Nejen stařecká demence, ale i zlé poselství

Dostal se mi do rukou překlad Putinovy odpovědi Bidenovi na jeho výrok „Putin je zabiják“s komentářem k některým jazykovým jemnostem. Poučné a zábavné. Dříve, než překlad i s komentářem uveřejním, se budu věnovat méně zábavné stránce celé věci.

To, co vyšlo z Bidenových úst, není jen produkt stařecké demence, ale projev samotné podstaty role, pro kterou byl vybrán přestárlými geronty polibyrovského typu. O co jim jde?

Jejich mozek stárne rychleji než tělo, které lze moderní medicínou a opakovanými transplantacemi držet déle při životě. Nezvládli generační obměnu. A to ani na úrovni té hodně opožděné v Sovětském svazu. Přesněji – i proto se děsí reformátorů. Dnes už žijí jedinou myšlenkou, dohnat svět do války, jaká tu ještě nebyla. Takové, aby nikdo nepřežil, případně jen ti, kteří stráví zbytek života v bunkrech hluboko pod zemí, ze kterých nebudou moci vystrčit nos. Bezperspektivnost, zloba, nepřiznané podvědomí vlastního selhání, závist vůči normálním lidem, kteří žijí normální život, to vše kolektivně utvrzované mezi hrstkou vyvolených uzurpátorů globální moci.

Jak se to mohlo stát? Svou roli sehrály technologické prostředky uplatňování moci, které umožňují člověku vládnout svému bezprostřednímu okolí a prostřednictvím něj i celému světu bez ohledu na fyzickou a později i duševní zchátralost. Rovněž tak určitou úlohu sehrála likvidace prvních vln mladších osob v okolí moci gerontů, kteří se připravovali na roli reformátorů. Zašlo se příliš daleko, než aby setrvačně uvažující stařec či stařena byli pocítit dopad svého selhání, byť i jen v rovině uvědomění si ho. Dnes už v dalekém širokém okolí globální moci po celém světě jsou jen slouhové vyselektovaných slouhů, kteří zbaběle mlčí. Přesto, že někteří vědí o co jde. Snaží se jen sami sebe přesvědčit, že „tak daleko to přece nemůže dojít“, „takové zlo nám přece nevládne“. A někteří čekají na příležitost k tomu, aby se reformátory stali. A budou čekat a čekat, přitom Bidenův výrok dal jasně a halasně najevo: „Spěcháme a za každou cenu prosadíme, abychom pochcípali společně s vámi!“

To je podstatou sdělení. Je to závod s časem.

Rozumní lidé jsou proto oprávněně zděšeni. Dokonce například už i někteří publicisté. Všichni si přáli, aby Biden přijal Putinovu výzvu, aby se vše „vyjasnilo“, aby se snad ukázalo, že šlo jen o přeřeknutí, které nebylo myšleno tak vážně.

Ale všimněte si, jak se „poučené slouhovství slouhů“ projevuje mlčením. Kdo se z našich politiků vyjádřil, byť i třeba velmi kulantně, v řeči byzantské, ve smyslu „Nic se nemá přehánět.“ Nebo aspoň ve smyslu: „Takovou nabídku k přímé výměně názorů nelze odmítnou.“ Kdo? Znáte některého politika? A to se blíží volby. Takto se jádru současné globální moci podařilo z centra až po periférie zlikvidovat nejen hrdost těch, kteří jsou zodpovědní za osudy lidí, ale dokonce i zodpovědnost za vlastní přežití.

Vznik a vývoj výše uvedených mechanismů jsem prorocky popsal již před čtyřmi roky na setkání v Jihlavě, viz:

V rámci odpoledního programu na něm přednesu příspěvek „Čtvrtá průmyslová revoluce a ekonomika produktivních služeb“. Pokusím se předem avizovat některé teze a myšlenky:

I.

Pokud se dnes hovoří jen o tzv. Čtvrté průmyslové revoluci či Průmyslu 4.0, je to zavádějící redukce, která je mj. nebezpečná. Navozuje totiž představu toho, že budoucí vývoj je jen záležitostí odborníků a že lidí bude brzy přebytek. Je nutné vycházet z toho, že:

– Automatizace, elektronizace a informatice průmyslu (což je obsahem tzv. Čtvrté průmyslové revoluce) je jen jednou z více převratných technologických změn, kterými bude výroba procházet. Bude např. docházet též k lokalizaci výrob a s tím spojenému radikálnímu snižování nákladů v oblasti výroby prakticky čehokoli.

– Především však (aby se naše civilizace vymanila ze slepé uličky setrvačného vývoje) se bude těžiště ekonomického vývoje přesouvat do oblasti produkce lidských schopností, přesněji do oblasti produktivních služeb umožňujících nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností. Ekonomika se změní z produkce výrobků prostřednictvím výrobků na ekonomiku produkce lidí prostřednictvím lidí. Jde o změnu právě tak významnou, jakou byla průmyslová revoluce.

II.

Ekonomika založená na produktivních službách (jako je vzdělání, zdravotnictví, výchova v rodině, lázeňství apod.) bude nikoli jen „trvale udržitelná“ (což je zavádějící pojem), ale bude to ekonomika nevyčerpatelných možností rozvoje vycházejících z nevyčerpatelného bohatství možností rozvoje lidských schopností a nevyčerpatelného bohatství přírodního prostředí, ve kterém žijeme a jehož jsme součástí.

III.

Představa o možnosti nevyčerpatelných (a v tomto smyslu samozřejmě i neomezených a trvale udržitelných) možnostech vývoje je významná nejen jako základ optimistické vize, k vytvoření nadhledu, z pozice kterého můžeme pochopit to, co děje a k čemu by měly směřovat nezbytné reformy. Je významná i k odvrácení nebezpečných představ, že k tomu, aby někteří (vyvolení) přežili, musí být velká část (či dokonce většina) obětována. Představ, které se v různých podobách šíří, jsou sdíleny částí tzv. mocenských elit, jejich slouhů, slouhy slohů a poskoky. Tento fenomén nazývám snahou o rozehrání komplexu her Titanic, kdy prohlubující se ekonomická nerovnost vede nejen k segregaci, ale kdy se systém začíná vyvíjet od segregace směrem k selektivní likvidaci.

IV.

Zlo současné globální moci (jehož obdobu bychom v dějinách těžko hledali) vzniklo pod vlivem dvou faktorů:

– Vzlínáním zdola, vytvářením struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Tj. struktur, kdy je člověk na základě toho, že se dopustil něco difamujícího, vydírán, ale také kryt a protěžován v institucionálních strukturách. Struktur, ve kterých začíná být považováno za normální to, co normální není. Struktur, které postupně pronikají institucionálním systémem, podřizují si enklávy zpravodajských služeb, podřizují si majetkové elity, začínají ovládat společnost tunelováním jejích zdrojů prostřednictvím státu a dosazováním vydíratelných a nesvéprávných figur do reprezentací států a nadstátních organizací.

– Absencí vize možností neomezeného vývoje, vlivem demoralizace pocházející z představy, že není jiná cesta k přežití vyvolených, než cesta obětování velkého množství lidí či spíše velké většiny obyvatelstva naší planety.

V.

Jádro současné globální moci v podobně nekontrolovatelných enkláv zpravodajských služeb, finančních agentů propojených s částí tradičních elit využívá permanentního vyvolávání a stupňování konfliktů:

• K překrývání příčin současných problémů.
• K vytváření prostředí vhodného pro tunelování zemí shora.
• K posilování prostředků kontroly obyvatelstva (jak formou technické vybavenosti, tak odbouráváním administrativních omezování kontroly soukromí).

VI.

Pokračující degenerace jádra současné globální moci zašla tak daleko, že roste intenzita tlaku na reformu jak zevnitř, tak i zvenku, ze strany veřejnosti. I zde se projevuje snaha jádra globální moci řešit problémy vyvoláním drastických konfliktů, tentokráte přímo uvnitř jednotlivých zemí, v nichž má jádro globální moci původ. Hrozbu pokračující degenerace a úpadku řeší jádro současné globální moci obdobně jako goebbelsovsky vyšinuté nacistické Německo pokusem o dotažení stávající tendence vyhrocování konfliktů k totální válce proti všem vedené slouhy, slouhy slouhů a zapouzdřenými poskoky této současné globální moci. Jsme přímými svědky a oběťmi této šílené totální války, jejím následkům se však dokážeme efektivně bránit, protože je stále zřetelnější, o co jde.

VII.

K efektivní obraně a následné nápravě potřebujeme:

• Společně sdílenou realistickou vizi.
• Odhalení mechanismů současné moci.
• Akční program obrany a nápravy.

(Pokud je myšlenka dobrá, vždy si najde toho, kdo pomocí ní zvítězí.)
Zdroj

Teď ta zábavnější část, Putinovo vyjádření s komentářem

Putin:

A nyní pokud jde o prohlášení mého amerického kolegy: my se opravdu, jak on řekl, osobně známe. A co bych mu odpověděl já? Řekl bych mu „buďte zdráv.“¹ Já mu přeji zdraví. Říkám to bez ironie, bez legrace. To za prvé.

Za druhé, pokud bychom chtěli o tom pohovořit šířeji, pak bych chtěl říci toto. V historii každého národa, každého státu, je mnoho velmi těžkých, dramatických a krvavých událostí. Ale když hodnotíme jiné lidi, nebo když dokonce hodnotíme jiné státy, jiné národy, tak vždy vypadáme tak, jako kdybychom se dívali do zrcadla, vždy tam vidíme sami sebe, protože přenášíme na jiného člověka to, jak sami dýcháme, čím v podstatě jsme.²

Víte, vzpomínám si, že v dětství, když jsme se na dvorku o něco přeli, říkali jsme toto: jakou máš přezdívku, takový jsi³. A to není náhoda, není to jen nějaké dětské pořekadýlko a žert. V tom je velice hluboký psychologický smysl. My vždy v druhém člověku vidíme své vlastní vlastnosti a myslíme si, že on je stejný jako my a vycházeje z toho, pak posuzujeme jeho činy a všeobecně jej posuzujeme.⁴

Pokud jde o americký establishment, řídící, vládnoucí třídu – ne o americký lid vůbec, v něm, a to je podstatné, je velmi mnoho čestných, spořádaných, oduševnělých lidí, kteří s námi chtějí žít v míru a přátelství, víme o tom a vážíme si toho a o tyto lidi se budeme v budoucnu opírat – pak vědomí této třídy se utvářelo ve známých a poměrně složitých podmínkách. Vždyť osvojení si Evropany amerického kontinentu bylo spojeno s vyhlazením místního obyvatelstva, s genocidou, jak se dnes říká, přímou genocidou indiánských kmenů. Poté následovalo velmi surová, dlouhá a obtížná perioda otroctví, otrokářství, velmi krutá. To vše prochází historií až dodnes a doprovází život Spojených států. Jinak, odkud by se vzalo hnutí Black Lives Matter? Afroameričané dosud čelí nespravedlnosti a vyhlazování.

Na základě těchto pohnutek, vládnoucí třída Spojených států řeší domácí i zahraniční politické problémy. Vždyť, – USA – jsou jedinou zemí na světě, která na konci druhé světové války použila jadernou, atomovou zbraň, navíc proti nejadernému státu – proti Japonsku, Hirošimě a Nagasaki. Z vojenského hlediska to nemělo žádný, absolutně žádný, význam. Bylo to přímé vyhlazení civilního obyvatelstva. Proč o tom mluvím? Protože vím, že Spojené státy, vedení Spojených států obecně, je naladěno se k nám určitým způsobem chovat, ale pouze v těch záležitostech, které jsou předmětem zájmů samotných Spojených států, a ještě za jejich podmínek A i když si myslí, že jsme stejní jako oni⁵, tak my jsme úplně jíní lidé, my máme jiný genetický, kulturní a morální kód, ale i my umíme hájit své vlastní zájmy. My s nimi budeme spolupracovat, ale také v těch oblastech, na kterých máme sami zájem, a za těch podmínek, které považujeme za výhodné pro nás. Ale s tím budou muset počítat. A s tím oni budou muset počítat, navzdory všem pokusům zastavit náš rozvoj, navzdory sankcím, urážkám, oni s tím budou muset počítat.

No a my, s ohledem na naše národní zájmy, budeme rozvíjet vztahy se všemi zeměmi světa, včetně Spojených států. Tak takto, jen obecně.

1/ V ruském jazyce je to v jistém ohledu sarkazmus, který má dvojí význam: buďte zdráv ve smyslu „všeobecného zdraví“, ale tento výrok má však i hlubší podtext „nebuďte padlý na „hlavu“

2/ V češtině máme jednoduchý ekvivalent: „Podle sebe, soudím Tebe“…

2/ Do češtiny by bylo lze přeložit význam spíše takto: „každý je takový, jakou má přezdívku“, anebo: „dostal jsi přezdívku, podle toho, jaký jsi“

4/ zde jde významově opět o české „Podle sebe soudím tebe“

5/ zde je opět imanentní odkaz na „Podle sebe, soudím tebe“

Zdroj