Joe Biden přešel do protiútoku: Buď zešílel a nebo je tak geniální?
Začnu vzhledem k úvodu nestandardně a to poděkováním, poděkováním Trumpovi a Bidenovi, že rozhodli o stažení vojsk USA a tím i vlastně dalších zemí NATO. Zatímco bezprostřední vstup USA byl řekněme legitimní (některé pochybnosti tam jsou, protože původní podmínkou USA bylo vydání Usáma bin Lidena, ale i když v určité fázi už to vypadalo, že Talibán bude zlomen, tehdejší jestřáb, zřejmě největší od roku 1945, ministr obrany Rumsfeld zlomil v podstatě slaboučkého Bushe mladšího a ten, pomodliv se, nedal souhlas. To by se snad ještě dalo pochopit. Po faktu zjištění, že Al Kajda, odpovídající rozhodující měrou za pád Dvojčat v New Yorku (11.9.1991) a paniku v USA, v zásadě nesporně sídlila v Afghánistánu. Pokud si USA chtěly udržet postavení supervelmoci, nabyté krátce předtím pádem sovětského bloku i rozpadem SSSR, svou sílu ukázat musely.
Budiž. Zločinem ovšem bylo, že když Talibán dvakrát navrhoval kapitulaci a dokonce prezident Karzai, který si na rozdíl od svého loutkového nástupce Ghaního udržel jakési samostatné racionální proafgánské myšlení tuto myšlenku podporoval, jestřáb Rumsfeld myšlenku opět kategoricky zamítl s tím, že USA Talibán zcela likvidují. Dnes největší západní osnovatelé dvou nejidiočtější válek USA, Velké Británie a spol. prezident Bush, který pláče, proč USA odešli a možná ještě větší zločinec Tony Blair, kterého sami Britové pro podporu zejména války v Iráku politicky utopili, hovoří o imbecilismu kvůli odchodu z Afghánistánu.
Napoleon končil život ve vyhnanství na Elbě, císař Vilém po abdikaci v celkem příjemném azylu na zámku v Holandsku, Hitler a Goebels skončili vlastní rukou, ostatní němečtí zločinci v různé míře odpovědnosti před Norimberským soudem, Mussolini spolu s jeho milenkou pověšen italskými antifašisty, ale Bush s Blairem jsou na svobodě.
Chyba.
To, že se spojenců Biden neptal je v pořádku. Skutečně i ta Velká Británie, která si stále namlouvá, že je světovou velmocí, hraje v rámci NATO úlohu užitečných idiotů, nebo korektněji vyjádřeno slovy Miloše Zemana servisní organizací USA. Biden ve své potupě NATO jde ve skutečnosti mnohem dál než Trump. Trump s NATO bojoval, Biden přijede na schůzku NATO všech vrcholných hlav států a premiérů členských zemí NATO, každý z nich může promluvit pět minut a potom Biden nevzrušeně, možná v polospánku po hodině a půl odjíždí a dál už s nikým nekomunikuje.
To je NATO. A přesto idioti u nás, zejména z dnešní opozice, která touží po vládě, stále budou křičet, že NATO je osou naší jistoty.
No nevolte je…
Co je ovšem doslova tragické, že USA, když už po několika letech domlouvali, že odejdou, nedomluvili rovněž přesný postup odchodu, který – jistě přeháním – pomyslně připomínal pád Berlína. Tyto momenty a bohudíky si bojechtivá západní část veřejnosti – doufejme – bude znovu připomínat a snad ji to, alespoň na desetiletí či dokonce dvě odpudí od dalších válek. Ale zase si nedělám iluze. Pokud by se ministrem obrany stala poslankyně Černochová (ODS) či poslanec Veselý (ČSSD), tak ti by byli schopni vyhlásit válku a třebas i jadernou Rusku už zítra.
Co na tom, že nemáme jaderné zbraně. Vždyť ten Putin takřka nic nedělá a znovu vítězí. Parchant jeden.
Přesto králem pointy zůstává prezident Joe Biden.
Jeho projev byl buď politicky geniální a nebo výrazem nepříčetnosti. Vzdor tomu, že on osobně kašle na všechny spojence USA (a já to vítám, protože NATO je ve skutečnosti odumírající stafáž požívající čím dál tím méně významu), ale hlavně, že pronesl projev, který se nesl v jednom duchu: Evakuace z Afghánistánu byla neobyčejný úspěch.
Jsou lidé, kteří USA pokládají za lodivoda, kterého je třeba následovat, i když směřuje na mělčinu.
K těm jsem nikdy nepatřil: A tak Trump selhal svou ničivou prrotičáínskou politikou a měl stoprocentní pravdu v boji proti globalizaci A Bidena chválím za to, že uskutečnil setkání s Putinem a z 80 % to vedlo k částečnému uklidnění situaci. No a vlastně bych si protiřečil, kdybych ho krizizoval, za ten šílený chaos při odchodu. Snad alespoň někteří světoví válečníci vystřízlivějí a nechají si na konflikty zajít chuť.
