Konec nouzového stavu se blíží
Jindřich Kulhavý: Velikonoce máme za sebou a další velké křesťanské svátky budou až Vánoce. Ve velké části Evropy blokují normální život drsné lockdowny, covid nemizí, vakcíny dochází a konec této šílené doby je v nedohlednu. Je to vcelku logické, protože nic nefunguje tak, jak by teoreticky mělo, a co by pomoci mohlo, je zavrženo.
V Evropě se jede víceméně podle stejného manuálu a bude zajímavé sledovat, jak tomu bude nyní. U nás končí nouzový stav 12.4.2021 a vláda tvrdí, že už ho bylo dost. Místo něj přijde přechod na život dle pandemického zákona, který je nový a upřímně řečeno – šílený. Jisté je, že za dobu nouzového stavu už si vládní úředníci dokázali dostatečně přilepšit, navíc by bylo velmi složité požadovat po poslancích další prodloužení. Tlak na lidi už začíná být kontraproduktivní, navíc výsledky všech opatření napříč Evropou jsou tristní. Nejen po stránce zdravotní, tak i ekonomické. Přidejme rozvrat sociálního života, totální likvidaci podnikatelů při poskytování maximálních výhod nadnárodním řetězcům, absenci dětí ve školách a naprostou ignoraci sportu. To vše vede k porušování nesmyslných zákazů. Lidé se potají schází, baví, komunikují, sportovci trénují tak, aby je nemohli udavači nahlašovat. Nejen u nás, ale i v zahraničí se obchází nařízení ohledně zavřených provozoven, ve Francii dokonce některé obchody otevřely i přes přísné pokuty.
Datum 12.4. má ještě jeden význam. O den později totiž začíná ramadán, tedy několik týdnů trvající svátek muslimů. Bude velmi zajímavé sledovat, jak se zachovají vlády států, ve kterých se množství muslimů razantně za posledních pár let zvětšilo. Pokud se v tento den ukončí většina omezení v Německu, Itálii, francii a Španělsku, bude jasné, že covid je prostě byznys a politika. Udržet doma impulsivní muslimy postrádající disciplínu a nerespektující cokoliv bude jistě mnohem složitější, než nepustit zodpovědné křesťany do kostelů a do ulic. A pokud covid na měsíc zmizí, aby se později zase objevil, pak už nebude možné brát kteréhokoliv politika spolupracujícího na stávající hysterii vážně.
Problémem pro politiky je i hádání se o vakcíny. Jejich účinnost je evidentně podstatně horší, než kdokoliv doufal. Obrovská propaganda podporující jejich používání je v rozporu s tím, co se kolem nich děje. Vakcíny od Pfizeru a Moderny nezabrání ani možnému novému nakažení, ani poté přenosu dále. Takže i po absolvováni očkování je nařízeno nosit ochranu úst, která je mimochodem také jaksi o ničem, a testovat se. Johnson je nedostatkovým zbožím, přestože je dle všeho nejvhodnějším preparátem. Dává se jedna dávka, je založen na již déle používaném léčivu a skladování je nejjednodušší. Podobně je na tom Sputnik, jenže ten odmítá ministr zdravotnictví Blatný zpřístupnit. Při uvědomění si toho, že i tak je vakcín nedostatek a nestačí ani pro tu část obyvatelstva, která o ně stojí, je vcelku logické, že už dále nelze nechat vše uzavřené. Je to jen prodlužování agónie.
Covid neodejde. Dosud trvají dokonce spory, co je zač, co skutečně způsobuje zdravotní komplikace a co s nimi. Přou se odborníci, laici, politici. Vzhledem k neschopnosti se ho zbavit se musíme naučit s ním žít stejně, jako s chřipkou, rakovinou, infarktem či mrtvicí. Není možné trávit zbytek života v izolaci, s rouškami, bez pohybu a sociálního života včetně sportu, kultury a škol. Je třeba prostě riziko smrti začít akceptovat stejně jako u jiných nemocí a doufat, že si naše těla dokážou postupně vybudovat imunitu a lékaři přijdou s účinným lékem a nikoli s nevhodnou vakcínou. Zároveň musí být tyto léky cenově dostupné, což je úkol pro farmaceutické společnosti. Kšeftování už bylo dost. Ať už finančního, tak i se strachem. Pokud si toto odpovědní odborníci, politici a svědci covidovi neuvědomí, přijde na řadu nikoliv už jen degradace, ale dokonce i degenerace lidí. Pojďme se co nejrychleji vrátit k normálnímu životu. Je nejvyšší čas.
