Mnichovský Davos
Rostislav Iščenko: Projev Vladimira Putina přednesený na každoročním fóru v Davosu je již aktivně srovnáván s jeho vlastním mnichovským projevem v roce 2007.
Je něco společného.
Přibližně stejné jako mezi Stalinovým …. „Bratři a sestry!“ v roce 1941 a …. přípitkem „Na velký ruský národ!“ v roce 1945.
Mnichovský projev v roce 2007 konstatoval, že Rusko výzvu Západu přijalo.
Nikoho jsme nenapadli, byli jsme napadeni. Nabídli jsme mír, ale nepřátelé si vybrali válku. Nechystáme se vzdát, válku vyhrajeme. Navrhujeme, než bude příliš pozdě, změnit názor a zastavit agresi.
Přibližně stejná slova sdělil Napoleonovi imperátor Alexandr Blahoslavený prostřednictvím generál-adjutanta Balašova v červnu 1812 a dodal, že pokud to bude nutné, ustoupí na Kamčatku, ale nesloží zbraně, dokud bude byť jeden nepřítel na ruské zemi.
Mnichovský projev Putina je tedy důkazem vstupu Ruska do nové (hybridní, informační) Vlastenecké války.
A jeho davoský projev je shrnutím výsledků této války.
Jakási nová Jalta (Jaltská konference se konala také před konečnou kapitulací Německa).
Lidé, kteří s tímto krokem přišli a pracovali na organizaci projevu ruského prezidenta na Davoském fóru v roce 2021, by měli být po zásluze označeni za hrdiny Ruska. I postavit památník si zaslouží.
Díky jejich úsilí, na rozdíl od Jalty v roce 1945, se dnes Rusko ocitlo v počátcích nového poválečného světa
v „jednotném čísle“, bez spojenců-konkurentů. Přičemž Čína se nemusí cítit uražená – nikdo ji nevyřadil.
Nějak se to stalo samo. A její zájmy nejsou narušeny.
Podívejme se na davoský projev z diplomatického hlediska.
Každý ví, že fórum v Davosu je shromážděním světové finanční a průmyslové elity, lidí, kteří mají významný a někdy rozhodující vliv na politiku svých (i sousedních) států. Politici, i ti nejvýznamnější, jsou tam jen „kořením“
Jejich přítomnost svědčí o důležitosti nepolitické části hostů.
Ti, kteří mluví z pódia, tam znamenají mnohem méně než ti, kteří mlčí a poslouchají v kuloárech.
Pokud jde o informace, bude jakýkoli projev překryt tuctem dalších, zahrnutých do panelové diskuse.
Novináři přítomní na fóru mají větší zájem ukázat svou vlastní důležitost rozhovorem s alespoň druhořadým oligarchou. Obecně je téměř nemožné dát vystoupení na této platformě odpovídající politickou a informační rezonanci.
Proto se Putin 12 let v Davosu neúčastnil – nebylo to potřeba.
Teď přišla pandemie koronaviru, která donutila uspořádat fórum v režimu na dálku. Výsledkem bylo, že obrovské množství narcistických pávů, kteří předtím hrdě vystavovali své blýskající „ocasy“ v kuloárech fóra, zůstalo doma. Na Skypu se nemůžete fotografovat na pozadí někoho z mocných tohoto světa a pár slov během přestávky na kávu si s nikým nevyměníte. Fórum u nich bylo prakticky zapomenuto.
Ale nezemřelo.
Jeho organizátoři nechtěli zaříznout slepici, která snáší zlatá vejce, kvůli nějaké pandemii.
Pokud je odstavena pestrá družina, která dodávala obraz a lesk, a zůstalo jen několik desítek lidí, kteří skutečně dělají vážná rozhodnutí, pak problém spočívá pouze v tématu, které by všechny nadchlo natolik,
že fórum na Skype, by postavili do centra světové informační agendy.
K vyřešení tohoto problému nebylo nic lepšího než projev Putina.
Zaprvé, v důsledku krize ve Spojených státech bylo i těm nejhlubším skeptikům zřejmé, že v současném světě Washington ztratil vedení. Baidenovský státní převrat navíc ze Spojených států udělal baštu liberálních levičáků a hrozbu pro pravicové konzervativní síly po celém světě.
Trump, pravicový konzervativní tradicionalista, na kterého západní konzervativci pohlížejí jako na potenciál-
ního vůdce, byl vyhozen z politiky, ne-li navždy, tak na dlouhou dobu. V nejlepším případě se po nějaké době bude moci vrátit do americké politiky, ale do návratu ke globální politice má teď daleko.
Zadruhé, mezi evropskými politiky není žádný vůdce, který by mohl vést pravo-konzervativní odpor vůči levicově liberálním globalistům. Merkelová je sama liberální (i když pragmatická) a kromě toho odchází do důchodu. Macron je ctižádostivý, ale pracuje ve stylu „i vašim i našim“, nelze mu důvěřovat – v každém okamžiku může přejít na druhou stranu. Ostatní nevyšli ze svého stínu, ani země, které zastupují, nemohou se ucházet o roli vůdce.
Zatřetí, Si Ťin-pching v Číně je nepochybně konzervativní vůdce v Asii, ale vzhledem k obrovským kulturním a historickým rozdílům si nemůže nárokovat vedoucí postavení v Evropě.
Putin v Davosu zaujal požadovanou pozici v podmínkách úplné absence konkurentů.
Jeho projev, určený pro globální finanční a průmyslovou elitu, se ukázal být jediným návrhem na „světlou budoucnost“, která by měla nastoupit po konečném rozpadu americko-centrického systému (a už proto se jeho projev ukázal být informačním tématem týdne „číslo jedna“, které nikdo nemůže ignorovat).
Putin elegantně demonstroval nevyhnutelnost konečného rozpadu starého systému několika čísly, z nichž vyplynulo, že zatímco za posledních 15–20 let počet chudých (žijících za méně než 5 $ denně) ve Spojených státech vzrostl jeden a půl krát, v Číně se jejich počet snížil čtyřikrát a v Rusku – 12krát. Současně v Rusku dnes žije méně lidí za méně než 5 USD denně než ve Spojených státech.
Pro lidi, kteří jsou zvyklí nakupovat a prodávat a kteří dobře vědí, co znamená kupní síla populace, kteří jsou schopni vypočítat procesy v dynamice, jsou uvedené údaje verdiktem Spojených států.
Navíc již vědí, že ve vojenských plánech Rusko také předstihlo Západ – navždy. Spojené státy a Evropa nemají technologie, které by umožnily dohnat Moskvu v oblasti vyzbrojování, a nemají prostředky a zdroje na vývoj těchto technologií v příštím desetiletí.
To znamená, že na počítačových obrazovkách asi stovky nejvlivnějších lidí na planetě, se objevuje ruský prezident a bez alternativy (při absenci alespoň nějakého konkurenta) předkládá model nového postamerického světa. Putin poukazuje na to, že zdivočelí liberální levičáci představují hrozbu pro jakoukoli státnost, a jemně nenápadně naznačuje, že Rusko s tím bude nejenom bojovat, ale je také připraveno vést alianci zdravých konzervativních sil celého světa a zajistit ochranu národní státnosti před zásahy TNC (nadnárodní korporace).
Na přirozenou otázku, co na oplátku, aniž by čekal na to, až bude položena, Putin vysvětluje, že se nikdo nechystá rozbít systém do základu, jen v podmínkách těžké systémové krize by role státu v ekonomickém životě měla být posílena. Stát nebude nahrazovat soukromou iniciativu. Plánuje pouze vyžehlit ostré hrany a zajistit, aby soukromá snaha o maximalizaci zisků nebyla v rozporu s veřejnými zájmy a konzervativními hodnotami.
V zákulisí zůstalo, že právě ruský stát, by se měl stát garantem a vůdcem tohoto procesu.
Ještě jedna nezodpovězená otázka „Jak porazit levicově liberální ničitele státu, kteří pracují v zájmu nadnárodní finanční oligarchie?“ … odpověď byla dána 23. ledna a následující dny v ulicích ruských měst.
Bez nadměrného násilí, bez totalitních zákazů, ale také bez liberalismu tváří tvář přímému chuligánství.
S kým se lze domluvit – domluvíme se. A koho napraví jen hrob, ten půjde sedět (živý).
Obecně platí, že na pozadí toho, co se děje ve světě (od Běloruska po Spojené státy), jsou ruská ochranná opatření skutečně nejmírnější, ale zároveň nejúčinnější.
Obecně platí, že těm globálním penězům, které opravdu chtějí pracovat v rámci klasické tržní ekonomiky, které nechtějí čekat, až se „zlatá miliarda“ promění ve „zlatý milion“, poté ve „zlatý tisíc“, a poté na bandu šílených bankéřů bojujících na troskách planety, navrhl Putin východisko z krize, načrtl obrys „postjaltského světa“ (garantovaného ruskou mocí) a navrhl zahájit diskusi o jeho konečném formátu.
A tentokrát se 80 z nejvlivnějších lidí na planetě nesmálo Putinovi do tváře, jako tomu bylo v roce 2007
v Mnichově, bez hluku a pobídek se ihned po jeho otevřeném projevu přihlásili k uzavřené konferenci s ním.
Zarytí liberálové a obyčejní šílenci si mohou dělat legraci z tvrzení (a důkazů) ruské moci a globální autority.
Ale řada těch, kteří řídí světovou ekonomiku a účastnila se soukromého setkání s Putinem, je nejlepším důkazem toho, že to, co se včera zdálo neuvěřitelné, se dnes stalo zřejmým.
Rusko položilo na stůl podmínky nového světa. A svět se snažil tyto podmínky prodiskutovat.
Na závěr bych rád upozornil na nenápadný výkon lidí, kteří pomohli Putinovi připravit projev. Pokud jde o rozsah a dopad na historické procesy, je to více než bitvy o Stalingrad a Kursk dohromady.
Kromě toho bylo vítězství dosaženo bez krve a na cizím území.
Efekt výbuchu bomby je dosažen překvapením. To už je „firemní značka“ Ruska.
Nečekaný byl Putinův projev v Mnichově, nečekaná a drtivá byla porážka drzého Saakašviliho režimu v srpnu 2008. Nečekaný byl návrat Krymu. A teď stejně nečekaný Davos.
Zesnulý Viktor Stěpanovič Černomyrdin by spokojeně řekl: „To se nikdy nestalo a teď znovu!“
Pro ty, kteří neslyšeli projev prezidenta Putina.
Putin v Davosu:
„Není vyloučen konec světového řádu, masakrování všech proti všem, dystopický scénář“.
- koronavirus pouze prohloubil nerovnováhu, která se nahromadila již dříve
- existuje riziko rozpadu světového systému na scénář úplného chaosu a dystopie
- propast mezi virtuální a skutečnou ekonomikou se zvětšuje, což vede ke katastrofám
- politika QE pouze nafoukla divoké bubliny a dále prohlubuje rozdíl v příjmech
- monopol technologických TNC vedl k možnosti manipulace se společností a uzurpování lidských práv
- střední třída je ničena v řadě zemí, což vede k jejich destabilizaci
- silní stále více budou tlačit a zabíjet země, které nesouhlasí s tím, že jim bude „přiřazena“ role satelitů
- pokus o vybudování unipolárního světa a monopolizaci správy věcí veřejných selhal
- pokud je evropské kultuře souzeno přežití, s přihlédnutím ke všem sledovaným procesům, pak pouze společně s Ruskem
Video v RJ:
