Imigrační politika krachuje, rasismus je clona…
Jindřich Kulhavý: Migrace podporovaná světovými liberály má další trhliny. Po nástupu Bidena se opět otevřela stavidla na jižní hranici USA a čtyřroční úsilí Donalda Trumpa vzalo během pár týdnů po výměně v Bílém domu za své. Dospělí, kteří překonají hranice mezi Mexikem a Spojenými státy, jsou nadále vraceni zpět, ale děti a mladiství zůstávají na území USA. Sice v šílených podmínkách připomínajících vězení, nicméně ani to je neodrazuje od vstupu do vysněného ráje.
Biden předal správu jižních hranic Kemal Harrisové, protože sám má problém s ovládáním svých nohou a myšlenek, takže hlavní vinu na migrační politice můžeme přičítat právě jí a též Demokratům prosazujícím další otvírání hranic. Naopak Republikáni stále více poznávají, jak moc bude Trump Americe chybět. Jeho úsilí vynaložené v době vlády je v mnoha směrech napadáno a otočeno, nicméně výsledky krátkého pobytu Bidena ve funkci prezidenta jsou tristní. Navíc je evidentní, že se této loutky, která díky věku postrádá jak energii, tak i schopnosti vést světovou velmoc, budou chtít Demokraté zbavit a přesně dle předpokladů nastrčí do vedení právě víceprezidentku Harrisovou.
Ve Spojených státech pokračuje podpora všech barevných obyvatel. V některých regionech to došlo tak daleko, že jsou černochům a obyvatelům s latinsko-americkou krví vypláceny jisté kompenzace za to, že jsou jiní. Připomíná to přístup k Romům u nás. Rasismus v obrácené podobě má své oběti. Být bělochem je některými Američany považováno za nevhodné. Produkce amerických filmových studií připomíná, jak málo se lidé zabývají skutečnou historií. Romány o ní se vždy snažily popisovat prostředí svých dějů pokud možno věrně. Příběhy bývaly třeba i vymyšlené, ovšem dobové kulisy odpovídaly době, ve kterých se děly. To nevzrušuje tvůrce filmových děl a seriálů. Pokud se tedy nyní v dílku v hlavních rolích neobjeví černoši či jinak barevní lidé, často je také důležitou součástí děje homosexuál a jinak úchylný jedinec, pak se na obrazovky nedostanou. Platí to jak pro historické filmy, tak i moderní dobu ztvárňující díla.
U nás vnímáme pokles zájmu o BLM, ale včerejší fotbalový zápas Slavie v Evropské lize proti londýnskému Arsenalu ukázal, že Britové tímto hnutím pořád žijí. V rohu tribuny visel obrovský transparent s nápisem Black Lives Matter a hráči anglického týmu před zápasem opět poklekli. Slávisté zachovali svou hrdost a semknuli se do řady a spojili se držením kolem ramen. To vadilo rozhodčímu a rozehnal je. Přesto nepoklekli a zůstali stát. Za to jim poděkujme. Hrdý národ se před ničím nesklání a úctu k soupeři může projevit i vlastním semknutím se. Jak by fotbalisté reagovali na haku, která předchází mezinárodním zápasům novozélandských ragbistů a má protivníka zastrašit a nalomit jeho sebevědomí? Bude snad tento zvyk zakázán jen proto, aby se soupeři nerozplakali? Britové ve vlastním sebeponižování došli až na hranu, kdy povyšování černé rasy nad domácí bílou spíše vzbuzuje zděšení nebo úsměv. V USA a Velké Británii je hnutí Black Lives Matter stále aktuální a z rasismu se udělala obrovská clona skutečných problémů.
Když už jsme u rasismu, ten lze spojovat s nacismem. Jeho projevy se objevují momentálně na východu Ukrajiny, kde se příslušníci pravidelné ukrajinské armády prezentují vztyčováním nacistických symbolů z 2.světové války na územích dobytých na separatistech. Ukazuje se, že v posledních letech má nacismus tendenci se na Ukrajině opět vrátit na scénu. Historicky má část Ukrajinců k němu blízko a je tak dost možné, že dojde li k opětovnému konfliktu, budou stát na straně nacistů i americké ozbrojené síly a Rusové budou bránit své hranice před americko-evropako-ukrajinsko-nacistickými oddíly. To zní velmi paradoxně a nikdo si nepřeje, aby k tomu došlo. Nicméně jisté je, že se mezi Ukrajinci na východě k nacismu řada mužů ve zbrani otevřeně hlásí. Takže to není zase tak daleko od reality. Což výrazně koliduje s propagací BLM v USA, a především také ve Velké Británii.
Problematika rozdílnosti ras a jejich historických konfliktů a sporů je většinou umělá. Aktuální je ve skutečnosti v Jihoafrické republice, kde dochází pod vlivem Afrického národního kongresu a jeho vlád k častému lynčování bělochů. Tedy těch, kteří z JAR udělali nejlépe prosperující africkou zemi. Hysterie některých černochů a muslimů v USA a Evropě je pouhým divadlem. O jejich vysoké kriminalitě, také časté neschopnosti přizpůsobit se prostředí, do kterého nově pronikli, by se mohly napsat dlouhé stati. Chci li přijít kamkoliv na návštěvu, později se tam usadit a využívat pohostinnosti místních, musím se přizpůsobit a ne vznášet požadavky. Úcta k domácím je hlavním předpokladem k tomu, aby soužití fungovalo. Pokud ji nemám, nemohu ji ani projevit. Běloši si přestali chránit svá území. To před nimi udělali v Americe indiáni, a jak dopadli. Nechceme li skončit v rezervacích, do kterých navíc sami sebe zavřeme, nedopusťme to, co se děje v USA a Západní Evropě. Ani v tomto k ní patřit nesmíme.
