Manipulace a fantazie. Novináři manipulují Českou republikou
Média hlavního proudu manipulují naší republikou. Stačí si vymyslet příběh a kredit politika nebo celého státu je tentam. Vše se teď odehrává přímo před našimi zraky.
To bylo pohoršení. To bylo pozdvižení. V Poslanecké sněmovně novinářům rozdali novinářské hříchy investigavce Janka Kroupy. Dokument byl nazvaný „Barometr důvěryhodnosti novináře Janka Kroupy“ a první místopředseda sociální demokracie Roman Onderka si přisadil a připomněl kauzu Budišov z roku 2006 a nezákonnou vazbu současné eurokomisařky Věry Jourové, což byla kauza, která zásadně poškodila sociální demokracii několik týdnů před volbami.
Vy už drazí čtenáři tušíte, že jde o obvinění ministra vnitra a šéfa ČSSD Jana Hamáčka, který chtěl údajně jet do Ruska a prezidentu Putinovi navrhnout mlčení o Vrběticích výměnou za vakcínu Sputnik V a summit ruského a amerického prezidenta v Praze. S touto bláhovou, ale politicky třeskutou zprávou, přišel právě novinář Kroupa.
Kroupovo tvrzení nikdo nepotvrdil, ale Hamáček dostal nálepku vlastizrádce. A ta se s ním potáhne do voleb a dál. Nechceme se tu zastávat sporného šéfa sociálních demokratů, proč by? Nebudeme kydat špínu na Kroupu, svou investigací si sám škodí. Jde nám o něco jiného. O moc, kterou mají novináři hlavního proudu a jak s ní nakládají.
Všimli jste si? Novinář hlavního proudu dnes nepopisuje realitu, on ji aktivisticky vytváří. Velké kauzy posledních let to jen dokazují.
Tak například stržení pomníku hrdinného sovětského maršála Koněva na pražském náměstí Interbrigády a velebení zrádců vlasovců. Média hlavního proudu přispěla k tomu, že se z lokální kauzy stalo mezinárodní téma. Pamatujete jaký prostor měli, a stále mají, rusofobové, kteří plivali na památku hrdinného maršála? Tématem těchto médií bylo zpochybnění role Sovětského svazu při osvobození naší vlasti. Ta přitom byla klíčová.
A co ta kauza ricin? Ruští tajní agenti přijeli do České republiky, aby jedem ricinem sprovodili ze světa starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře a chaotického starostu Řeporyjí Pavla Novotného. Dopadlo to, jak to dopadlo. Zprvu komunálové dostali policejní ochranu, média z nich dělala české oběti travičů ze Salisbury, a výsledek? Kauza ricin udělala z Čechů pitomce, jak posléze napsal týdeník Reflex.
Popsat zasahování novinářů do politického dění v České republice by vydalo na mimořádně obsáhlý a veskrze smutný článek. Novináři médií hlavního proudu totiž nejsou hlídacími psy demokracie, ani dobromyslnými bernardýny. Jde o ovlivňování, o vliv a nadřazenost, která ve výsledku naší republice škodí.
O nezdravém vlivu novinářů hlavního proudu na českou politiku a společnost Sputnik hovořil s Janou Markovou, zakládající členkou hnutí Trikolóra, místopředsedkyní krajské rady Středočeského kraje a soukromou podnikatelkou.
„Novináři v českých poměrech mají obdobnou moc, jako všude na světě. Sice tu nepožívají velké důvěry, ale jejich moc z důvěry veřejnosti, čtenářů, diváků a posluchačů nepramení. Jejich hlavním trumfem, a to po celém světě, nejen v Česku, je, že mohou diktovat agendu. Čili rozhodovat o tom, o čem se bude psát a vysílat, a o čem se naopak bude mlčet. Rozhodují o tom, koho budou do svých pořadů zvát a koho ne, jak se bude o daném tématu mluvit, co se upozadí, a co se naopak bude objevovat stále dokola. Mistrem v tendenčnosti je u nás paradoxně Česká televize. Je placená z našich poplatků, a tak by měla být vzorem nezávislosti a objektivity, ale děje se přesný opak. Takže ano, mají důležitý vliv na mínění značné části veřejnosti tzv. „žádoucím způsobem“. Cokoliv jiného je pak označováno jako dezinformace a fake news,“ míní politička.
Jak fatální dohru může mít chyba novináře? Víme, že kvůli investigativci Kroupovi současná eurokomisařka Jourová seděla ve vazbě…
„Jak fatální může mít dohru? Zcela. Věra Jourová byla před 15 lety odsouzena v souvislosti s korupční kauzou Budišov, na jejímž odhalení se tehdy Janek Kroupa podílel a chtěla kvůli tomu spáchat sebevraždu. Janek Kroupa tehdy dokonce v této kauze svědčil, ale ani obvinění, ani svědectví novináře na odsouzení nestačí. Pokud je pravda, že k trestnému činu, za který byla tehdy současná místopředsedkyně Evropské komise Jourová odsouzena nedošlo, bylo její odsouzení především chybou soudu, který má rozhodovat o vině a nevině, případně o trestu. Nicméně samozřejmě máte pravdu, chyba novináře může mít a často i má kruté následky. A nemusí pokaždé jít „pouze“ o postižení jednotlivce, jako se to kdysi přihodilo Věře Jourové. Dokonce nemusí jít jen o chybu novináře, nejednou se jedná spíše o jejich záměr. Způsobem, jakým nastolují agendu, novináři často vytvářejí společensko-politické problémy a tlaky, stojí u zrodu válek nebo třeba rasových nepokojů. Byli to například aktivističtí novináři, kteří před 22 lety burcovali západní vlády do války proti Jugoslávii, když psali o masových Bělehradem organizovaných etnických čistkách, pro které se nikdy nepodařilo najít důkazy, navzdory neskutečné snaze. Otázkou samozřejmě je, co nebo kdo k tomu ty novináře vede,“ říká paní Marková.
Bojíte se novinářů? Respektive jejich moci manipulovat naší republikou?
„Novináři hledají senzace, potřebují získat pozornost, která je samotné živí. Na pravdě záleží až v druhé řadě, hlavní je mít senzaci. Takhle společnost funguje bez ohledu na to, co si o tom můžeme myslet. Čeho se ale v této souvislosti bojím, je naše otupělost ze všech těch falešných poplachů. Dnes čteme v médiích titulky o vlastizrádcích na Hradě i ve vládě, které do ohluchnutí opakují politici. Jindy se stejně vášnivě mluví například o puči nebo o konci demokracie. Je to inflace senzačních odhalení a obvinění. Jakými slovy nazveme vlastizrádce, až se mezi námi skutečně někdo takový objeví, abychom věděli, že tentokrát jsme ve skutečném nebezpečí? Další věc je, kdo ty novináře platí a v čím zájmu píší. Leckdy jsou napojeni na lidi z různých politických neziskovek a spolků, kdy jejich cílem není informovat, ale manipulovat lidmi a prosazovat jejich zájmy. Proti tomu je nutné se postavit a trvat na svobodě slova a projevu pro všechny, nejen pro vybrané. A ostatní šikanovat pomocí různých udavačských spolků, jako jsou třeba Čeští elfové, kteří si vedou svodky na každého, kdo je jejich vidění světa nepohodlný. A mají moc ho z mediálního prostoru v podstatě vymazat,“ říká zakládající členka hnutí Trikolóra Jana Marková.
