Kara-Murza: Manipulace vědomím
Vidlák – Yoker: Manipulace vědomím je „… forma uplatnění moci, ve které její držitel ovlivňuje chování druhých, aniž by odhalil povahu chování, jaké od nich očekává … Jedná se vlastně o skryté řízení lidí.“. Tolik Kara-Murza (1) na straně 22 své knihy.
Manipulace je tu už dlouho. Ale nikoli od počátku věků. Ve středověké, křesťanské společnosti neexistovala. Nebyl k ní důvod. Principy křesťanské společnosti nikdo neskrýval – byly všeobecně známé a veřejně propagované (desatero, příběhy z Bible). Byly podpořené i symboly: Kristus na kříži, Panna Marie, monstrance, obrazy a sošky svatých.
Křesťanské zásady platily pro všechny bez rozdílu a moc jejich plnění vyžadovala.
Ke konci středověku se z obyvatelstva začala vydělovat nová třída: měšťané. Zpočátku drobná rostlinka, postupně získávala na síle, bohatství a moci. Ale vznikající kapitalizmus, založený na hromadění majetku a peněz protiřečil křesťanským zásadám.
A tak elity z řad buržoazie podpořily vznik nového (liberálního) uspořádání společnosti, kde elity vládnou a dav pracuje a poslouchá. Aby se dav nebouřil a nechal si líbit nespravedlnosti, je třeba jej udržovat v nevědomosti a manipulovat ho nejlépe tak, aby nepřístojnosti a zločiny elit ani nevnímal.
Stejně jako křesťanská společnost byla i ta socialistická (Rusko 1917-1990, Československo 1948-1989) založena na idejích, principech a symbolech veřejně deklarovaných. A stejně jako ta křesťanská, byla i ta socialistická neslučitelná se společností liberální.
Kara-Murzova kniha obsahuje podrobný a systematický výklad různých postupů, které používají manipulátoři. Postupy jsou v knize podrobně popsány a jejich podstata vysvětlena. Většinou jsou ilustrovány konkrétními událostmi, často z nedávné „perestrojkové“ nebo pozdější doby.
V krátkém článku zdaleka není možné se zmínit o všem důležitém, co kniha obsahuje. Závažné věci jsou na každé stránce. V následujícím textu proto zmiňuji jen několik vybraných témat.
Vědci a jejich autorita
Důležitou silou při manipulaci vědomím davu jsou vědci. Dosud si většinou udržují vysokou důvěryhodnost, kterou měli v minulosti, a tak jejich slovo berou lidi vážně.
Skutečná situace je ale jiná. Např. na straně 185 říká Kara-Murza: „Spojené státy vytvořily z vědeckých odborníků zvláštní třídu propagandistů manipulujících vědomím a od demokracie se posunuly k takovému zřízení, které se nazývá „stát přijímaných rozhodnutí“. Názory neosvícené masy se zamítají jako ignorantské a iracionální.“
U nás to není o mnoho lepší. Zvláště teď v době koronaviru se s „odborníky“ a jejich radami roztrhl pytel. Zmíním jediný příklad: Pafko (prof., MUDr., DrSc.). Ve vysoce profesionálním videu Ministerstva zdravotnictví propaguje očkování proti koronaviru ( https://www.youtube.com/watch?
Věda
Na straně 275 píše Kara-Murza obecně o vědě. Jsou to nepříliš povzbudivá slova: „Bohužel ji (vědu) nelze bránit „molekulárním odporem“ (tedy odporem většího množství jednotlivců) … a [navíc] vyžaduje státní podporu. Naše věda se zjevně zachraňuje pouze v podobě semen na zmrzlé půdě. Slunce je zahřeje a ony vzejdou, ale plody brzo neuvidíme. V nadcházejících letech budeme muset hledat cestu téměř bez vědy …“
Pokud by se ukázalo, že vědci zcela morálně selhali (tak jako např. doktoři v koncentračních táborech), nezbude než je odstranit a daný vědní obor skončí.
Proč liberální?
To, co slyšíme ve slově „liberální“, je „liberté“ – svoboda. To lze vykládat různě. Šifrin v jednom svém rozhovoru říká, že liberální společnost je společnost osvobozená od morálky. Mne to nejdřív trochu zarazilo, ale je to dobrá definice.
Pro dobu před rokem 1970 (na Západě) a 1990 (u nás) určitě platí. Ale o současné liberální společnosti spíš lze říci, že je to společnost „osvobozená od lidskosti, od lidské podstaty“. Vývoj nezadržíš!
Logické a pralogické
Logické (racionální) myšlení spočívá ve vytváření řetězu příčin a následků a své nálezy srovnává se skutečností. To pralogické (prvobytné) myšlení – posílené začleněním iracionálních představ – nedělá. Rozporům se nevyhýbá, ale ani je nevyhledává. Je proto obtížné sledovat jeho průběh. Příkladem pralogického uvažování je třeba Jára da Cimrman nebo Růžový panter.
Narušit logické myšlení je snadné. Je zranitelné. Stačí zpochybnit nebo pozměnit nějaký jeho krok. Manipulovat člověka myslícího pralogicky ale nelze. Technologové Západu se o to ani nepokoušejí. Takového člověka vytlačují ze svého území (str. 92). Šifrin v poznámce na str. 91 smutně konstatuje: „Dnes se lze jen zřídka setkat s tímto způsobem uvažování.“
Sexuální extrabuřty
Ten, kdo má v indexu zapsány známky z marxismu-leninismu, se od srdce zasměje, když si na straně 174 přečte, jak na počátku devadesátých let vykresloval Moskovskij komsomolec (noviny ÚV VLKSM!) přednosti „orálního sexu“.
Co se za touto – na první pohled – úsměvnou kuriozitou skrývá, popisuje Edgar Dutka v povídce Velký Kecky (sbírka Staženi z kůže ze tmy vycházíme). Zvídavý čtenář se tam dozví jedno z nechutných tajemství liberálního světa.
Ticho
V pořadu ČT „Kluci v akci“ dva kuchaři připravují nějakou dobrotu. Popisují, co a jak dělají, a sem tam spolu žertují, jak bylo dříve zvykem mezi kamarády. V poslední době ale ČT začala jejich hovor „podkreslovat“ hudbou. To je samozřejmě nepříjemné, protože to rozptyluje.
U Kara-Murzy najdeme vysvětlení: „… aby se zabránilo možnosti vzniku vlastních elitních skupin v mase ovládaných a utlačovaných lidí, musí se tato masa zcela zbavit ticha … průměrný člověk prakticky nemá dostatek ticha na soustředění myšlenek a jejich dotažení do konce. … Naproti tomu elita vysoce oceňuje ticho …“ (str. 88-89)
Za ČT je odpovědný ředitel Dvořák, člen „elity“. Dvořákův kamarád Kellner (také člen „elity“) se rozčiloval, když jeho sousedi sekali trávu. Měl rád ticho. Tady to máme černé na bílém: „Elita“ úmyslně dělá plebsu to, co sama nesnáší.
(O tom, jak „hutná“ je Kara-Murzova kniha, svědčí i to, že K-M věnuje tématu Ticha jen DVA odstavce z celé knihy!)
Drzost manipulátorů …
neustále stoupá. Snaží se nabourat samy základy lidského myšlení. Například místní uliční důvěrnice v průběhu několika let třikrát (!)prohlašovala, že náš soused X.Y. PRÁVĚ zemřel. (Označení „uliční důvěrnice“ je zcela na místě – ona tak funguje už od padesátých let!)
Černé mýty …
vznikají, když se na protivníka podaří „přilepit“ štítek všeobecně negativně pojímaného jevu, např. fašizmu. Pro napadeného je pak obtížné se ho zbavit. Často to v podstatě nejde – např. pokud dotyčný nemá přístup do médií. Stává se „prašivou ovcí“. Ostatní se od něj distancují, aby se „nenakazili“.
Kara-Murza uvádí několik příkladů, které jsou ale u nás málo známé. Uvedu proto příklad, který je znám dobře: Na XX. sjezdu KSSS se Chruščovovi podařilo – pomocí promyšlených kejklů – přilepit na mrtvého Stalina štítek „krvavý diktátor“, kterého dosud nebyl zbaven. Dokonce i Putin o něm nedávno takto hovořil, i když on sám je vlastně jeho pokračovatelem. Kara-Murza říká, že k překonání černého mýtu je zapotřebí velký otřes, který zpochybní celou soustavu mýtů a přesvědčení.
Jiří Šifrin …
(autor Boha synergie) nejen knihu přeložil, ale doplnil i některé kapitolky v úvodu, kde čtenář nalezne informace o ruských reáliích a dalších věcech. Také doplnil četné poznámky pod čarou, kde upozorňuje na jevy v české společnosti, které souvisejí s tím, co popisuje Kara-Murza.
Velice důležitá je jeho poznámka na str. 258, kde hovoří o husitství, o reformaci a o rekatolizaci po roce 1620. Husitství a reformace – i když se o sebe navzájem opíraly (šly proti Církvi) – nejsou jedno a to samé: husitství byl pokus o návrat ke skutečnému křesťanství, ale reformace již souvisí se vznikem liberální společnosti. (Šifrin otázkám kultury věnoval navíc i článek na Fóru KOB „Slovanská tradice (2) – kultura“ ( https://kob-forum.eu/2021/02/
V Rusku se teď rozbíhá diskuse o tom, jaká by měla být idea budoucí ruské společnosti. Idea přijatelná i pro ostatní národy. Tedy třeba i pro nás.
Teď ještě …
jednou přečtu to, co jsem napsal, a protože se blíží ráno, půjdu se podívat, jestli se náš hodný zlý kocour nevrátil z noční procházky. Toto pralogické, zdánlivě nesmyslné přízvisko jej dokonale vystihuje a je nevyvratitelné. Případný manipulátor, který by chtěl zaútočit na jeho pověst, ani nebude schopen nalézt zbraň, kterou by proti němu mohl pozvednout.
—————
(1) Sergej Georgijevič Kara-Murza: Sovětský a ruský vědec, vzděláním chemik. Zabýval se metodologií vědy a systémovou analýzou. Teoretik vědy, sociolog, politolog, publicista, autor řady knih a kritik liberálních reforem. (z obalu knihy) Jeho stránky: www.kara-murza.ru/index.htm .
Z tiráže knihy:
- Sergej G. Kara-Murza: Manipulace vědomím
- Vydalo: MON Trade s.r.o. v r. 2020, 304 stran
- ISBN: 978-80-908011-0-3
