Nevěřte Danaům, byť by i dary přinášeli. (Homér)
Jiří John: Na tento více než 3000 let starý, ale stále aktuální citát lidé často zapomínají. I dnes dar často nakonec skončí ztrátou pro obdarovaného.
Dnes se rozdávají „dotace“, což je moderní obdoba Trojského koně. „Dotace“ přiděluje naše vláda, parlament, radnice a další instituce. Desítky miliard ročně „dostává“ Česká republika z nejrůznějších fondů Evropské Unie [1] [2] . Podíváme-li se na pár příkladů podrobněji, tak zjistíme, že vše není pro standardního daňového poplatníka tak výhodné, jak se na první pohled zdá.
Peníze nerostou na stromech, takže na vše, co se přidělí jako „dotace“, musí daňový poplatník nejprve vydělat a zaplatit ve formě daní. Potom tyto peníze nějaký z desítek tisíc úředníků v „Bruselu“ nebo v ČR přerozdělí.
Prvním úskalím je to, že „dotace“ se nesmí použít na libovolný „projekt“. To vede k tomu, že se peníze vydávají i na neefektivní, ztrátové „projekty“. Výstižně to formuloval Sir Humphrey Appleby v kultovním seriálu Jistě pane ministře: „Dotace nelze rozhazovat na to, co by si lidé přáli. Dávají se na to, co lidé nechtějí, ale co mít musí. To, co chtějí, si koupí sami“.
Na konci každé „sedmiletky EU“ je potřebné „dočerpat“ všechny „dotace“, jinak propadnou. Takže se dotují nepotřebné, zbytečné, předražené projekty, např. rozhledny v údolích, jen aby se peníze „vyčerpaly“. (Otázka k zamyšlení: je normální peníze vydělávat prací nebo jako rentu nebo je „čerpat“?).
Na první pohled chvályhodný a prospěšný projekt zateplování domů a výměna kotlů [3] za „ekologičtější“ se při podrobnějším zkoumání tak pozitivně nejeví. Nejprve musí žadatel o dotaci požádat a úředníci musí vyhodnotit jeho žádost dle směrnic, které musel někdo sepsat a schválit. To stálo hodně administrativní práce, kterou musí daňoví poplatníci zaplatit. Prodávat materiály a provádět práce na dotovaných akcích při zateplování smí pouze pro tuto činnost certifikované firmy. Jejich sortiment i práce bývají o desítky procent dražší, než stejný materiál a stejná práce, dodávaná necertifikovanými firmami. Často se zatepluje fasáda, mění okna nebo kotel před ukončením jejich fyzické nebo ekonomické životnosti jen proto, že je zrovna vypsán dotační program. To snižuje ekologický i ekonomický efekt, protože nové materiály se musely vyrobit, a tím vznikl další „CO2“, zatímco staré zařízení mohlo ještě léta fungovat a nové se mohlo instalovat tam, kde životnost starého již byla u konce.
„Nechci slevu zadarmo“. Obdobu této známé věty z povídky Miloslava Šimka jistě někdy slýchají úředníci a politici, kteří přidělují „dotace“ na různé projekty. Když se to provalí na veřejnost, tak toho bývají plné noviny a někdy i následuje potrestání, jako v případě opravy Buštěhradského zámku [4].
Má smysl pro normálního občana přidělení dotace hoteliérovi, který si za dotaci rozšíří hotel, založí vinohrad, nebo když si podnikatel nechá proplatit miliony na novou výrobní linku? [5] [6] [7]
O „Solárním tunelu“, na který my obyvatelé doplácíme každoročně 40 až 50 miliard Kč po dobu 20 let, (tedy zaplatíme celkem cca 1 000 000 000 000 Kč) se říká, že vlastníci dotovaných elektráren měli dobré vztahy s poslanci, kteří schválili zákon, umožňující nadstandardně dotovat elektřinu pouze z elektráren postavených v krátkém období po schválení zákona. Tyto elektrárny dodávají pouhé cca 3% elektrické energie. Během deseti let od zahájení „solárního tunelu“ klesla cena solárních panelů o 90%. Dnes tedy mohly být dotace mnohonásobně nižší.
Za ten na solárních „dotacích“ přidělený 1 000 000 000 000 Kč by bylo možné postavit cca 7 jaderných bloků o výkonu 1000 MW, tedy takových jako je ten v Temelíně, což by umožnilo odstavit všechny uhelné elektárny a zajistilo by to na dlouhá desetiletí čistou elektrickou energii nejen pro ĆR, ale i na export, např. do „zeleného Německa“.
40 až 50 miliard Kč, které každoročně lidé zaplatí solárním baronům, je přibližně tolik, kolik jednorázově dostaly církve jako restituce za majetek znárodněný komunisty. A kolik kvůli tomu bylo diskusí. Toto je 20 krát více.
Od přínosu „dotací“ je dále potřeba odečíst i náklady na kontrolu správného použití dotací, vyšetřování zneužívání dotací, trestání pachatelů podvodů,… Takže v globálu: pro standardního občana nikoli přínos, ale ztráta. Přínos pro těch pár vyvolených, kteří v tom u mí chodit a mají správné známé na správných místech. Pár příkladů je v odkazech níže.
Před 32 lety jsme zvonili klíči a dnes máme socialismus vyššího levelu.
[1] https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2020/ceska-republika-ziskala-v-roce-2019-z-ro-37294
[2] https://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/hospodareni-eu/pozice-cr-vuci-rozpoctu-eu/2020/cista-pozice-cr-ve-vztahu-k-rozpoctu-eu-39115
[3] https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/kotlikova-dotace-zadost-konec-ministerstvo-zivotniho-prostredi.A210715_110222_ekonomika_kou
[4] https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zamek-bustehrad-kladensko-rekonstrukce_2107031644_piv
[5] https://chomutovsky.denik.cz/zpravy_region/na-hotel-dostali-obri-dotaci-predtim-jeste-slevu-o.html
[6] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/policie-stopla-obvineni-podnikatele-raada-za-dotace-na-stavby-hotelu-149055
[7][7] https://www.lidovky.cz/domov/eurodotace-se-stranickou-knizkou-6-z-12-nejuspesnejsich-hotelieru-ma-politicke-konexe.A130321_204957_ln_domov_sm
