Jaro a osvobození
Eva Hrindová: Konečně pořádné jaro… Vždycky, když rozkvetou šeříky, vzpomínáme na jarní dny roku 1945, na dny osvobození. Je celkem jedno, kdy to budeme slavit, ale jedno není, na koho budeme vzpomínat a koho si budeme připomínat.
Jedno je jisté – 9. května 1945 osvobodila Prahu Rudá armáda. Rusové se mohli na nás vykašlat, ale hnali fašisty až do Berlína. Mohli se na nás vykašlat stejně, jako to udělali v roce 1939 naši tehdejší spojenci.
Vidíme to pořád, i dnes. Západ, který lavíruje, zavírá před problémy oči a myslí si, že ustupováním a mlčením něco získá. Tak se chová i dnes k totalitnímu náboženství, které nebudu jmenovat.
A Východ? Možná je někdy buranský, možná jejich způsoby neodpovídají představám zjemnělých liberálů. Nicméně ten Východ, kterým „Západ“ opovrhuje, je na vzestupu. Rusko jde nahoru, Čína drtí celý svět. Nebylo by na škodu se od nich něčemu přiučit.
Rusové nás osvobodili, jsou to stejní Slované jako my, máme s nimi mnoho společného. Možná to ještě budeme někdy potřebovat. Protože dnešek by bez nich nebyl, tak to je…
To hloupé zamlčování faktu, že bez Rudé armády by němečtí fašisté nebyli poraženi, na tom nic nezmění.
