Limes Romanus

Vidlák: Krátký úvodník, tentokrát o velkých penězích: Nejbohatší čech – Petr Kellner zahynul při pádu vrtulníku. Nebudu si špinit hubu nějakými spekulacemi v čem všem byl namočený, nebudu mu otloukat o hlavu přátelství s ruskými oligarchy a s čínských režimem. Chci pouze konstatovat, že když Pánbůh dopustí, i motyka spustí a ani miliardy peněz, ani kvalitní ochranka, ani to nejšpičkovější, co se na této planetě dá koupit, nestačí. Ve smrti jsme si všichni rovni a není rozdíl umřít v traktoru nebo vrtulníku. 

Ovšem teď budeme myslet politicky Halík… Petr Kellner u nás ovládal kde co a takovým viditelným majákem je TV Nova. Už dlouho se šeptem mluvilo o tom, že premiérem bude u nás ten, koho podpoří Kellnerova Nova. Nevím jak moc se dá politický zápas plánovat dopředu, řekl bych, že to moc nejde, protože průměrný politik moc velký tlak nevydrží. Teď odešel člověk, který měl spoustu zájmů, spoustu představ o budoucnosti a určitě měl i spoustu figurek, které nastrkoval do parlamentu. Ti teď jaksi nebudou mít notičky. To by mohlo vnést novou dynamiku do podzimních voleb. 

A teď dnešní text:

Když římská říše dosáhla vrcholu své expanze a dopracovala se víceméně k řekám Rýn a Dunaj, obehnala svoje neklidné severní hranice dlouhým opevněním zvaným Limes Romanus. V té době měli Římané dost síly pokračovat dál na sever a připojit další území, ale ono to nemělo ekonomický smysl. Všude prales, lidí poskrovnu, ale velmi bojovných, žádná bohatá naleziště zlata, žádné zřídlo laciných pracovních sil, žádné kultivovaná krajina. V zimě fakt zima. Legie sice hranice občas překračovaly, ale také se tu a tam ztratily v Teutobornském lese, měly velké ztráty a na Délské tržiště žádné statisícové houfy zajatců neposlaly.  Řím se zkonsolidoval ve svých územích, vedl války tam, kde to mělo smysl, ale postupně prostě došel na hranu bohatého světa a všude kolem ležela jen nomádsky osídlená divočina.

Limes Romanus pak chránil vnitřní konsolidaci impéria a nějaké století bylo všechno v nejlepším pořádku.

Jenže nakonec z Říma stejně nic nezbylo. Barbaři prostě uměli žít levněji, spokojili se s prostším způsobem života, byli bojovní, měli jednodušší pravidla pro život a jakýkoliv úspěšný nájezd na Řím jim značně zvedal životní úroveň. Řím měl své hranice, měl své legie, ba dokonce se pokoušel barbary romanizovat a dávat jim občanství. V posledním římském století už byl římské legie plné germánských římanů a bojovaly proti svým příbuzným z druhé strany hranic.

Řím nezvládl ani integraci, ani nezvládl vytvořit s barbary spojenectví, nedokázal s nimi najít dlouhodobě společnou řeč a ačkoliv se s barbary vojensky nepáral a vlastně až do konce vítězil, nakonec už nebyl pánem situace a o jeho osudu se rozhodlo jinde.

Asi víte, kam mířím…

Víte, já si nemyslím, že je možné současnou migrační situaci zvládnout pomocí kulometu. Stejně jako Limes Romanus, my umíme pouze přibrzdit a nebo urychlit tendence. Pořád se mluví o tom, že někde v Africe je připraveno sto milionů lidí vyrazit na sever. Tohle se nedá postřílet ani zastavit. To se dá jen přibrzdit. Ale pokud bude existovat tlak, bude existovat i pohyb.

V Afghanistánu se Američanům po dvaceti letech okupace podařilo zařídit, že tam mají o deset milionů obyvatel víc než v roce 2001. V té Africe to není jiné. Oni mají všechno to, co stačilo barbarům na vyvrácení Říma – žijí velmi levně, jsou bojovní, prožili svůj život v nelítostném prostředí a jakýkoliv úspěšný nájezd na nás jim značně zvedá životní úroveň.

Je podle mě velice krátkozraké si myslet, že nám stačí jen dobře opevněná hranice a odhodlání střílet. To může na chvíli pomoci, ale ve skutečnosti jen vzroste tam na jihu tlak a jednoho dne to prostě vyhřezne a i ta nejlepší hranice povolí. Navíc v té Africe nejsou jen nefachčenka a blbci. Oni jsou také schopní se zorganizovat, byť je to mafiánský způsob.

Hnutí typu Boko Haram se bez problémů pohybují v rozsáhlých oblastech a je prd platné, že nad nimi lítají fransouzské stíhačky a česká jednotka si tam hraje na vojáčky. Tohle vyžaduje víc než jen divocha. Možná nerozumíme jejich způsobům, ale ono jim to funguje, U nich tvrdě funguje přírodní výběr a ti co zůstali, zůstali proto, že jsou nejlepší. Afrika je pro darwinismus zemí zaslíbenou. Přírodě nikdy nevadila kupa mrtvol. Ona potřebovala jen rychlou reprodukci, která se snadno vytříbila.

Oni se nás nebojí, protože doma stáli proti kulometům, doma jim mačetami sekají končetiny, doma je bezvládí, doma nebezpečno. Oni jdou proto, že na takovou cestu mají průpravu. Ženy a děti nechodí proto, že by to nezvládly. Ženy nechodí proto, že jejich kosti lemují celou Saharu. Nechodí proto, že nedojdou.

Já neříkám, že máme sluničkářsky otevřít hranice a všechny je sem pustit a mít tu ten skvělý pohodový svět jehož vedlejším produktem budou rozvaliny. Ale říkám zcela jednoznačně, že hranice zavřené migraci jsou jen krátkodobé řešení. Tak krátkodobé jako u Říma. Stejně budou pronikat, stejně se budou usazovat a nakonec je budeme používat proti jejich bratrům.  Řím tuto situaci nezvládl a ani pro nás není Limes Romanus trvalé řešení.

Proto bych rád, aby součástí boje proti nelegální migraci byl i boj za lepší Afriku. Nestačí je jen držet za hranicemi. Jednoznačně potřebujeme, aby neměli důvod utíkat. Ale Gatesova nadace to asi nezařídí. Oni nepotřebují naše peníze, Oni potřebují naše učitele. Oni potřebují, aby si mohli postupně vybudovat Evropu u nich. Aby se každá generace měla trochu líp. Stačí málo – podívejte, co ti uprchlíci považují za štěstí…

Mně zavření hranic nestačí. Mně nestačí odmítavý postoj k uznávání azylu. Mně nestačí lodě vybavené kulomety, které střílejí po pašerácích lidí. Tohle celou věc jen trochu zdrží, ale o to drtivější pak bude nápor. Chtěl bych, aby se začalo mluvit i o druhé půlce celého problému – o tom jak je drancujeme a pak jim tam pošleme malé procento zpátky na milodarech. Jak korumpujeme jejich vlády, aby nám šly na ruku. Jak tam sice provozujeme školy, ale neučíme vůbec řemesla. Jak je sice (mizerně) krmíme, ale neučíme je chytat ryby. Jak tam děláme ten nejtvrdší výcvikový tábor na světě, který produkuje špičkové bojovníky zocelené na nejvyšší míru, ale zároveň primitivní a snadno ovlivnitelné a použitelné pro budoucí mocenské hry.