Myšlení bolí
Eva Hrindová: Naprosto mě fascinuje, jak se vyrábí témata, pomocí kterých se blbnou lidi. Kokovid je nejviditelnější příklad mediálního zkreslování a matení veřejnosti. Nějaká objektivní kritéria posuzování faktů už nikoho nezajímají. A lidem to není divné.
Vodění lidí za provázky je vidět i u causy „Talibán“ a Afghánistán. K dění v daleké zemi se najednou vyjadřují i lidé, kteří neví nic a nikdy se o nic vzdáleně podobného nezajímali. Najednou mají jasno, o co tam v dalekých horách jde, kdo je dobrý a kdo je zlý.
Stejně tak pozorujeme šikování aktivistů v případě ochrany klimatu. Souvislosti, příčiny a následky, výhody a nevýhody nikoho nezajímají. Hlavně že celebritky jezdí v elektroautech a odívají se do předražených oděvů vyrobených z plastů, které někdo vytáhnul z oceánu.
I vědci to dnes mají jednoduché. Když drží prst na „tepu doby“, dostanou se do médií, nasosnou se na štědré granty a zároveň se vypořádají s vědeckou konkurencí. Skuteční vědci, kteří jdou po faktech a ne po slávě, jsou postupně odstavováni od financování a jejich obraz je systematicky likvidován organizacemi jako je Sisyfos.
Myslet je příliš diskriminační a příliš nebezpečné. Proto jsou myslící a vědomé osoby vytlačovány z politického a veřejného života. Jejich obraz je ničen a jsou proti nim poštvávány tupé masy, kterým nepřijde divné, že otrocky přejímají uměle vytvářený obraz světa.
A nabourávat tento pokřivený obraz je čím dál těžší. Ale dělat se to musí.
