Kuřecí barometr
Vidlák: Krátký nemocniční úvodník… Hele já si fakt nemyslím, že by se o Zemana nestarali, že by něco zanedbali nebo tak. Nebo si myslíte, že i Ivana Zemanová je hyena? Neřekl bych.
Já si teď velmi divoce zaspekuluju. Velmi divoce. Tak divoce, že tomu vlastně ani nevěřím, jen mě to napadlo…
Pětikoalice vyhrála volby… Vyhrála je výrazně a má pohodlnou většinu. S Babišem se bavit nebude a se Zemanem už vůbec ne. Co takhle jednu fintu velmi těžkého kalibru? Zeman nám odjede do nemocnice. Sanitka je dávno připravená, venku číhají novináři. Hradní mluvčáček, co je ďábelsky rafinovaný a kancléř Mynář, co je naprostý gauner si ani neohlídají, aby „umírajícího“ Zemana strčili do sanitky někde mimo objektivy. Jsem úplně mimo, když mám pocit, že oni ho chtěli dostat před objektivy? Aby všichni viděli „jak zle na tom je“.
A teď se mlží. Neříkají se žádné informace z nemocnice. Budí se dojem, že místo Zemana už vládne Mynář. Novináři o tom takhle píšou. Prezidentova manželka vystoupí na tiskovce a požádá novináře o klid pro manžela. Výsledkem je, že všichni čeští novinářští i političtí marodéři a hyeny ještě přitvrdí. Šafr jde jako vždycky v čele. Senát ihned konat. Přidává se Etzler, Kolář a další hoši. I u nás na Kydech se marodéři najdou. Je třeba prezidenta zbavit úřadu v souladu s příslušným zákonem. Čím déle Zeman bude v nemocnici, tím více chuti k tomu bude. Čím déle bude mluvčáček mlčet, tím větší bude nervozita a tím větší bude odhodlání Zemana odstranit. A pak… pak prostě přeteče nádoba trpělivosti a Nastrčil začne konat. Udělá tiskovku, spustí to.
A v té chvíli se objeví Zeman sice na vozíčku, ale relativně fit, a obviní Vystrčila a všechny ostatní z vlastizrady. Chtěli udělat ústavní puč. Chtěli se zbavit zvolené hlavy státu i když k tomu nebyl důvod. Zeman vystoupí před kamerami, ukáže, že mu to pořád myslí a požádá úřadujícího premiéra a ministra vnitra, aby zasáhli. Pak nějaké ty zatýkačky, vazby, soudy… a mezitím nové volby, protože nějaké pučisty není možné mít ve vládě. Ti patří do basy.
Tfuj tfuj tfuj… už to nikdy znovu neřeknu. Ale mám trochu pocit, jestli celé to mlčení nesouvisí s nějakou vpravdě zemanovskou taktikou, jak ze všech ještě udělat blbce a nebo ještě něco horšího. Ani si netroufám dát tomuto textu standartní velikost.
A teď už k dnešnímu textu:
Dnes se vrátím k informacím, které jsem v posledních dnech jenom nakousl. Totiž k těm rozpadajícím se dodavatelským řetězcům. Nebudu se už zabývat Škodovkou, protože o ní vím v této chvíli jen to, že z ní utíkají vysoce postavení manažeři a to je pro mě lepší ukazatel než jejich výroční zprávy a informace jejich mluvčích, že mají problémy jen s čipy a jinak je všechno naprosto sluníčkové. Jen trochu stát podojíme, pak se všechno vrátí samo do normálu a bude zase dobře.
Nebudu se zatím vracet k Bohemia energy a k milionu voličských hlasů, co leží na zemi. Tam jsem zvědavý, kdo se toho chopí a co s tím zkusí udělat.
Já se vrátím do svého zemědělského sektoru. Měli jsme totiž včera poradu. Ne, nejezdím mezi obchodníky, co teď vymýšlí, jak prodávat dešťovou vodu, jak ze zemědělců vymámit podpisy na smlouvách o kterých je skoro jisté, že je nebude možné dodržet. Já jezdím na porady techniků. Čili těch, co musejí udržet v chodu stroje, co zajišťují, že je všechno obilí hladce vyčištěno, vytříděno, řádně uloženo a připraveno k expedici do mlýnů. My u nás neposloucháme motivační projevy a neřešíme bonusy za prodeje. My řešíme cenu elektřiny a plynu, řešíme tuny, kilometry, součástky, náhradní díly, investice a údržbu.
Začnu cenami energií. Když jste pořádná korporace, tak máte úplně jiné ceny za proud než domácnost. Podstatně lepší. Teď už tedy ne. Cena stoupla o 150%. Cena plynu stoupla o 200%. Stoupla tak moc, že letošní ceny za sušení kukuřice se oproti loňským čtyřiceti korunám za tunoprocento zvednou někam k sedmdesáti kačkám. A ještě jsme se museli vzdát poloviny marže.
Před několika lety jsem pro svá střediska zařizoval kotle spalující peletky vyrobené z obilného prachu. Kotelny jsem postavil tři. Tam kde to mělo největší smysl a kde se na palivu fakt ušetřilo. Na ostatních střediscích jsem si neškrtl. Návratnost investice by byla osm let a to je na naše korporátní poměry moc pomalu. Vzhledem k letošním cenám se ovšem návratnost investice zkrátila. Na méně než polovinu. A hned samozřejmě chce velitelstvo okamžitě a střelhbitě další kotelny vybavené těmito kotly, protože teď už je to byznys…
Bohužel… kotle už se také neprodávají. Stejný problém jako s auty. Chybí do toho pár mizerných součástek, jejichž výroba byla už dávno outsourcována do Číny.
Výroba hnojiv stojí. Moc drahý plyn. Za tuto cenu si to u nás fakt nikdo nekoupí a poslední zbytky produkce směřují do bohatších států k bohatším zemědělcům. Co bude dál? Nic. Bude se čekat. Až bude možné koupit plyn za použitelnou cenu a až bude možné se na tuto použitelnou cenu spolehnout. Což hned tak nebude, to bychom museli udělat to co Orbán… jet za Putinem a cenu si vyjednat přímo u něj. Samozřejmě Putin nedává slevu zadarmo. I Orbán musel něčím zaplatit a také mě bude zajímat, co musel Gosudarovi slíbit.
Jeden můj kamarád zemědělec teď po sezóně rozdělal svůj kombajn John Deere. Ve žních mu v tom rachtalo, takže si řekl že udělá generálku. Je vyučený mechanizátor, umí to, opravu si udělá sám. Tož sepsal seznam náhradních dílů k výměně. Nic hrozného. Kladky, řemenice, ložiska, táhla, hřídelky, ložiskové domky, nějaký ventilátorek… Papír poslal příslušnému obchodníkovi. Prý nejbližší termín dodání je příští rok v srpnu…
Můj druhý kamarád – ten co má v garáži soustruh, ten se prý nezastaví. Zdražil na čtyřnásobek a stejně stojí každý den dlouho do noci u suportu a dělá hřídele. Nic jiného. Jen hřídele na různé zemědělské mašinky. Před rokem vydělával na tom, že je umí udělat levněji než kolik stojí náhradní díl v distribuci. Letos vydělává na tom, že je jediný u koho se dají sehnat. Už je dělá dráž než je oficiální ceník. Ale když není jiná možnost…
Inflace zrychluje… Já myslím, že je to slabý odvar proti tomu, co se ještě stane. Zemědělství i ta hnojiva jsou totiž obor, kde se prostě nedá dělat na just in time. Skleníky, kde by každý den dozrála další várka zeleniny, to tu ještě nemáme v dostatečném množství. Zatím pořád ještě platí, že v létě jsou žně a pak se to musí uložit na zimu do skladišť. Stejně tak platí, že chemičky vyrábějí hnojiva průběžně, ale na pole se sypou dvakrát ročně. Na jaře a na podzim. Bez skladů to zatím nejde. Podobně to funguje i s živočišnou výrobou. Jatka už sice zabíjejí průběžně, ale jatečné zvíře musí nejprve vyrůst, což u drůbeže trvá měsíc, u vepřového půl roku a u hovězího tři roky. Proto se i stoupající náklady projeví až s odstupem. Dnešní prasata na porážce byla prodána už před půl rokem.
Pokud přijdou problémy, poznáte to nejdřív na kuřatech. Ty budou první rapidně zdražovat a pak nebudou vůbec. Vepřové je bude následovat. Až potom dojde na pečivo a jiné potravinářské zboží. Tedy… ono nedojde. Bude ho málo a bude drahé. Velmi drahé.
Letošní situace je úplně jiná než ta loňská covidová. Tehdy hrozilo, že nebudou lidi. Že budou doma, nebudou moci pracovat a tak sice budou plné sklady, ale bude problém s dopravou. Nebo že v létě nebude možné sklízet bo covid.
Letos sice není žádný lockdown, ale v některých oborech to vypadá jako by byl. Nejsou lidi. Nevím jestli to je těmi chybějícími Ukrajinci, ale faktem je, že leckteré směny u nás na silech jsou obsazeny jedním člověkem. K tomu nejsou díly, nejsou věci a když se nevyrábí hnojivo, tak se nevyrábí spousta dalších vedlejších produktů, které směřovaly do úplně jiných oborů, kde to teď také bude chybět. Jestli to takhle půjde dál, tak ani u nás nebude možné zabíjet prasata, protože to se dneska dělá pomocí CO2.
Loni se moc nedalo odhadnout, jak bude vypadat případný výpadek v zásobování. De facto se to stalo jen zjara 2020, když vláda narychlo uzavřela Litovel a okolí. Tam pak pár dní trvalo, než se ujasnilo, jak se to bude dělat s dovozem zboží. Ale jinak to dodavatelské řetězce ustály celkem v pohodě. Domácí zásoby se ukázaly zbytečné.
Letos to vypadá mnohem víc komunisticky. Prostě všude něco chybí a protože něco chybí, tak díky tomu chybí jinde něco dalšího a tak se to přenáší dál a dál. Je to jako to množení viru. Na začátku chybí pár komponent z Číny, to zkomplikuje několik výrob u nás, to zkomplikuje další výroby a i když se improvizuje a vymýšlí se ledacos, pořád se problémy prohlubují.
Každopádně letos se dá odhadnout začátek problémů. Když půjdete nakupovat, sledujte cenu mlíka a kuřat. Pokud jednoho rána přijdete na nákup a zjistíte, že cena kuřecího se v podstatě zdvojnásobila oproti minulému týdnu, je nejvyšší čas dělat si doma zásoby. To už problémy dorazily i do potravinářství a při dojení a rychlokrmení brojlerů se to ukáže jako první. Chleba v té chvíli ještě nějakou dobu vydrží. Protože někde jsou sila, která nakoupila za nějakou cenu a chvíli bude trvat, než dojde na dražší pšenici reflektující novou dobu.
Jestli si někdo myslí, že v době tržní ekonomiky má tohle v rukou vláda, tak je naivní a měl by se nechat vyšetřit. Naše ministerstva už dávno nemají týmy plánovačů. Prostě se neplánuje. Všechno se kontroluje korunou. Cena je diktátor. Nikde není nějaká páka za kterou by se dalo vzít a tím to všechno zastavit. Ani kdyby vláda ceny zamrazila, tak to nic moc neudělá, protože problém už není ani tak v (nekřesťanské) ceně, ale v dostupnosti, která se zhoršuje a zhoršuje.
V uplynulých třiceti letech jsme postavili velmi efektivní ekonomiku. Efektivita byla heslem doby. Jen ten, kdo uměl dělat nejlevněji výrobek a k tomu i efektivní reklamu, ten vyhrál. Všichni ostatní už dávno zkrachovali a udrželi se jen ti, kteří to dělali stejně jako ten nejlepší. Nikdo se nekoukal na externality. Obilí se muselo vypěstovat levně. Co na tom, že se to dělá na úkor půdy a přírody. A samozřejmě nějaký bezduchý zákaz postřiků na tom nic nezmění. Efektivita musí být i protizákonně.
Teď doplácíme na to, že efektivita je vždycky na úkor robustnosti. Zásoby jsou na nic. Jen žerou peníze. Nač mít auto v rezervě, nač držet na skladě náhradní díly. V podstatě jsou připraveny jen ty obory, kde to bez skladových zásob nejde. Ale i tam se to týká jen něčeho a všude jinde platí stejné heslo o láci, rychlosti a pramalých ohledech.
Teď se nám to někde jaksi poondilo a nikdo neví kde. Jen se každý den dozvídáme nové jobovky o tom, co není a nebude. A den ode dne je méně důležité, zda se někde napraví ta první chyba, která to spustila. Už je tu tolik nových chyb, že si zřejmě vystačí samy i kdyby Čína obnovila dodávky zboží v plném rozsahu.
Každopádně, že jsme v prdeli, to se projeví nejdřív na mražených a chlazených kuřatech. Pokud půjdou skokově nahoru, udělejte si za poslední peníze zásoby a pak doufejte.
Ale může se stát, že prostě budou zdražovat pozvolna, krok za krokem. Pak neuděláte nic. Prostě na ně jednoho dne nebudete mít. V mezičase přemýšlejte o tom, jak chovat králíky na balkóně a jestli by se nedala zrýt zahrada u babičky ve Lhotě.
Když jsem před měsícem vystupoval v Břeclavi, tak reakce na soběstačnost od posluchačů byla velmi velmi vlažná. Už teď po měsíci se to dost proměnilo. Uvidíme co se stane, až fakt zdraží ty kuřata.
Jo a můj šéf už třičtvrtě roku čeká na svojí novou Škodovku. Pořád mu psali, že příští měsíc už to zaručeně bude. Teď mu poprvé přiznali, že termín dodání nejsou schopní stanovit.
Zdroj a diskuze zde.
