Petr Hampl: Jaké jsou skutečné české zájmy směrem k Ukrajině?

 

Podle toho by se měla přece česká diplomacie řídit! A ne podle toho, co je v zájmu manažerů amerických zbrojovek.

 

Takže jaké jsou české národní zájmy ve vztahu k Ukrajině a přilehlým regionům.

• Aby bylo možné odtamtud dovážet suroviny. Hladce, levně, spolehlivě, bez problémů. 
• Aby přes to území snadno putovaly suroviny z Ruska. Bez rizika přerušení dodávky.
• Aby tamní zákazníci kupovali naše produkty
• Aby odtamtud nepřicházeli uprchlíci, nebylo tam zázemí pro loupeživé bandy, obchod se zbraněmi atd.
• Abychom tam nemuseli posílat žádnou pomoc.

Ohledně Ukrajiny se nabízejí v zásadě tři možnosti.

1. Přímá americká okupace. To je nejhorší ze špatných alternativ. Každá země, kterou měli Američané v posledních 30 letech pod přímou správou, dopadla stejně. Katastrofální chaos, každodenní násilí, přebírání moci místními vojevůdci, ty nejhorší krutosti, likvidace menšin (skutečných menšin, nikoliv pedofilních transvestitů, kteří se cítí koňmi)a proudy uprchlíků.
2. Zdánlivě samostatná Ukrajina. To je možnost lepší, ale jen o něco. Američané stejně zasahují do všeho, a berou si všechno, na co mají chuť. Z Ukrajiny se stala zóna bídy a násilí, možnosti poctivého podnikání jsou velice omezené. Každý, kdo může, se odtamtud snaží zmizet. Doprava surovin přes ukrajinské území je problematická.
3. A pak je ještě třetí možnost. A to ta, že by odpovědnost za stabilitu celé Ukrajiny převzalo Rusko. S Ukrajinou vytváří logický hospodářský celek, je jazykově i kulturně kompatibilní. A především dokáže stabilizovat i tak divoké regiony, jakým je třeba Čečna. Navíc Rusové nemají tendenci podporovat extrémisty.

Pro někoho to možná bude překvapivý závěr, ale zdá se, že v nejlepším zájmu občanů České republiky by byl návrat Ukrajiny do Společenství nezávislých států nebo dokonce přímá anexe Ruskem.