O zklamané Apolence

700 nebezpečných slov Petra Hampla o rozkladu liberální „demokracie“

Než se pustíte do vlastního článku, přečtěte si tuhle zprávu.

Takhle to vyšlo před pár dny na twitteru. Proti základnímu náhledu není co namítat. Ano, je odporné, když poctiví lidé pracují v montovnách jsou vystaveni plnému riziku nákazy a večer si nemohou ani zajít na pivo, a jiní lidé, žijící fakticky na jejich úkor, se jim vysmívají. Panstvo už je očkované, žije bez omezení, a také bez rizika nakažení. Systém, který to umožňuje a podporuje, je zvrácený. S tím musí souhlasit každý rozumný člověk.

Ano, je odporné, když poctiví lidé pracují v montovnách jsou vystaveni plnému riziku nákazy a večer si nemohou ani zajít na pivo, a jiní lidé, žijící fakticky na jejich úkor, se jim vysmívají.

Jenže moment. Kdo už roky pracuje na likvidaci všeho místního? Kdo se snaží, aby lidé neměli jinou možnost než tu montovnu, z níž všechny zisky putují kamsi do ciziny, a z níž mají omezený prospěch jen místní biřicové a lokajové? Kdo soustavně podporuje kolonizaci českého prostoru, a likvidaci všeho národního? Mimo jiné jakási Apolena Rychlíková.

Vedle toho probíhá útok na rodiny těch dělníků, na jejich každodenní životy, na jejich schopnost žít jako generace před nimi. Jejich synové prý už nesmějí vyrůstat jako kluci. Jejich dcery prý už nesmějí vyrůstat jako holky. Už mezi nimi nemůže probíhat normální jiskření, je to prý totiž patriarchální, sexistické a utlačovatelské. Profesionální kastrovači obcházejí kolem, a číhají na jakýkoliv psychický problém mladých lidí. A kdo že s v tomhle útoku na životy chudých celé roky angažuje? Mimo jiné jakási Apolena Rychlíková.

Aby toho nebylo málo, máme tu „zelený nový úděl.“ Neustále zdražovat energie, neustále zdražovat potraviny, učinit bydlení nedostupným, zakázat pracovníkům v montovnách jejich stará auta… a vedle toho úplně zničit českou krajinu, ve které vyrostli. To všechno jenom proto, aby pár korporátních kapitánů mohlo ještě víc zbohatnout, a aby mohli přihrát pár kšeftů reklamním agenturám, poradenským firmám a neziskovkám. Kdo, že o to usiloval? Správně, jakási Apolena.

Ale to ještě není všechno. K tomu ještě snaha zaplavit české země džihádisty. Připravit místní lidi o základní bezpečí. Vyhnat je z jejich čtvrtí, stejně jako jsou ze svých čtvrtí vyháněni francouzští, němečtí a švédští dělníci. Dostat jejich děti do situace, kdy budou ve škole v menšině a bude se jim dostávat brutální šikany. Bezvýchodná past, protože na stěhování do luxusních čtvrtí ti lidé nikdy mít nebudou. Kdo se tady pokouší vytvořit takové poměry? Ano, čtenář už ví.

Už mezi nimi nemůže probíhat normální jiskření, je to prý totiž patriarchální, sexistické a utlačovatelské.

Proč to náhlé obrácení? Zjistila mladá umělkyně, že fotografie se skladníkem z Kunovic u Uherského Hradiště je víc sexy než obrázek s malým černouškem? Samozřejmě, že ne. Obávám se, že je za tím něco jednoduššího, ať si to plně připouští nebo nikoliv. Slečna Rychlíková a její kamarádi zjistili, že na Bahamách je někdo úplně jiný než oni, a že na ně zbyla jenom špinavá práce. Velké granty jdou jinam, platby za konzultace sociální odpovědnosti dostává někdo jiný, třicítka pryč, konkurence mladých dravkyň (a s ní i klesající šance na manželství s CEO, CFO, CIO či jiným shlukem písmenek doprovázených luxusní vilou a služebním Audi A6).

Byli docela obyčejně podvedeni. A tisíce jiných jsou na tom stejně. Proto je příběh slečny A. tak zajímavý. Ty tisíce perspektivních a pokrokových lidí, kteří byli dokonale korektní! Předpisově nenáviděli Vladimíra Putina i Miloše Zemana! Předpisově respektovali 76 pohlaví! Předpisově uráželi své rodiče! Dodržovali všechny poučky! Ale konkurence byla příliš velká. Po Erasmu nebo stáži v cizině nepřišla žádná velká nabídka. Teď jim zbývá než sedět v Praze, a vystrašeně čekat, kdy někoho v cizině napadne, že česká pobočka se nevyplácí dost.

Zjistila mladá umělkyně, že fotografie se skladníkem z Kunovic u Uherského Hradiště je víc sexy než obrázek s malým černouškem?

Mladý eurohujer se nakonec srovná, a bude poslušně, konat, myslet a cítit přesně tak, jak se po něm chce. Ale nějaká míra napětí už zůstane. To napětí poroste. Zkusí se vybíjet na příslušnících nižších vrstev, ale zjistí, že to moc nepomáhá. Možná to se slečnou A. nebude úplně přesně takhle, ale s naprostou většinou jejích kamarádů ano.

V knize Prolomení hradeb tvrdím, že právě tohle je jedním z mechanismů, které nutně musí vést k rozpadu současného systému vládnutí. Každý systém moci totiž potřebuje:

• Materiálně zabezpečit vrstvu dozorců a ideologů.
• Pečlivě hlídat, aby se tato vrstva nestala příliš velkou. Protože být dozorcem by chtěl skoro každý.

To druhé je to, čeho současný režim není schopen. Zatím dokáže aspoň jakž takž zabezpečit většinu udavačů a dozorců, ale nedokáže zabránit růstu jejich počtu. A nedokáže to ani nikdy v budoucnu.