Lavrov: Na Západě nejsou připraveni k čestnému dialogu s Ruskem. My nemáme velmocenské ambice
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Rusko nemá velmocenské ambice. Zdůraznil také, že na Západě nejsou připraveni k čestnému dialogu s Ruskem. Spojené státy by podle něj měly před summitem Putina a Bidena pracovat na chybách.
Ministr Lavrov vystoupil na mezinárodním summitu na podporu dialogu o trendech v globální politice a ekonomice Primakov Readings v Moskvě.
„Nejen Rusko, ale také mnozí další naráží na to, že zástupci Západu nejsou připraveni k čestnému dialogu, který je založen na faktech, raději konají v duchu highly likely, příkladů takového přístupu je mnoho. Absolutně to podkopává důvěru k samotné myšlence dialogu jako způsobu regulace různých názorů,“ uvedl Lavrov.
Podle něj Rusko bude aktivně napomáhat pokračování mírových časů, „k polycentricitě založené na kolektivním vedení předních států při řešení globálních problémů“.
„Ale stále jsme realisté a nemůžeme ignorovat tvrdohlavou neochotu našich západních kolegů, dokonce bych řekl agresivní neochotu, uznávat objektivní skutečnost tak, jak je. Nemůžeme ignorovat snahy kolektivního Západu na zajištění privilegovaného stavu na světové aréně, ať už by to stálo cokoliv,“ dodal ruský ministr.
Západ není připraven k čestnému dialogu
Lavrov nadále uvedl, že ruskou připravenost na jednání s jakýmkoliv partnerem nelze brát jako slabost. „Náš prezident nedávno v odpovědi na ultimátum Západu zdůraznil, že červené hranice ve vztazích se zahraničními partnery budeme určovat my sami, především budeme hájit své názory na světový pořádek a na to, jak je nutné rozvíjet mezinárodní vztahy,“ pokračoval ruský ministr.
Ruský politik také připomněl, že Západ odmítá čestný rozhovor ohledně moratoria o rozmístění raket středního a kratšího dosahu v Evropě.
„Poté, co Američané zničili mnohé smlouvy, například smlouvu o raketách středního a kratšího doletu, jsme navrhli dobrovolné moratorium na jejich rozmístění, minimálně v Evropě. Ale nehledě na námi navržené mechanismy verifikace takového moratoria Západ i nadále odmítá čestný rozhovor,“ pokračoval Lavrov.
Ministr poznamenal, že Rusko je připraveno ke spolupráci s jakýmkoliv partnerem, ale „k žádné hře na jednu bránu nedojde“. „Ani sankce, ani ultimáta se nehodí k tomu, aby se při rozhovorech s námi došlo k nějakému závěru,“ poznamenal.
„A chci podtrhnout, že nehledě na to, co se nám na Západě snaží připisovat, máme neustále zájem o pragmatické a vzájemně výhodné vztahy s kýmkoliv, včetně samotného Západu, ať jsou to Spojené státy nebo jejich spojenci z NATO, nebo Evropská unie,“ uvedl Lavrov na závěr.
Velmocenské ambice
Ruský ministr na mezinárodním summitu také uvedl, že Moskva nemá velmocenské ambice a nechce po celé planetě šířit svoji agendu.
„My mimochodem nemáme velmocenské ambice, i kdyby někdo přesvědčoval ostatní o opaku. Nemáme ani ten mesiášský zápal, se kterým se naši západní kolegové snaží rozšířit po celé planetě svoji hodnotovou demokratickou agendu. My jsme již dávno pochopili, že zvnějšku nucené modely rozvoje nevedou k ničemu dobrému,“ uvedl Lavrov.
Zdůraznil také, že současné světové uspořádání je výsledkem dohod vítězných velmocí ve 2. světové válce. Rusko bude bojovat proti těm, kteří chtějí zpochybnit výsledky této války.
„Nemůžeme a nebudeme hrát s těmi, kteří chtějí zvrátit přirozený běh dějin,“ dodal k tomuto tématu Lavrov.
Práce na chybách USA
Moskva podle Lavrova věří, že USA budou před schůzkou prezidentů Putina a Bidena pracovat na chybách, jinak od schůzky nelze očekávat nic velkého.
„Doufám, že při přípravě summitu ti, kteří se nyní v administrativě Bidena zabývají Ruskem, ohodnotí činy, zájmy a pozici Ruska, naše červené hranice a udělají, jestli chcete, práci nad chybami minulých let a vzdají se vedení dialogu výlučně z pozice nároků na hegemonii ve světových záležitostech,“ uvedl Lavrov na mezinárodním fóru.
Podle něj je dialog vždy lepší než jeho absence. Je důležité si otevřeně vyměnit názory i při neshodách, které se někomu mohou zdát nepřekonatelné.
„Pokud však naši američtí kolegové budou nadále následovat vlastní propagandu, která ohlušuje i americkou elitu, nelze od schůzky očekávat nic velkého,“ vysvětlil ruský ministr zahraničí.
Přehnaná očekávání a iluze ohledně prolomení situace při schůzce prezidentů RF a USA 16. června v Ženevě neexistují.
„Nemáme žádná přehnaná očekávání, žádné iluze o tom, že přijde nějaký průlom, ale existuje objektivní nutnost ve výměně názorů na nejvyšší úrovni o tom, jaké hrozby vidí Rusko a USA jako dvě největší jaderné velmoci,“ řekl k tomu Lavrov.
Podle ruského politika je samotný fakt nadcházejícího rozhovoru dvou lídrů důležitý, Moskva je naladěna na dialog.
„Normalizace rusko-amerických vztahů je možná výlučně při dodržování principů rovnoprávnosti, vzájemné úcty, nezasahování do vnitřních záležitostí druhé strany. Jsou to nutné podmínky nejen pro podporu normálního, předvídatelného a stabilního dialogu, ale také je to důležité pro stažení nahromaděné konfrontace mezi našimi zeměmi. My budeme k takovému čestnému dialogu připraveni,“ uvedl Lavrov.
Ministr zahraničí Lavrov také uvedl, že není domluven žádný pevný pořad jednání na summitu prezidentů Putina a Bidena. Dodal, že si s Američany pouze vyjmenovali témata, na která by při summitu měla přijít řeč. Schůzka prezidentů je na programu 16. června v Ženevě.
Schůzka Putina a Bidena
Setkání prezidentů Ruska a USA Vladimira Putina a Joea Bidena se bude konat již 16. června, a to v Ženevě.
Očekává se, že oba lídři budou společně diskutovat o strategické stabilitě, boji s pandemií, mezinárodních otázkách a regionálních konfliktech. Jak uvedl generální tajemník OSN Antonio Guterres, v organizaci doufají, že prezidenti zahájí dialog o oživení režimu kontroly zbrojení, mimo jiné prostřednictvím nové smlouvy, která nahradí START III.
Podle tiskového mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova považuje Moskva za důležité, aby se summit uskutečnil. Proto v současné době pokračují přípravy na něj.
Dříve Bílý dům informoval, že Biden nabídl Putinovi schůzku na nejvyšší úrovni v létě tohoto roku na území jedné z evropských zemí, aby lídři probrali otázky dvoustranných vztahů.
