Zahraničí

Odtrhne se Katalánsko?

Filip Andler: Problémy s pandemií poněkud odsunuly do pozadí touhu Katalánců po nezávislosti na Španělsku, nicméně regionální volby ze 14. února dokázaly, že strany usilující o samostatnost mají nadále převahu, přestože zvítězili vládní socialisté podporující jednotu země.

Vítězství socialistů, debakl liberálů

Katalánská odnož Španělské socialistické dělnické strany (PSC-PSOE) zaznamenala prudký nárůst popularity a se ziskem 23 % hlasů a 33 mandátů si oproti posledním volbám z prosince 2017 polepšila o téměř 14 %, což ji katapultovalo na první místo. Oproti tomu vítěz minulých voleb – liberální strana Občané (Ciudadanos) se z 25,4 % propadla na 5,6 %, přišla o 30 poslanců a udržela si jich pouze šest. Tento trend je ovšem patrný v celém Španělsku, kde socialisté dominují průzkumům předvolebních preferencí, zatímco liberálové významně upadají.

Separatisté versus postfrankisté

Druhé a třetí místo obsadily dvě separatistické formace – sociálně demokratická Republikánská levice (ERC) s 21,3 % a 33 mandáty a nová strana bývalého katalánského prezidenta a politického vězně Carlese Puigdemonta Společně pro Katalánsko (JxCat) s 20 % a 32 poslanci. Co do počtu mandátů tak jsou výsledky prvních tří stran zcela vyrovnané. S velkým odstupem následuje krajně pravicové uskupení Vox, které se se ziskem 7,7 % a 11 mandátů do katalánského parlamentu probojovalo vůbec poprvé. Vox kandidovalo s heslem „Získat Katalánsko zpět!“ a patří tak k tvrdým unionistům a nejhlasitějším odpůrcům nezávislosti země.

Lidovci na chvostu

Do regionálního parlamentu se dostaly ještě tři další strany. Separatistická, krajně levicová, antikapitalistická a euroskeptická Kandidátka lidové jednoty (CUP-G) se ziskem 6,7 % a 9 mandátů, dále levicová koalice v čele s lokální odnoží hnutí Unidas Podemos (ECP-PEC) sdružující další drobné ekologické a ekosocialistické formace, jež dosáhla na 6,9 % a 8 křesel. Nejmenší zastoupení – 3 poslance (3,8 %) – bude mít v regionu krajně nepopulární, avšak v celostátním měřítku druhá nejsilnější, unionistická Lidová strana (PP).

Jak by dnes dopadlo referendum?

Sečteno a podtrženo, od minulých voleb posílily separatistické strany, které získaly 4 mandáty navíc. Nyní v 135členném regionálním parlamentu zasedá 74 separatistických a 61 unionistických nebo regionalistických poslanců. Přestože vyhráli socialisté, odmítající secesi Barcelony od Madridu, druzí a třetí na pásce se již dohodli, že vítěze obejdou a budou pokračovat v dosavadní koalici stoupenců nezávislosti. K nadpoloviční většině jim však chybí 3 hlasy, které by mohli získat u Lidové jednoty. Pokud bychom výsledky voleb projektovali do případného nového plebiscitu, voliči hlasující pro separatistické formace představují 50,7 % elektorátu.

Připomeňme, že referendum v roce 2017 bylo provázeno nemístnou policejní brutalitou, perzekucí a vězněním řady katalánských politiků a mlčením Evropské unie a USA, které jinak velmi aktivně mentorují jiné státy (nejčastěji Rusko a Bělorusko) za porušování lidských práv a uvalují na ně sankce.

Zdroj