Havarované centrum
Evropská unie pomalu převzala rozhodování v oblastech, které byly neodmyslitelně spřaženy s národní suverenitou, jako jsou obrana, zdravotnictví, diplomacie, imigrace a digitální budoucnost. Státy předaly suverenitu i zodpovědnost za danou oblast, evropské centrum rozhoduje bez toho, aniž by neslo rizika, která jsou spojena s přirozenou zodpovědností.
Je zřejmé, že pro demokratický politický systém a pro ekonomiku členských států je návrat k suverenitě klíčovou otázkou. Národní suverenita otvírá možnosti nových perspektivních strategických spojenectví, která přináší doba. Hysterie české diplomacie a tajných agentur v posledních dnech je příkladem jednání státních struktur ve státě bez suverenity, rozbahnělá partajní pseudoelita necítí zodpovědnost za blaho státu. Suverénní stát by nemohl tímto způsobem vyhrotit konflikt s klíčovou euroasijskou mocností. Podobný jev se dá pozorovat i v případě boje s pandemií, která si vynucuje suverénní jednání státních činitelů, ale evidentně už na to nejsou zvyklí a jednat jako suverén jim nesvědčí.
Desetiletí Evropská unie pacifikuje kontinent a zbavuje členské státy přirozených zbraní, bez nichž se stát nemůže obejít. Po řadě let šťastné globalizace se přihlásila ke slovu všední realita, svět, a tak tomu bylo vždy, je postaven na konkurenci států a ekonomických bloků. Unikátní síla Evropy spočívala ve staletém vnitroevropském soutěžení, centrální diktát Evropu oslabuje a nikdy se neosvědčil, posledním hrůzným pokusem o evropskou unifikaci bylo Hitlerovo sjednocení Evropy.
Bruselská zodpovědnost za digitální perspektivu Evropy nedává dobré výsledky, francouzští senátoři neváhají kvalifikovat Evropskou unii jako digitální kolonii. Evropská unie exceluje jenom v jedné oblasti, vydávání nekonečné řady zákonů a nesmyslných směrnic, které totálně Evropu odzbrojily, zbavily ji nejlepších průmyslových odvětví, perspektivní ekonomická odvětví se proměnila v bazar pro mimoevropské aktéry. Z deseti nejvíc kapitálově kvótovaných podniků na světě, osm z nich patří digitálním odvětvím a všechny jsou mimoevropské. Ve světové technologické Top-20 je jenom jeden z Evropy (Deutsche Telecom). Ve světové hardwarové Top-5 není žádný evropský podnik. Stejné je to v polovodičích, cloud technologiích, datových centrech, smartphonech, čipech, mikroprocesorech atd. Nejkřiklavější evropskounijní nedostatečnost je v oblasti satelitů (dvě třetiny jsou americké, čínské, ruské), podvodní kabeláže a techniky datových přenosů. Projekty Evropské unie jsou vesměs špatně designovány. Projekt Gaia-X byl vydáván za revoluční počin v cloudových řešeních, ovšem po aplikacích evropského práva a směrnic, není o evropské suverenitě v oblasti ani stopy. Aby se respektoval princip rovnosti a vyloučila diskriminace účastníků soutěže, zůstaly nakonec ve hře Microsoft, Google, Palantir a Alibaba. Stejné je to s vysokorychlostním internetem pomocí satelitu, komisař Thierry Breton oznámil, že bude nejdřív v roce 2024, přitom v roce 2021 bude v Evropě internet dostupný pomocí amerického satelitu Starlink. Evropská unie dobře plní roli kvůli které byla stvořena: produkovat normy, které mj. zlikvidují národní suverenitu členských zemí, ale naštěstí pro svět, tyto normy nemají sílu, aby zlikvidovaly suverenitu jiných hráčů a podlomily vývoj na jiných kontinentech, jako to zařídily v Evropě.
