Maminky za socialismu, lež a pravda
Co z toho vyplývá? Že by tyhle články měly psát matky co to zažily a ne pisatelky co o tom nemají ani páru.
Jak se překrucuje pravda
Za socialismu neexistovaly nadstandardní pokoje s televizí, ale rodičky ležely v chladných pokojích s mnoha lůžky. Miminka jim přiváželi jen v době kojení a rozhodně nikdo neřešil žádné bio a eko, existovaly totiž pouze nekvalitní hygienické a kosmetické potřeby.
Je pravda že pokoje byly velké pro více maminek a televize nebyla. Taky k čemu. Většinu dne jsme prokecaly a prospaly. Děti nám fakt nosili jen na kojení a bylo to dobře, protože spánek jsme potřebovaly jako sůl. Doma už jsme se pak dlouho tak dobře nevyspaly. BIO a EKO, tak to si snad pisatelka dělá srandu? Děti měly látkové pleny a ty se praly a dávaly do roztrhání a pak nám ještě posloužili jako hadry na cokoliv. Dnešní matky mají jednorázové pleny, nemusí prát, ale pořádně ničí přírodu. Proto je lepší plena látková.
Porodnice
Rodičkám nebylo vysvětlováno, co se s nimi bude dít, případně jaký lék jim je podáván. Nemocniční košile byly častokrát malé a s chybějícím zavazováním. Děti byly od matek separovány na centrálních odděleních a ke kojení se svážely. Na druhou stranu byla téměř nejnižší novorozenecká úmrtnost na světě.
Není to pravda. Doktoři byly normální doktoři a rodily jsme v klidu. Já jsem měla u porodu starou doktorku a dvě řádové sestry a byla jsem ráda, že jsem se po porodu vyspala a dítě uviděla při kojení. Bylo to normální a nikdo se nad tím nepozastavoval.
Hygienické potřeby
Dokážete si představit, že byste měly na výběr jen z jednoho druhu vložek? Tehdy nebyla jiná možnost. Vložky neměly křidélka a byly vyráběny z nekvalitních materiálů, a tak silně propouštěly.
To je pravda, ale taky jsme mohly mít vložky jako kdysi dávno. To se praly a věšely a jako vlaštovky. Šikovná holka věděla jak to udělat aby nepropouštěly. Stačí mít na krku hlavu.
Ruční práce
Výbavičku pro dítě maminka buď podědila, nebo si na ni musela vystát frontu. A když nebyly peníze, pletlo se a háčkovalo. Šily se zimní bundy, oteplováky či šusťákové soupravy. Látky nebyly drahé, a tak se tím dost ušetřilo.
Blbina jako hrom. Ano, prádelko jsme dědily, předávaly, ale bylo k mání a fronty se stát nemusely. Tak proč jsme to tak dělily? K čemu nakupovat další a další, když to bylo miminku za chvilku malé. A že jsme šily? Proč ne když jsme to skoro, všechny uměly. Pamatuji jak jsem svým dětem našila spousta kalhot aby nemuseli nosit pleny. Prostě jsem měnila krtčí kalhotky a ne pleny. Dítě se tak dobře naučila na hrnec. Zase se šetřila příroda a děti byly zdravé a spokojené.
Sunar a chladná výchova
Ženám se za socialismu nedoporučovalo, aby kojily – kladl se totiž důraz na to, aby dítě dostávalo umělou výživu. A proč? Údajně režim vymyslel celou řadu sofistikovaných důvodů, z nichž nejdůležitějším bylo, aby novopečená matka co nejdříve nastoupila zpět do pracovního procesu. Sunar se připravoval z minerálky, protože kohoutková voda byla nekvalitní. Minerálka se dvacet minut povařila, vyvařila se voda, ale zůstaly soli.
Taková hovadina. Kojení se doporučovalo vždy a Sunar jen tehdy když maminka neměla mléko. Mateřskou jsme měli dva roky a většina z nás šla do práce až po třech letech, když šlo dítě do školky. Kdo chtěl dříve, byly tu jesle. Teď o školky prosíte a do práce musíte abyste je uživily. Kohoutková voda je pro kojence nekvalitní pořád, jenže my jsme měli všude studny a pro vodu jsme jezdily až do roku dítěte s kanystry. Teď se kupuje balená kojenecká voda a zase je to o ničení přírody.
Mateřská dovolená
Délka a finanční ohodnocení mateřské dovolené se v průběhu doby měnily. Nejkratší byla na začátku, v 50. letech, kdy si maminka s novorozencem užila jen zhruba 18 týdnů volna. V první polovině 60. let byla zavedena tzv. další mateřská dovolená, která ale nebyla honorována finančně. Ženy o ni proto neměly zájem. Teprve až s rozhodnutím, že bude finančně podporována, začala být využívána. Postupně se také prodlužovala její délka.
No a? Všechno má svůj vývoj a první mateřská byla půlroční. Všechno se vyvíjelo a není třeba za to nasazovat tehdejšími režimu psí hlavu.
Jesle
Děti do jeslí dávaly rodiny, které byly závislé na druhém příjmu. A také byly ženy, které do práce zkrátka jít chtěly. Jesle byly určeny jen pro pracující rodiče a za socialismu byly hojně využívány. Navíc byly chápány jako zdravotnické zařízení – jako místo, kde o dítě bude dobře postaráno a kde se nenakazí. Jak se později ukázalo, plnit tento požadavek moc nešlo.
No pisatelko a teď je to jak? Bez druhého platu se neobejde skoro žádná rodina, kromě těch vyvolených s vysokými příjmy. Maminky mizí do práce a pořizují si chůvy. Tak jaký je v tom rozdíl?
Mateřská škola
Režim v mateřských školách podléhal jasným pravidlům. Děti se tam začaly setkávat s politickou výchovou – mimo jiné se učily třeba oslavné básně a písně. Zkrátka předškolní výchova probíhala naprosto jinak než dnes.
Ano, byl tam režim, ale ten je tam pořád, protože jinak by jim děti skákaly po hlavách. Děti se tam učily všechno a hlavně si hrály.
Co z toho vyplývá? Že by tyhle články měly psát matky co to zažily a ne pisatelky co o tom nemají ani páru.
