Já se připravuju
Vidlák: Včera mi přivezli sedmdesát metráků kvalitního ruského černého uhlí. U Moravských Budějic se nachází maličká vesnička Blanné a v ní sídlí pan Kašík, který prodává štěrky, písky a… uhlí. Je jediný, kdo dokáže za normální peníze sehnat kvalitní matroš. A už je s prodejem uhlí skoro jediný. Ostatní ten obchod flákají. Dodávají draze rakouské brikety nebo polské uhlí.
Už několik let beru právě toto uhlí ze Sibiře. Tvrdé, lesklé, téměř antracit. Málo kouří. Nad mým komínem se objeví krátce bílý kouř jen po přiložení. Během pěti minut je po všem a není vidět, že bych topil pevnými palivy. Uhlí je velmi těžké. Těžší než donbaský antracit. Takže se mi ho do uhelny ve sklepě vejde fakt hodně. V této chvíli tam mám nejméně patnáct tun. Topení na pět zim. Jedinou nevýhodou tohoto uhlí je vysoký vývin plynů – když přiložím, nesmím první půlhodinu protřepávat rošt. Pokud to udělám, blafnou mi plyny v komíně a už se mi podařilo vyděsit sousedy, když se metr nad komínem objevil dlouhý plamen jak z bunsenova kahanu. Teď, když se dělá střecha, projde rekonstrukcí i komín.
Mám i plynový kotel – starou Destilu. Vlastně už je na ní repasované úplně všechno, kromě základního rámu. Jednoduchý kotýlek s jednoduchou automatikou, který se obejde bez čerpadla. Moje topení funguje na samotíž. Když topím,, ohřívám zároveň i vodu v bojlerech.
Mám vlastní studnu. Dodělal jsem k ní ruční čerpadlo. Ať nejsem závislý jen na ponorném čerpadle. V podstatě zbývá poslední nevyřešený vopruz a tím je svícení. Jasně, není problém mít doma několik svítilen. Dnešní LED žárovky jsou úsporné a i relativně malá baterčička vydrží svítit dlouho. Ale není to to pravé ořechové.
Proč to vlastně píšu…
Jak to tak vypadá, v podzimních volbách v Německu zvítězí Zelení a u nás jejich nepodařené klony Piráti. Ani jedni se netají svými ekologickými nápady, na které není ani infrastruktura, ani na to není připravený průmysl, ani zemědělství, ani doprava. Není na to připravené nic kromě jediného – ideologického odhodlání.
Když si čtete normální majnstrým a nejste úplný technický nedouk, musí vám být jasné, že svoje nápady prostě zavedou. Pokud budou zvoleni, jsou dostatečně pevní, dostatečně nabuzení a dostatečně blbí na to, aby to prostě udělali, protože tím přece zachrání svět.
Aby nedošlo k mýlce… já si nemyslím, že to přijde hned po volbách ani si nemyslím, že to bude nějaká katastrofa jako ve filmu, kdy se rázem hroutí úplně všechno. Jen se tu a tam povede nějaký lokální blackoutek. Takový malý. Kvůli jedné rozvodně. Tak malý, aby se dal bagatelizovat a musel se řešit.
Pak prostě tu a tam na chvíli vypnou proud, protože jinak to nepůjde. Někde ho budou vypínat kvůli nedostatku energie a někde kvůli přebytku. Někde elektrika vypadne sama, protože se naráz připojí příliš mnoho elektroaut. A pořád půjde jen o drobnosti. Jednoho dne si nenakoupíte, protože vypne proud a v obchodě vám čtečky nenačtou čárové kódy. A nebudou lidi, aby vám vypsali ručně účtenky. A hodně lidí už dávno neplatí v hotovosti.
Pak tu tam něco nebude. Nebo to nebude hned. Ostatně tohle teď zažívám v práci. Pořád něco chybí. Z Číny nedojíždějí díly. I takové obyčejné věci jako kohoutky, trubky či nářadí. Můj truhlář mi dělá dvě nová dřevěná okna – už měsíc čeká na dvojskla.
K tomu se pořád handrkují o ten Nord Stream a pořád nám tvrdí, že musíme vůči Rusku přitvrdit.
Já už si vlastně dovedu představit celou řadu scénářů, kdy jednoho dne proud vypne a pak nepůjde několik dní. Tuhá zima, nasraný Putin zavírá kohoutky, nasraní Ukrajinci vyhazují do povětří plynovod, nasraní američané posílají svoje agenty, aby odpálili Nord Stream… A nebo prostě přijde nějaký německý zelený kancléř a nařídí odstavit uhelné elektrárny, protože televizi může sledovat i při svíčce. Komsomolců na to mají dost, jsou věrní a pevní… ono by se jim ten rozvrat prostě mohl podařit.
Tož… jsem schopen vyhřát dům bez jakékoliv trubky či kabelu vedoucím do baráku. Jsem schopen rukama načerpat takřka pitnou vodu ze studny. Jsem schopen uvařit na plotně pod kterou se topí. Jsem schopen obsloužit zvířata a nachystat jim krmení. Jsem schopen udržet v provozu záchody, jsem schopen zajistit rodině teplou vodu na mytí. Provizorně jsme schopni svítit, ale kdyby elektrika nebyla déle, tak si prostě nic nenabijeme.
Příští rok bych chtěl koupit nějakou pěknou dieselovou elektrocentrálu. Ta by mi komfort o dost prodloužila. Mám fyzicky rozdělené elektrické vedení pro zásuvky a pro světla. Mohl bych snadno používat pro svícení 12 voltů a používat nějakou fotovoltaiku. Ale ta je tak drahá, že mi totéž zařídí naftový generátor.
Dneska prosím o technicky uvědomělou diskusi… existují ještě nějaká jiná řešení jak doma dobře a snadno svítit? Je ještě něco, co by se dalo za rozumných nákladů udělat pro to, aby byl člověk připravený na to, že jednoho dne prostě proud nepůjde poněkud déle než jsme zvyklí a nic nebude fungovat? Je něco, o čem nevím, co by nám mohlo pomoci?
Případně… jak se připravujete vy? Nebo se blackoutu neobáváte? Nemyslíte si, že by mohl tak katastrofický scénář nastat? Co jste schopni udělat, pokud dojde šťáva?
V poslední době mám pocit, že v případě zhroucení infrastruktury na nějaké hladové hordy ani nedojde, protože jsme všichni tak svázání s dráty a Temelínem, že bez nich nedokážeme ani rabovat. Zřejmě se taková gerila ani nedostane z města…
