Joe Zombiden
dnešní text není jenom o Bidenovi, ale chtěl bych nadpisem trochu propagovat můj novotvar – USA budou mít přestárlého prezidenta, který dělá při rozhovorech pdobné kiksy jako Schwarzenberg u nás. Navíc jsem toto upravené jméno nikde neopsal, vymyslel jsem ho sám a prozatím jsem ho jinde než u sebe nezaznamenal. Tož mi dovolte trochu autorské pýchy… Nový americký prezident – Joe Zombiden. (Jo a jestli zjistíte, že tento novotvar někdo použil už dřív než já včera, tak mi to neříkejte a nekažte mi radost)
Gerd mi totiž včerejším komentářem tak trochu vyfoukl dnešní téma, takže zase jednou nejsem aktuální a musím to dohánět odkazováním na mojí autorskou genialitu… ale zase mě těší, že mám bystré čtenáře a spoluautory, kteří si povšimnou spousty detailů a upozorní na ně. Dnes tedy na Gerda jen navážu:
Psal jsem to tu už několikrát, že být přítelem dnešní globální byrokracie a líbodémo režimů začíná být nebezpečnější než být jejich nepřítelem. Proč? Protože se hraje o hodně. O hodně moci, hodně peněz a celou představu o budoucnosti. Všechno tohle je už dávno úplně mimo naší představivost. Kolik peněz je sto miliard dolarů? Kolik peněz je objem obchodu mezi USA a Čínou? Kolik peněz proteče každý den ropnými a plynovými trubkami z Ruska? Kolik kontejnerů se každý den naloží a zase složí? Kolik lidí sedí po kancelářích a dává na to zbytečná razítka? Je to zcela mimo jakékoliv srovnání.
Jde o hodně a na našem západě došly claimy k vykolíkování. Už není kde brát. Nepřítel zesílil a stabilizoval se. Teď už se nebere na úkor nějakých kolonií. Pohádkové příjmy z banánových republik už jsou rozdělené. Od roku 2003 je stále jasnější, že i malá válka proti takřka bezbranné (ale ropně bohaté) zemi se prostě nerentuje. Kondotiérský způsob pohonu kapitalismu dojel na hranu možností.
Velké centrály globálních firem se na to samozřejmě nemohou ohlížet. Poskytují skvělou obživu tisícům zbytečných existencí. Ti se samozřejmě nespokojí s nějakým uskromněním. Pro ně musí růst růstu příjmů pokračovat. A tak se stále více bere nejen těm druhým – černochům v Kongu a Arabům v Iráku. Bere se i těm v jejichž jménu měla ta skvělá budoucnost být. Průměrný evropan a američan má platit. Přišla na něj řada. Globální byznys potřebuje svoje peníze. Když se nedají sehnat jinde, budou vydírány doma.
Pic ho – a máme tady tu nespokojenost. Ten pocit, že stát se nedělá kvůli nám voličům, ale kvůli velkým firmám. Že sice volíme, ale zvolený politik pak slouží někomu úplně jinému. Je úplně jedno, jestli dělá lokaje s radostí a ochotou, nebo jestli u toho skřípe zuby z donucení.
Jenže on už z hlediska zisků přestává být zajímavý i ten průměrný evropan či američan. I jeho okrádání se vyplácí stále méně. Samozřejmě náš globální byznys se už dávno podobá více hydře než lidské organizaci a tak tlak roste. Všude.
A já mám poslední roky pocit, že nejvíc ten tlak doléhá na ty lokaje a dráby. Mají ze svých poddaných vyždímat víc. Slibovali přece svým skutečným šéfům, že se postarají. Slibovali, že všechny ty tlaky, pokusy o povstání a podobné problémy vyřeší. Nevyřešili nic. Navíc ani nepomáhá nějaké vysvětlování. Knížata nahoře nechtějí nic slyšet. Kamarila je obklopuje naprosto dokonale.
Gerd má pravdu, když říká, že Biden se ohromně hodí k tomu, aby byl odstřelen ala Kenedy. Nebo vaporizován nějak efektněji. Co jiného také od starce chtít? Smrtí svým pánům poslouží lépe než životem. Připojí se k stále rostoucí řadě lokajů, kteří už to mají za sebou a nebo jsou přímo ohrožení.
Němcov, Navalnyj, Skřípal, Kuciak. Kdysi těm správným sloužil i Shaddám Hussein, dokonce i bin Ládin. Tálibán vyrostl na podpoře CIA. Majdanistům stříleli do zad lidi najatí Viktorkou Nullandovou a většina těch střelců pak záhadně skončila svůj život autonehodami v hustém gruzínském provozu. Leckteří bývalí mariňáci a agenti, kteří se pak stali exkluzívními zprostředkovateli kontaktu s Islámským státem, záhadně padali z oken svých rezidencí.
Kolik bylo další přátel USA , kteří sloužili jako falešná záminka? Jednou mouřenín dokončí svojí práci a pak může jít. A tu a tam, když nedokáže splnit svůj úkol silou své osobnosti, bude využit aby ho splnil silou své smrti.
Být Bidenem mám nahnáno… aha už se stalo. Jestlipak budou při inauguraci stát okolo něj o dvě hlavy vyšší chlapi?
