Naděje jsou zatím liché
Jindřich Kulhavý: Čeká nás už druhý podzim, který nelze očekávat s přílišným optimismem. Ekonomická situace České republiky není dobrá, jsme druhou nejrychleji se zadlužující zemí Evropy. Státní pokladna je natolik prázdná, že jsou částečně zadržovány podpory v nezaměstnanosti, což se týká těch, kteří se na pracovních úřadech zaregistrovali po 1.7.2021. Také finanční úřady jsou ,,nekompromisní“, jejich úředníci využívají toho, že byla důkazní povinnost překlopena na podnikatelské subjekty. A poté už se nemůžeme divit tomu, když předložíte při kontrole jakýkoliv důkaz a dotyční úředníček pokývá hlavou s tím, že ho to nezajímá. A tak se doměřuje, zadržuje a soudí. Zrušit fungující firmu není nic neobvyklého. A obrat ji o vše a po letech třeba to i vrátit, ovšem už neexistujícímu subjektu, to je vcelku solidní úvěrování státu.
Ekonomika však není zdaleka to nejpodstatnější, co nás trápí, přestože stav veřejných i soukromých financí není nijak zvláště dobrý. Blížící se volby totiž zdaleka nejsou příslibem pro vymanění se ze závislosti na EU. Většina stran je výrazně proevropská a liberálně zaměřená. Marast způsobený jak Bruselem, tak i podřizováním se našich elit diktatuře Evropské komise a Evropského parlamentu narůstá do vesmírných rozměrů a cesta z něj je nereálná. Bez fungující a plnohodnotné pravice schopné se postavit proevropským levici a středu nemůžeme očekávat solidní konkurenci liberálů. Takže nás čeká další nesmyslná propagace vrcholu idiocie, kterým jsou neustálé tlaky na snížení dopadů vzniku uhlíkové stopy, o které si někteří imbecilové myslí, že ji dělá pouze evropský člověk. Všichni trochu přemýšliví lidé neovlivnění pokřivenou ideologií vědí, že tento nesmysl je pouhým nástrojem k získání totální nadvlády nad našimi životy. Tady nejde ve skutečnosti o žádnou ekologii, záchranu planety, pouze o peníze a moc.
Dalším nástrojem diktátorů je covid. Ta bezbřehá souhra mezi vládami, farmaceutickými giganty, ozbrojenými složkami a lékaři je prostě vcelku logicky naplňováním obludného plánu provázené nepředstavitelnou korupcí. Vše souvisí se vším, takže pospojujeme li si to, vychází na konci velký průšvih. Proti covidové mafii, která de facto spustila biologickou občanskou globální válku, stojí pouze určitá část semknuté veřejnosti, odborníků a více či méně hlučných jednotlivců. Podíváme li se do Francie či Austrálie, kde probíhají největší demonstrace proti vakcinaci a omezením, tak je evidentní, že vlády vytyčí koridory, ve kterých nechává dav vyřvat, a když je překročí, je tento dobit ozbrojenými složkami věrnými politické reprezentaci. Ta si nadále pokračuje ve vydávání příkazů a restrikcí, kterým se postupně většina do kouta zatlačených odpůrců podřizuje. A to i včetně dětí a mladistvých, které jejich rodiče nedokázali ochránit. Dokud se očkovaní a neočkovaní nespojí, přičemž důvodem k tomu mohou být následky způsobené podstoupením experimentu či poškození zdraví především dětí, pak se v nejbližší době ani v této věci nic nezmění. Kolik dávek bude dost na to, aby všichni pochopili, jak hloupými při svém podvolení se diktátu moci byli?
Neočekávejme příchod Mesiáše, který by dokázal spasit svět. Ani Donald Trump tlak neustál a byl odsunut. Svět je příliš zkažený a bortí se sám do sebe. Jedna osobnost ho nezachrání, dvě jsou také málo a o moc více jich nemáme. I sebesilnější člověk ochotný postavit se temným silám potřebuje výraznou oporu. Vy ji snad někde vidíte? V této rozhárané společnosti bez morálních kvalit a zábran je těžké najít něco, co lidi stmelí natolik, aby se vzepřeli. Elity a jejich poskoci se nám smějí do očí. 3 -4 miliony demonstrujících o víkendu ve Francii? No a co, ať si řvou, když je to baví. Rakouští lékaři a odborníci, kteří veřejně odsuzují kroky vlády, také nikoho, tedy především média, vůbec nezajímají. Čeští pedagogové postavivší se proti vládním nařízením? Budou vyhozeni z práce. Ještě někdo další? Chcete jíst, sportovat, pracovat, bavit se, cestovat? Pak jistě víte, že to má být jen pro poslušné. Tedy pro všechny z vás, kteří už podlehli.
No a my ostatní? Očekáváme, co bude. Nebude to nic dobrého. Na to už je zainvestováno mnoho peněz. Na řadu přijdou nepokoje. Jsme uprostřed biologické války. Řada lidí ji nepřežije, to už je jasné. První oběti už mají po smutečním obřadu. Přijdou další, a další. Všimněte si, jak často je zmiňován rok 2025. Čím bude tak přelomový? To se teprve dozvíme. Můžeme mít naději, doufat, věřit, ale bez aktivního tlaku na politiky, bez strachu šířeného mezi ně, bez ukázky síly se nic nezmění. Nikdy. Už tedy chápete, co je třeba? Dokud se politici nebudou bát sami o sebe, nic se nezmění.
