Kritická úroveň: Státní dluh USA přesáhl objem ekonomiky
Na boj s pandemií americké úřady vynaložily obrovské částky, peníze v rozpočtu ale nestačí a bylo nutné získat prostředky na trhu. V důsledku toho dosáhl státní dluh 28 bilionů dolarů – a to je více než HDP USA.
Dluhová jáma
Spojené státy zabředaly stále více do dluhů po krizi z roku 2008. Za Obamy se zvýšily dlužní závazky o devět bilionů, za Trumpa o dalších sedm bilionů. V roce 2018 to bylo už 78 % HDP – úroveň, kterou označuje Světová banka za nebezpečnou.
Podle prognóz by měl státní dluh přesáhnout objem ekonomiky USA za deset let. Došlo k tomu ale mnohem dříve kvůli pandemii a obrovským výdajům na podporu národního hospodářství. Podle nezávislých odhadů v minulém roce investovaly úřady do ekonomiky téměř devět bilionů dolarů. A tady je výsledek: státní dluh dosáhl 28 bilionů dolarů, čili 101 % HDP. Něco podobného bylo zaznamenáno jen po 2. světové válce v roce 1946 – 106 %.
Šéf Fedu Jerome Powell v tom podle všeho nevidí velký problém.
„Obrovské půjčky v době pandemie se staly mostem přes ekonomickou propast: karantény, snížení spotřebitelských výdajů, prostoje lodí, prázdné hotely a miliony nezaměstnaných. Levné půjčky umožnily platit zaměstnancům peníze a nepropouštět je, a zachovávat aktiva v pracovním stavu. Díky půjčkám byly financovány také podpory v nezaměstnanosti propuštěným pracovníkům, aby mohli platit účty a kupovat si jídlo,“ uvažuje Powell.
Podle slov bývalého ministra financí Larryho Summerse však bylo toto stimulování nadměrné. „Politici přirovnali boj s koronavirem k vojenským výdajům a vlily biliony do ekonomiky. Prudký pokles rozpočtových příjmů přitom nikoho nezarazil,“ podotkl.
Ještě více
Protože se situace s doplněním státní pokladny zhoršuje, je třeba si půjčovat ještě více: obrovský rozpočtový schodek se kryje hlavně díky realizaci státních obligací.
Ve finančním roce 2020 (který skončil 30. září) se zvýšil schodek více než trojnásobně – na 3,1 bilionu dolarů. A kdy budou evidována všechna opatření pro boj s koronavirem, vyjdou čtyři triliony. A bez nových půjček se nijak neobejdou.
Podle odhadů Výboru pro odpovědný federální rozpočet za pomalého obnovení ekonomiky po pandemii bude dluh činit 117 % HDP do roku 2025.
Zatím to nevyvolává znepokojení investorů a nebrání USA v tom, aby stále více zabředaly do dluhů – je to přece levné.
„Vláda vydává státní cenné papíry – směnky nebo obligace s různými lhůtami splatnosti. A trh je prakticky neomezený, protože se to považuje za nejbezpečnější aktiva,“ píše The Wall Street Journal.
Jak podotýká senátor John Thune, „nás nyní nepříliš znepokojuje otázka půjček“. Důvodem je, že úrokové sazby jsou nízké. „Peníze jsou jakoby zdarma. Není tomu ale tak. Budeme je přece muset vrátit,“ zdůraznil kongresman.
A co dál?
V JP Morgan Asset Management vysvětlují, že důležitý je nikoli dluh sám o sobě, ale cena jeho obsluhování.
„Nehledě na prudký růst obsluhování dlužních závazků je nyní mnohem levnější než například v polovině 90. let a na začátku tisíciletí, kdy byl dluh pod 50 % HDP, a vláda pracovala s rozpočtovým proficitem,“ podotýkají analytici banky.
Budou-li sazby zvýšeny (a po ukončení krize k tomu určitě dojde, očekávání hospodářského růstu a zesílení inflace jsou tu rozhodujícími činiteli), zvýší se čisté úrokové platby vzhledem k HDP z nynějších 1,3 % na 3,2 %.
To už je poněkud jiná situace. Podle některých odhadů v roce 2028 utratí Američané jen na úroky z dluhu jednu pětinu státního rozpočtu.
Přičemž asi polovina státního dluhu USA patří zahraničním investorům, mezi věřiteli je na druhém místě Čína. Peking disponuje státními dluhopisy za 1,1 bilionu dolarů a vyhrožuje periodicky jejich výprodejem. Bude-li podobný scénář realizován, odkoupí Fed papíry z trhu, aby si zachoval nízké sazby a nízkou cenu obsluhování půjček. Bude to ale mít jen krátkodobý účinek.
Dříve nebo později ztratí investoři jistotu ve schopnosti vlády USA vrátit vypůjčené prostředky, začnou vyprodávat papíry a požádají o vyšší úrokové sazby. Bude to mít vážné ekonomické následky.
Zvýšení sazeb sníží tržní cenu nesplacených státních obligací. V důsledku toho celá řada finančních institucí – podílové investiční fondy, důchodové fondy, banky, pojišťovny a jiné držitelé státního dluhu – utrpí škody. Všechno skončí vlnou bankrotů a další finanční krizí.
