Ještě nevyhráli (a nevyhrají!), ale jejich zvůli a hloupou aroganci už vidíme …
Politická realita současnosti nám ukazuje, že v pokřivené, liberální demokracii je možné opravdu, ale opravdu naprosto všechno a žádná pravidla, normy, etické a morální zásady, dlouhodobě dané a respektované protokoly, zvyklosti, jsou pro určitý typ lidí, co se dostali do politiky, neplatné cáry papíru a společenský balast, který oni nechtějí, nehodlají respektovat.
Ono to začalo být tak nějak veřejně, žel, přijímáno tím nechvalně známým trháním Ústavy ČR extremistickým a veskrze protidemokratickým spolkem Milion chvilek pro demokracii. Už ten výsměch, zlá ironie v názvu této party nedostudovaných, vesměs teologů, kteří měli a mají dostatek drzosti až té hloupé arogance, že z náměstí a plání vykřikovali, kdo smí být a kdo už ne ve vládě pod vedením svobodně, demokraticky a řádně zvoleného politického hnutí, silné podněcování nenávisti k těmto vítězům. Prostě nerespektování, neuznávání základních demokratických zásad při správě věcí veřejných, naprosté pohrdání voliči, co takto rozhodli. Liberální demokracie, lidově řečeno cochcárna, počínající anarchie, majdanizace společnosti, rozvrat, chaos, základy puče, převratu v zemi.
Neuspěli, logicky a přirozeně, protože ono i těch dvěstě tisíc lidí na jimi pořádaných demonstracích, není zdaleka těch několik milionů, kteří volili tak, jak volili a platí (zatím ještě, doufejme, že i platit bude) výsledek voleb.
Stejně tak se pokoušeli a pokoušejí pořád zbavit nedemokraticky, protiústavně, protizákonně, funkce prezidenta republiky, který byl zvolen přímo, řádně, svobodně a demokraticky rovněž. Dokonce se stoupající intenzitou a nejenom tihle né zrovna dobře vychovaní smradi, ale i zcela NEctihodní a NEdůstojní senátoři ze zbytečného, marného a naprostou většinou občanů, voličů nepřijatelného Senátu, kterým ti voliči pohrdají, nechtějí ho u nás.
Odporné, nevkusné až sprosté formy, způsoby, jakým extremističtí aktivisté a velká část marných a zbytečných senátorů, v čele s nedůstojným, opovržení hodným předsedou této instituce, už otevřeně škodící zemi a občanům, útočí na prezidenta republiky, jsou něčím, co do vskutku vyspělé a zdravé, bezpřívlastkové demokracie rozhodně nepatří. Vždyť ten, jak se sám rád a často tituluje, druhý nejvyšší ústavní činitel, doslova a do písmene „kašle na zákony“ a nerozpakuje se to veřejně sdělit do tv kamer. Hned druhý den měl rezignovat, případně měl být potupně zbaven funkce, na kterou ani omylem nemá, nepřísluší mu.
Tragédií největší ale u nás je parta jiných extremistů, pirátů z Pirátské udavačské strany. Ano, až tak hluboce politika u nás klesla, že se do Parlamentu Poslanecké sněmovny dostali lidé, kteří mají už v názvu lupičství, okrádání, zločin. Ti „naši“ ale šli ještě dál, oni v té své strašlivé touze po moci a z ní plynoucího (evidentně dle jejich představ) majetku se snaží zlikvidovat nejenom ty hodně majetné, mezi které patří i náš premiér, ale v podstatě hází své háky na celou zemi, stát, neskutečně ohrožují všechny nás, občany.
Dokázali svým neotřelým způsobem přilákat poměrně velkou část voličů, povětšinou z řad věčně nespokojených, rebelujících a po radikálních změnách toužících, převážně mladých a mladších voličů. Jejich prvotně hlásaný, liberální přístup ke všemu možnému, návykové látky až drogy nevyjímaje, doznal sice podstatných změn (ty drogy tam ale zůstaly), a to až tak, že se z nich stali novodobí papaláši, kterým ani korupce není až tak cizí, funkce ve státní správě, kam se až dostali, žel, si rozdělují starou osvědčenou metodou – já na bráchu, brácha na mne, kamarádíčkové taky potřebují funkci anebo alespoň funkcičku. Rodinkaření při rozdávání teplých fleků jim taky není cizí a to, co vyvádějí v Praze, s Prahou, je na román už, článek by nestačil.
Jak se ale tito mladí udavači chovají teď, před parlamentními volbami, tak to je vskutku děs a běs. S narůstajícími volebními preferencemi, jak jsou veřejnosti předkládány tu více, tu méně až naprosto nedůvěryhodnými agenturami, viz KANTAR, jim neuvěřitelně „stoupl hřebínek“, začali se chovat již jako právoplatní vítězové voleb, drze a nevychovaně obrážet ministerstva a obhlížet si tam kanceláře, ve kterých budou, jak si zřejmě myslí, působit, úřadovat.
Přitvrdili v rétorice nejenom v poslanecké sněmovně, ale na veřejnosti vůbec. Způsobem, který jasně říká, že jsou ne asertivní, ale agresívní až moc, že jim naprosto chybí elementární slušnost a mají za to, že tento svět jim patří, že všechno znají a všude už byli, že jejich představy života a vládnutí v této zemi jsou jedině správné a nikdo jim do toho prostě nesmí mluvit. Obzvláště „důrazná“ je jediná žena mezi nimi, poslankyně Richterová, její výstupy jsou už až nechutné a evidentně je vidět, že si tím léčí nějaké své mindráky, kompenzuje nějaké komplexy.
Bezprecedentní jsou ale spanilé jízdy pirátů do zahraničí, počínaje Bratislavou a (zatím) konče v Bruselu, kam si jejich kapitán Bartoš opět zajel zabonzovat, jednat za celou naši zemi bez jakéhokoliv mandátu, pověření, kompetence. Prostě kultura barbarských kmenů a jejich vzbouřených odnoží, politikaření zrádců a těch, co zaprodávají vlastní národ, zemi, cizím mocnostem za příslib těch pověstných třiceti stříbrných. Nijak jinak se nedá vyložit jejich žalování a lísání se k šéfům EU i RE, kterým mazali med kolem jejich, hladových také, úst tím, že doslova požadovali, aby byli v té Bruseli ještě silnější, měli větší moce a pravomoce, aby byli na nás tady přísnější. Už v těch slouhovských žádostech, co tam v předklonu Bartoš s Kolajem pronášeli, je obrovský kus zrady a vzdávání se předem, aniž by k tomu měli jakékoliv oprávnění, nemluvě o volebním mandátu, národní a i státní suverenity, svébytnosti. Inu, oni, členové Pirátské udavačské strany, už nejsou vlastně Češi, oni jsou Evropané, jak se prezentoval a vyzýval k tomu i další naše občany, další z „géniu“ z jejich řad, Peksa.
A tak nás všechny chraň moudrá matko přírodo a snad i všichni prohlášení za svaté, především ale rozumné voličstvo, aby tady vládli ti namachrovaní a až chorobně ctižádosti, moci a majetku chtiví, ale bez jakékoliv moudrosti a zkušenosti, vyzrálosti, doslova frackovití žalobníčci a zrádci loupežníci z Pirátské udavačské strany.
První, koho neuvěřitelně zradí, jsou jejich potenciální voliči, kteří by si to měli uvědomit, pokud je ještě čas.