Neskutečný byznys
Jindřich Kulhavý: Obchodníci se strachem roztočili kola obrovského byznysu. Již rok trvá život nového odvětví obchodu spojeného s umělou pandemií. Ten má několik podob a pater, pružně se mění a svým objemem převálcoval dosud fungující společnosti a firmy. Jak šel tedy jeho čas.
1.fáze začala hned po vypuknutí hysterie a byla spojená se všespásností roušek. Každý, kdo měl šicí stroj a uměl s ním zacházet, začal produkovat látkové zábrany normálnímu dýchání. Z toho se dalo vcelku dobře chvilku profitovat, jenže Číňané dokážou zázraky a během pár týdnů zaplavili celý svět svými produkty. Kdo chtěl tedy vydělat, nacpal svou zásilku do letadla, pokud možno zaplaceného státem, a distribuce mohla začít. Původní astronomické ceny postupně klesaly, ale vydělat se zpočátku dalo hodně. Nechutné roušky na jedno použití se držely vcelku dlouho, což způsobilo problém, kam s nimi. Byly jich plné kontejnery, popelnice, ulice. Přestože ničemu nepomohly, čísla ,,nakažených“ stoupala dle plánu geometrickou řadou dále, tedy aspoň to tvrdila média, kšeftu na rozjezd hodně pomohly. Pokud se někdy budou dělat audity spojené s jejich nákupem, půjde hodně lidí sedět.
Látkových roušek se začalo produkovat plno i u nás, takže bylo vcelku jasné, že jich bude záhy příliš mnoho. Navíc ty ,,módní“ vláda nenakupovala, takže se staly součástí repertoáru malých podnikatelů a firem, něco utrhnuli vietnamští obchodníci. Roušky byly pouhým začátkem, blížil se kšeft číslo dvě. Tím se staly testy. Teprve teď začaly téct skutečné peníze, protože jejich cenu nikdo zpočátku neznal. Jestliže na rouškách pro stát se vydělávaly desítky milionů, testy slibovaly mnohem větší zisk. I proto se kolem nich začala kalit voda a testuje se doteď. Jestliže bývalo zvykem, že cokoliv spojené s lidským zdravím musí projít přísnou kontrolou, pak radši nechtějte vědět, v jakých podmínkách vznikaly hygienické roušky a později i testovací sady. Většina z nich pochází z Jihovýchodní Asie, takže představy mohou být různé. Realitou je, že prosadit je ke schválení dovozce něco stálo, zvláště když si uvědomíme, kdo o tom rozhodoval. Něco napoví naše starší články, Prymulův rychlý konec v křesle ministra zdravotnictví a Babišův neustálý hlad po penězích. Kdo byl však rychlý a zřídil si testovací místo, může si nyní zatleskat. Na nějakou dobu si zajistil velmi solidní příjem. Což platí až dosud i pro dovozce testů, které potřebují podnikatelské subjekty k svému fungování.
Byznys pokračoval dále. Hitem podzimu se stala hospitalizace podezřelých na setkání s covidem. Pojišťovny byly ruinovány pobytem zdravých lidí na covidových odděleních, polní nemocnice v Letňanech přihrála malou domu miliardářovi Sehnalovi, ač byla nevyužita, počty lidí trávivších svůj čas v nemocničních zařízeních a zabírajících místo potřebným a chtivým plánovaných operací stoupaly. K tomuto přidejme boom nákupů plicních ventilátorů, které se předražené nakupovaly ve velkém, aby o pár dní později už zabíjely lidi na sebe připojené. Zdá se, že kdo nebyl připojen na ventilátoru, neměl covid. Nemocnice tak vykazovaly zisky, zdravotní systém se hroutil. Jak výnosné je být lékařem na správné pozici nám ukazuje nynější ministr zdravotnictví Erenberger. Jeho zázračné zbohatnutí během týdne jistě není otázkou jen pár týdnů, přestože se to dle daňových přiznání zdá, jistě na něm pracoval dlouhodobě, ale i tak jím spravovaný špitál na covidu neprodělával.
Přišla doba vyměnit roušky za respirátory. Nikdo neměl k dispozici takové, které by teoreticky odpovídaly pandemickým potřebám. Nevadí, rozjel se byznys nanovo s těmi, které kdo uměl sehnat. Podobné to bylo u roušek, jen respirátor už jen tak neušijete. Kdo se naučil dovážet roušky, chytil druhou vlnu, samozřejmě už to nebyly tak jednoduché a rychlé prachy, velcí už byli připraveni. Jenže začalo být jasné, že dojde na největší podvod v historii zdravotnictví, kterým se stalo očkování. Tento mezinárodní byznys už se týká jen těch nahoře. Stomiliardové částky létající vzduchem provětraly státní pokladny na mnoho let dopředu a zdaleka to nekončí. Jde o start společensko-politické výměny standardů, které nám připravily světové elity.
Abychom byli objektivní, na covidu vydělalo mimo pár kšeftařů s čímkoli i plno podnikatelů a firem. To plno je ironie proti počtu zkrachovalých či bojujících o přežití. Výdělečnými byly nadnárodní potravinové řetězce (ostatně jako vždy), majitelé starých a zakladatelé nových rozvážkových služeb, některé eshopy a pár málo dalších. Přesto jde o jeden z největších ekonomických propadů historie, s jehož důsledky se lidé budou vyrovnávat skutečně dlouho, pokud se to vůbec podaří. Státní rozpočty se dostaly řízeně do obrovských schodků, což přinese zisky bankéřům. Bude se žít na dluh, který vůbec nemusel být. Máme před sebou obří inflaci, hýbou se cen nemovitostí, které letí nahoru, což musí mít strop. Ten pád bude skutečně zajímavý, dopustí li ho developeři, banky a stát. Pokud však dojde k navýšení daní z nemovitostí, které má v plánu exekutiva EU a jejich naši poskoci v podobě Pirátů a STAN, bude to sešup ještě větší. Covid se stal obrovský obchodem, který jen tak neskončí. A proto tu je a ještě bude. Počkejte si na podzim
