Lidé propadají depresi
Jindřich Kulhavý: Ten, kdo stál za vznikem nynější situace, si zaslouží ten nejpřísnější trest. Je li skutečně covid-19 produktem z laboratoře, a tím i výplodem lidského mozku, čemuž vše nasvědčuje, pak jeho tvůrce a také investor nezaslouží ani náznak jakéhokoliv pochopení. Zlo způsobené virem a jeho existencí již přesáhlo všechny představy, které jsme ještě před rokem měli.
Největším nebezpečím však není riziko nákazy. A to ani tehdy, uvědomíme li si, že jde o nemoc, která skutečně zabíjí. Přestože v realitě nejde o pandemii, to, co z ní udělala média a politici, vytvořilo z covidu obrovský průšvih. Jedná se jak o pozastavenou ekonomiku zažívající obrovské propady, které se přenáší na občany, tak i o další okolnosti s tím spojené. Řada státních zaměstnanců nechápe, o čem je řeč, ale v soukromém sektoru už se jede často na doraz. No spíše hodně za ním. Ekonomické problémy doléhají na každého, jen se liší připravenost na stávající situaci. Nicméně změny jak v rozplývajících se finančních zásobách, tak i v běžném životu, se staly určitým důvodem k obrovskému tlaku na psychiku.
U finančních problémů bychom se mohli na dlouho zastavit a hovořit o nich. To je však zbytečné. Je vcelku jasné, že úvěry, hypotéky, nájmy, leasingy a daně za nás nikdo nezaplatí. Stát umí pouze zakazovat a přikazovat, ale v této situaci se prostě nezachoval nijak dobře, ač se vláda snaží budit dojem, že podnikatelským subjektům pomáhá. Není tomu tak. A banky? Ty pouze počítají zisky, ale absolutně nejsou loajální se zemí, ve které ty zisky vznikají. Podnikání přináší rizika, která si lidé pracující ve státním sektoru či mající zaměstnanecký vztah příliš neuvědomují. Řada politiků nikdy nepracovala, většina nepodnikala a podle toho jejich činnost vypadá. A pomoc také. Nicméně je vcelku logické, že soukromníci na jakékoliv úrovni jsou vcelku odolní. Hranice té odolnosti jsou však překročeny a mnozí se dostávají do tak velkého tlaku, že je to dohání k šílenství.
Abychom však nekřivdili dalším spoluobčanům, všeobecný průšvih se týká všech. Dochází k propouštění, plno lidí ztrácí sociální jistoty. Děti, které nechodí do školy, nesportují, nemají kroužky, už postrádají režim, společnost kamarádů, ztrácí přirozenou disciplínu. A díky nekvalitní výuce sice nehloupnou, ale nezískávají ty vědomosti, které by měly. Nejdříve byly pod vlivem indoktrinace ze strany politických neziskovek, pak se začaly trochu upravovat dějiny, nyní se snižují nároky na klasické předměty, jakými jsou matematika, fyzika, chemie. No a ve finále se už neučí téměř vůbec, uvažuje se o zrušení maturit. Navíc jim chybí určité tempo. Nudí se.
Podobně lze pohlížet na situaci seniorů. Často jsou odříznuti od příbuzných, žijí v izolaci. Zároveň si uvědomují riziko nákazy a fatálních důsledků, které mohou přijít. Jsou na ně kladeny nároky v podobě nutnosti používat moderní techniku k registraci na očkování, což jim na klidu také nepřidá. Přidejme zvyšující se režii na prostý život a neskutečnou mediální masáž, kdy jsou všechny katastrofické scénáře ještě mnohem více dramatizovány. Křehká psychika starší generace, často zanedbaná lékařská péče a samozřejmě také informace o komplikacích spojených s vakcinací včetně několika vícečetných úmrtí v domovech důchodců jsou důvodem z vysokému počtu zbytečných úmrtí.
Trpí i partnerské vztahy. Přiznejme si otevřeně, že být spolu 24 hodin je pro řadu rodin devastující. Home Oficce může být fajn týden, dá se přežít 14 dní, ale rok už je jen pro hodně zamilované, otrlé nebo flegmatické. Každý člověk potřebuje mít čas sám pro sebe, odpočinout si jeden od druhého, chybí plno volnočasových činností. Sport, kultura, třeba i možnost jít na pivo, sednout si na bar, nastoupit do letadla a vykoupat se v moři, případně se vydat do hor. Přestože máme úžasný smysl pro improvizaci, dokážeme si poradit s nesmyslnými nařízeními, zdaleka ne vše je možné. A není se tedy co divit, že vznikají problémy, které by jindy nepřišly vůbec nebo mnohem později.
Chaotická vláda v čele se sebezvaným zachráncem, který se snaží být z jistých důvodů (zištných) u všeho, politikaření kolem vakcín a jejich propagace zapáchající na dálku falší klidu nepřidají. Popírání faktů svědčících o problémech samotných vakcín, neochota dát možnost lékařům zariskovat a použít léky primárně určené k léčbě jiných onemocnění, ovšem užitečných i v boji s covidem, to podpořené mohutnou agitací všeobecně manipulativních médií a vše výše uvedené vede k narůstajícímu počtu sebevražd a nemocí spojených s depresivními stavy. Blbou náladu podporuje i rozdělení společnosti, její rozeštvávání. Je dost možné, že právě toto přispívá k zhoršenému zvládání ,,epidemie“. Na opozici se spolehnout také nemůžeme, politiky všeobecně národ zajímá jen v období voleb. Ale co s tím? Na dně Macochy se našla už tři těla. To je jen špička ledovce. Nechceme li ho vidět celý, měli bychom konečně začít něco dělat. A ne jen čekat, že se o nás někdo postará. Vláda a politici jsou tu od toho, aby nesli zodpovědnost. Média jsou sluhové. A my nejsme ovce.
