Když se u nás poslanci poperou, tak jenom nožem a nebo sekerou
LU LINA: Už se k tomu vyjádřil asi úplně každý v republice a všichni komentátoři „bitky“ se předháněli, kdo označí poslance Volného za většího idiota. Soudím tedy, že trochu jiný úhel pohledu nebude na škodu.
Tak předně to nebyla „bitka“ ani „rvačka,“ jak tradičně s očima na vrch hlavy informovala Lucie Borhyová a všichni její kolegové. A kolegyně. To, jak asi vypadá skutečná bitka mohou novináři v Evropě celkem pravidelně sledovat například v ukrajinském parlamentu. Takže fakt, že i přesto jsou schopni označit to, co proběhlo v parlamentu českém za „bitku“ jen dokládá známé tvrzení prezidenta republiky, že novináři jsou většinou idioti. Je vidět, že s bitkami mají novináři zhruba stejnou zkušenost jako s naprostou většinou věcí, které pro nás pokaždé tak fundovaně pitvají a analyzují. Tedy nulovou.
Diskutovat bychom pak případně mohli leda o tom, zda větší idioti jsou poslanci Volný a Bojko nebo novináři. Tohle byla bitka. Nebo tohle.
Takhle se perou chlapi. To, co jsme shlédli ve sněmovně u předsednického pultíku mělo do „bitky“ přibližně asi tak daleko, jako mám já k ceně Magnesia Litera. Připomínalo to něco, co probíhá v mateřské školce, když se několik dětí rozhodne ve stejný okamžik hrát se stejnou hračkou. Tedy vřískání, strkání, máchání ručičkama v luftě a tahání za podolky. Natočit mne jako už dospělého muže při něčem takovém kamera, pravděpodobně bych zvolil čestné řešení. Kdybych k tomu nenašel odvahu, uzavřel bych se alespoň v klášteře. Ale vím stoprocentně, že bych si určitě před další kamerou nenatřásal v růžové košili peříčka jak statečně a chlapsky jsem se postavil zlu.
A jako další věc bych rád okomentoval komentář novináře Radko Kubička. V obsáhlém rozhovoru pro ČT pronesl mimo jiné i slova o tom, jak je šokován tím, co se ve sněmovně, která přece sdružuje, cituji „elitu národa,“ může taky stát. Hm. Mám k tomu jednu celkem zásadní poznámku, která mi sídlí v hlavě už dlouho. Jde o ty elity, co podle pana Kubička sedí ve sněmovně. Myslím, že se velice mýlí.
Aby ve sněmovně mohli sedět naše národní „elita,“ musela by se místa v ní obsazovat kompetitivně. Soutěžit. Porovnávat schopnosti a nadání. Vybírat ty nejlepší z nás. Ty, co za sebou mají nějaké výsledky. To by v ní potom seděla elita. Teoreticky.
Pokud se místa ve sněmovně obsazují ve volbách, kdy občan může volit nikoliv mezi těmi nejlepšími, ale pouze mezi těmi, co mu vyberou strany, můžeme použít k pojmenování výsledné finální množiny zvolených zástupců lidu mnoho termínů, ale nepochybně ne „elita.“ Kdyby to, co sedí ve sněmovně měla být elita jakéhokoliv národa, tak potěš pámbu ten národ.
Jako příklad použiju poslance Feriho. Protože je ukázkový. A protože z mého pohledu je mnohem nebezpečnější než hňup Volný. Chce mi snad někdo s vážnou tváří tvrdit, že pan Feri představuje to nejlepší, co je tady k mání? Že si ho lid vybral, aby řídil jeho osudy, protože je tak úchvatně schopný, že kde projde tak rozkvétají lípy? Nikolivěk. Kalousek si ho vybral na kandidátku protože je černý a má, z důvodů, které mi zcela unikají, slušný vliv na mladé.
A takhle se vybírají všichni ti elitní mamrdi. Ne z toho nejlepšího v národě, ale z toho, co nám dají strany k dispozici. A protože do politiky se cpou z 99% výhradně samí kokoti, vybírají se budoucí poslanci v podstatě pouze z kokotů. A podle toho to taky nejen v českém parlamentu pokaždé vypadá. A proto já odmítám přijmout teorii pana Kubička, že tihle kokoti – Feri jako Volný – představují elitu národa.
Ostatně, nemyslím si to zjevně jen já. Na sociálních sítích zaznělo, že ono všeobecné a jednohlasné vzrušení nad „idioty“ Volným a Bojkem by rozhodně nemělo dát v občanech vzklíčit poměrně značně nebezpečné myšlence, že jde o jediné dva idioty ve sněmovně.
