Domácí

Jaroslav Bašta: Pandemie jako stroj času

Asi nejsem první, kdo si všiml, že některá opatření, která používají vlády v boji proti nákaze koronavirem, jsou věrnými kopiemi postupů naposledy užívaných ve válce, případně v režimech odmítajících opustit mimořádný válečný stav i po jejím skončení.

Jako příklad může sloužit třeba noční zákaz vycházení či omezení pohybu mezi okresy (přestože od roku 2002 oficiálně neexistují). V bývalém Československu ani po roce 1948 omezení vnitrostátního cestování neexistovalo, ovšem v Sovětském svazu to až do konce osmdesátých let vypadalo jako u nás dnes. Na každém výjezdu z města byla stanice, kde se předkládaly bumážky o tom, že dotyčný někam smí jet. Nám zatím ty unimobuňky se závorami na výjezdech z města nepostavili, píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
Další mrazivou upoutávku na návrat to minulosti mi jeden můj známý poslal mailem. Bylo to porovnání již rok probíhajících vládních protiepidemických opatření s principy vymývání mozků americkým zajatcům v době války v Korei na počátku padesátých let. Systém vypracovali čínští odborníci a jeho cílem byla změna myšlení vyšetřovaných osob.
Postupy posléze studoval psycholog Albert Biderman a shrnul je  v tzv. Bidermanově tabulce donucování. Má osm bodů, a každý, kdo se na ně podívá, zjistí, že se se všemi během posledního roku setkal.

  1. Izolace – sociální distancování, ztráta zaměstnání, karanténa. Osamělí jedinci bojují se svými úzkostmi, nikoliv se svými utlačovateli
  2. Mediální monopolizace vnímání – cílené zaměření pozornosti na vybrané náměty a potlačení ostatních témat, prosazování pouze jednoho názoru a cenzurování všech ostatních
  3. Záměrně způsobené vyčerpání a frustrace doprovázené debilizací (zejména po sledování veřejnoprávních médií)
  4. Výhrůžky a nesmyslné represe – nošení roušek, odstupy, pokuty, fyzické násilí při jejich nepředpisovém užívání. Obojí vyvolává strach a nejistotu.
  5. Občasné uvolnění s dočasným zmírněním požadavků, doprovázené pochvalou za poslušnost (inspirováno výcvikem psů)
  6. Ukazování všemocnosti a vševědoucnosti úřadů. My vás ovládáme a je zbytečné proti tomu bojovat. Jste ve lockdownu a nemáte možnost odporovat ničemu z toho, co přijde. A taky nemáte jak a kam uniknout. Takže odpor je zbytečný; musíte poslouchat.
  7.  Ponižování jako podvědomý vedlejší efekt nošení roušek a omezení pohybu
  8. Vyžadování něčeho nesmyslného a nedůležitého. V této disciplíně naše úřady vynikají. Čím více triviální a hloupý je požadavek, a my přesto s ním musíme souhlasit, tím více ponižující je pro člověka. Lidé pak ztrácí úctu sami k sobě; ztrácí lidskou důstojnost.

Existuje rozdíl oproti nelidské praxi, kterou shrnul A. Biderman ve své tabulce – zatím chybí bezprostřední hrozba násilím. Covidová opatření nás mají psychologicky připravit na to, že v budoucnosti přijde Velký Reset, Zelený úděl a boj proti klimatické změně, jak nám ho nastínil Bill Gates. Zkrátka, náš svět se sice vrátí před pandemii, ale někam do dob Maovy kulturní revoluce v podání současné anticivilizační levice. První zkouškou účinnosti covidového vymývání mozků budou podzimní parlamentní volby. Buď v nich občané budou volit dle pokynů českých veřejnoprávních médií, nebo svobodně.

Zdroj