že se naplňují i další předpovědi o tom, jak nebezpečná sankční hra s ohněm přinese další výbuchy Americe do tváře. Jak se dalo čekat, naplňuje to americkou noční můru, neboť to urychluje sbližování dvou hlavních rivalů USA – Ruska a Číny, mezi které by Američané chtěli zanést spíše rozkoly. Přitom současné sankční útoky na Rusko mívají až komické důsledky.
Na základě nátlaku USA jsou z Ruska nuceny se stáhnout četné zahraniční společnosti včetně těch, které se např. v Rusku velice výnosně účastnily těžby a zpracování uhlovodíků, jako je Shell.
Konkrétně o tom Bloomberg píše:
Klíčové čínské státní energetické společnosti vedou rozhovory se Shell Plc, aby skoupily podíl ve významném ruském projektu na export plynu, uvádí lidé s touto záležitostí obeznámení.
Cnooc, CNPC a Sinopec Group vedou společně diskusi se Shell o držbě 27,5% v podniku na zkapalňování zemního plynu Sachalin-2, když tato evropská firma říká, že po ukrajinské invazi bude muset ze svých aktivit v Rusku odejít.
Čili strategická aktiva, kterých se musí Západní firmy pod politickým tlakem vzdát, aby „potrestaly“ Rusko velice rádi koupí jiní, zejména pak strategicky nakupující čínské podniky, čímž poklesne vliv Západu, jak v této oblasti, tak v tomto tržním segmentu.
Není na tom nic překvapivého. Profesionální analytici tohoto trhu přesně tento vývoj předpovídali. Takže USA zase velice usilovně a nákladně tlačí na to, aby ještě více posílily vývoj vedoucí k ještě většímu provázání čínské a ruské ekonomiky spolu s doprovodným politickým sblížením.
Běžná média tomuto vývoji zatím nevěnují moc pozornosti, ač jde o významné posuvy v globálním ekonomickém systému, během nichž se třeba tato významná evropská společnost na politický pokyn ze zámoří zbavuje svého globálního vlivu a tržního postavení a to samé platí i pro EU.
Spolu s tím Čína s Ruskem dále spolupracují i na tom, aby společnými silami podložily své měny hmotnými komoditami, takže právě zíráme na proces urychlení sesazování dolaru z finančního trůnu světa, který paradoxně USA samy usilovně startují.
Samozřejmě, že na tomto vývoji není nic neočekávaného. V běžných médiích se o tom nepsalo, ale jde o mnohými předpokládaný vývoj a přesně očekávané reakce na sankce. A leckteří analytici uvažují o dalších možnostech jako je třeba možnost, že by Čína svoji digitální měnu podložila zlatem aj.
Obecně se čeká odklon od ukládání bohatství do nadekretovaných měn (tzv. fiat měn) jako jsou dolary, s únikem ukládání bohatství např. do komodit a zlata spolu s posilováním postavení měn, které budou pracovat na svém podložení komoditami, jako je rubl a yuan.
Všechny tyto vývoje, ať jde o sbližování Číny s Ruskem, nahrazování Západního kapitálu v Rusku Čínským nebo de-dolarizace USA děsí, ale paradoxně to svými aktivitami maximálně urychlují.
Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze
