Komentáře Krysodlaka (48)
Vrbětické konspirace se množí jak houby po dešti. Od myšlenky, že celý cirkus je právě teď na na pokyn z USA (Visingr) až po tvrzení, že jde o zcela z palce vycucanou provokaci (ruské a proruské zdroje) bez reálného základu. Včetně tvrzení, že vláda s tím musela vylézt, protože BIS informace obligátně prodala spřáteleným novinářům z Respektu a pokud neměl být průser větší, bylo nutno bublinu nafouknout hned.
Nad průběhem událostí a hlavně použitými rádobyargumenty kroutí hlavou i Andor Šándor, byť je obligátně umírněně prorežimní. Bláboly vládních ani opozičních činitelů bohužel nelze brát vážně. Státem požehnaná šmelina se zbraněmi uloženými v muničáku, kam místní chodili na houby a zjevně tam mohl vlézt kdokoliv, přinesla své ovoce. A hlavně důkazy o totálním selhání tajných služeb a dalších bezpečnostních složek vyšších úrovní.
Dalo se to očekávat. Proč?
Odpověď je snadná. Prodáváme zbraně teroristům, co si říkají “Bojovníci za….(doplň si dle fantazie)”. Máme v tom dlouhou tradici. Do roku 38 rozhodovala poptávka a nabídka, v letech 1948-1989 ty správné určovala Moskva, teď je určují USA a Brusel. A Rusům se samozřejmě nelíbí, když turečtí bandité v Sýrii střílejí jejich vládou pozvané vojáky (a občas i Američany) československými zbraněmi. Nota bene zbraněmi, které měly v případě mobilizace sloužit v rukou záložníků k obraně České republiky, ale naše politická reprezentace je prostřednictvím “amerických soudruhů” leckdy gratis věnovala nejrůznějším pochybným existencím, nebo je poněkud tradičněji zašmelila pomocí vybraných firem. Tudíž se dalo předpokládat, že se to někdo pokusí zatrhnout – ať již postižená strana, nebo (pravděpodobněji) obchodní konkurence. A co na to bezpečnostní složky – nic! NIC! Žádná preventivní opatření, mizivé zabezpečení. BUM! A po sedmi letech blbé kecy, kterým po ricinové aféře nikdo v okolních státech vyjma pár notoricky prolhaných agentur na pomlouvání Ruska nevěří.
Proč selhaly tajné služby?
Protože před pár lety Archiv bezpečnostních složek ve spolupráci s protibolševiskými aktivisty (patrně z ÚSTR, nebo ÚDV, Post bellum alias Paměť národa tehdy ještě neexistovalo) zlikvidoval kompletní agenturní síť naší rozvědky, když umožnil zveřejnění kompletních seznamů agentů od první republiky do začátku devadesátek (a možná déle) na internetu – a dokonce dvojjazyčně. Jeden z aktivistů se tím dokonce chlubil v televizi a odmítal vzít na vědomí, že de facto zavraždil stovky, možná tisíce lidí. Z toho řadu z nich i na území České republiky – za okázalého nezájmu patřičných úřadů, které to spláchly jako “nehody”. Tím informační zdroje tajných služeb definitivně ovládli aktivisté, kteří jsou sice náležitě uvědomělí, ale jen směrem, odkud tečou prebendy. O řemesle ví kulové. Takže BIS skončila jako pobočka CIA a místo nestranného zajišťování informací pro stát v civilní sféře ovlivňuje politiku, manipuluje vládou na americkou objednávku a prodává informace pochybným novinářům. S tím se veze i Archiv bezpečnostních složek, který není paměťovou institucí (jak by měl být), ale aktivisticko-politickou, dodávající informace podle momentální politické objednávky a poškozující dlouhodobě zájmy státu.
Kdo na tom vydělá?
Ekonomicky v první řadě Německo. Díky naší dementní politické reprezentaci (veškeré – jak vládě tak opozici) se odřízneme od přímého přísunu ruských zdrojů a vše z Ruska k nám bude s patřičnou přirážkou chodit přes Německo. To přes veškeré kecy o sankcích s Ruskem vesele kšeftuje, zatímco poslední zbytky našeho průmyslu půjdou do kytek, protože přijdou o ruské kontrakty a rozdělané zakázky a nikde jinde specifickou nabídku neudají. Politicky vydělá americká administrativa, naši užiteční idioti za ni odvádí špinavou práci a ještě jsou za ni ochotni platit. Teoreticky by to mohlo zachránit firmu Westinghouse, které se už jednou málem podařilo zničit Temelín. Už se ukázalo, že v téhle aféře jsou na naší straně všichni v EU a NATO jenom hubou – nic to nestojí a je to bez rizika pro jejich kšefty. Ostatně, proč se angažovat pro vyrabovanou kolonii bez skutečné armády a případnou obchodní konkurenci…
Jaderná, nebo politická bezpečnost?
Bandy debilů v parlamentě ani ve vládě zjevně nepochopily jednu věc. Veškeré jaderné technologie u nás jsou sovětského/ruského původu a máme dokonce zavedenou vlastní výrobu většiny potřebných komponent v požadované kvalitě. Pokud se do nich bude montovat někdo jiný, budeme mít zaděláno na v lepším případě na vlastní Fukušimu. Protěžovaný Westinghouse již v Temelíně dokázal, že to neumí a jeho angažování znamená jadernou katastrofu, pokud se jeho produkt podaří spustit, nebo věčnou černou díru na obrovské peníze, když se to nikdy nespustí. Jiné mimounijní dodavatele můžeme škrtnout – bruselská celní a předpisová buzerace je spolehlivě zablokuje. Zbývají tedy Francouzi. Nejsou špatní, ale na Rusy bohužel nemají. Nic jim ale nebrání přeprodat nám s tučnou přirážkou náležitě přeznačenou ruskou techniku a instalovat ji v požadované kvalitě.
Vojenská bezpečnost:
Podobně jsme na tom s výzbrojí naší takzvané armády. Na výměnu notně letité sovětské techniky nemáme a prodat půjde vzhledem ke stavu údržby možná tak na váhu. Ostatně – nic, co by splňovalo zákonem stanovenou definici armády v našem pseudostátě stejně nemáme. Bohužel výše jmenovaní dosud nepochopili, že až půjde do tuhého, bude to každý sám za sebe a nějaké dohody nebudou platit. Obě hlavní mocnosti mají na mapách v našem prostoru bojiště. Za komančů si to státní správa uvědomovala a byla na to alespoň teoreticky připravená. Současný režim kariérních bolševiků zná občany jen jako zdroj financí a vítaný objekt buzerace, těsně před volbami pak některé z nich bere jako voliče. Jinak je lid této země postradatelná položka a bude prodán té straně, která poskytne politikům žádané prebendy. Babiš měl pravdu – jsme zboží Přinejmenším pětadvacet let. A ti, co ho z nás udělali se z konstatování tohoto holého faktu můžou posrat.
Vášniví rusobijci
dostali s vrbětickou aférou novou munici. Měl bych pro tuhle svoloč ideální řešení – pardon – příležitost. Nechal bych je posbírat a poslat do Kyjeva jako dobrovolníky. Vyřešila by se tím řada problémů. Kyjev by dostal pomoc, o kterou dlouho žádá, rusobijci by si konečně mohli zabít svého Rusa v reálu místo hubou na internetu (z praporu Azov bude rázem divize) a pokud by byli úspěšní, měli bychom po jejich případném návratu minimálně prapor zkušených veteránů k obraně republiky. Stačí tak málo – jeden generální prezidentský pardon na službu v cizí armádě, rychlá akce bezpečnostních složek za účelem povolání rusobijců k odvozu a letecký most. Letadla pro přepravu, výzbroj, výstroj a výcvik si zajisté ukrajinská strana zajistí sama. Štáb pro ně taky máme – Petr Pavel jako velitel, Halík feldkurát, Schwarzenberg po vzoru svého prapředka náčelník štábu, kágébák Štětina jako náčelník zpravodajské služby, Mitrofanov jako propagandista…
