OSN potvrdila úmrtí dítěte na Ukrajině v důsledku exploze
Zranění v důsledku exploze a střepin se stalo příčinou smrti pětiletého chlapce v okolí Doněcku, informovala Sputnik oficiální zástupkyně Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Liz Throssell na základě výsledků vyšetřování Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině. To se provádělo na místě úmrtí dítěte.
Ve čtvrtek bylo informováno, že zástupci OSN jednali s příbuznými oběti a společně se zástupci Doněcké lidové republiky provedli vyšetřování na místě události.
„Skutečně, kolegové z doněcké kanceláře Monitorovací mise OSN pro lidská práva dnes byli na místě události ve vesnici Aleksandrovskoje. Informace, které byly shromážděny v průběhu návštěvy, budou sloužit jako základ pro další analýzu přesné příčiny smrti chlapce. Na dané etapě můžeme pouze potvrdit, že zemřel v důsledku zranění po explozi a střepin,“ uvedla Throssell.
Dříve bylo informováno, že ruský Vyšetřovací výbor začal vyšetřovat řadu nových případů ostřelování Doněcku ze strany ukrajinské armády. Podle informací provedli ukrajinští vojáci 2. dubna útok pomocí těžkých zbraní a bezpilotních prostředků na objekty občanské infrastruktury v obci Aleksandrovskoje v DLR. V důsledku ostřelování na zahradě jednoho z domů zemřel pětiletý chlapec a jeho babička (66) byla zraněna.
Kyjev předtím tyto informace odmítl a označil je za „fake“. Alexej Arestovič, mluvčí kyjevské delegace v kontaktní skupině pro urovnání situace na Donbasu, řekl, že podle Kyjeva byl pětiletý chlapec zabit v blízkosti Doněcku výbušným zařízením, které našel ve dvoře.
Ukrajinské úřady v dubnu roku 2014 zahájily vojenskou operaci proti LLR a DLR, které vyhlásily nezávislost po převratu na Ukrajině v únoru 2014. Podle posledních údajů OSN bylo v konfliktu zabito asi 13 000 lidí. Diskutuje se o otázce řešení situace na Donbasu, a to i během zasedání kontaktní skupiny v Minsku, která od září 2014 přijala tři dokumenty upravující kroky k deeskalaci konfliktu. I po dohodách o příměří mezi stranami konfliktu však potyčky pokračují.
Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem se zhoršily na pozadí situace na Donbasu. Ukrajinské úřady a západní země opakovaně obviňují Rusko ze vměšování se do vnitřních záležitostí Ukrajiny. V lednu 2015 přijala Nejvyšší rada prohlášení, v němž Rusko označila za „zemi agresor“. Rusko obvinění Kyjeva a Západu popírá a označuje je za nepřijatelné. Moskva opakovaně prohlásila, že není stranou vnitroukrajinského konfliktu a má zájem na tom, aby Kyjev překonal politickou a hospodářskou krizi.
