Petr Hampl: Nemůže být vítězství Pirátů přece jen k něčemu dobré?

Pohroma se podle všeho blíží, a je docela logické, že někteří se snaží utěšovat. Třeba bude premiér Bartoš přece jen k něčemu dobrý.

Třeba lidé konečně uvidí podstatu současného politicko-ekonomického systému a rozhoupou se k prosazení tolik potřebné radikální změny. Je tedy možné očekávat, že převzetí moci fanoušky Antify a tvrdých drog přinese něco pozitivního?

Bude otevřeno pár témat, o kterých se nemluví a mluvit by se mělo. Třeba bytová výstavba. To je pozitivní, ale tím také výčet všeho pozitivního končí.

Otevření nového tématu totiž neznamená, že se přiblíží vyřešení. Kdyby Piráti byli schopni provést i třeba jen nějakou dílčí změnu k lepšímu, muselo by se to již projevit v Praze, kde mají téměř absolutní moc a rozpočet skoro 90 miliard korun. Zmizel nějaký aspoň dílčí problém? Ano, zmizel problém, jak se bude živit pár univerzitně vzdělaných darmošlapů. Byl odstraněn problém spočívající v nedostatečném počtu tibetských vlajek a příliš skromného Prague Pride. Ale tím výčet pirátských úspěchů končí.

Pak je tu zajímavější otázka – nepovede převzetí moci Piráty k tomu, aby lidé byli aktivnější, více se zajímali o politiku, více se zajímali o svojí zemi, odpovědněji volili, založili novou stranu nebo reformovali nějakou stávající – zkrátka jestli tlak nevyvolá protitlak. Zvlášť, když můžeme počítat s tím, že se Piráti budou po převzetí moci radikalizovat.

Otázka v pozadí je obecnější. Je výhodnější, aby špatné věci byly prosazovány postupně (čímž získáváme nějaký čas, kdy se ještě dá jakž takž přežít) nebo jestli je výhodnější prudká změna (která by mohla probudit lidový odpor). Možná si vzpomenete na Brentona Tarranta, který v roce 2019 provedl masovou vraždu na Novém Zélandu. Chtěl tím dosáhnout vlny represí ze strany státní moci, a předpokládal, že tato vlna represí vyvolá lidovou revoluci. Vlna represí skutečně přišla, poměry se změnily (k horšímu), ale ani stopa po nějakém lidovém odporu.

Ono je to totiž tak, že opozice buď připravená je nebo připravená není. Pokud připravená je, potom stačí i naprosto nepatrný podnět. Třeba facka, kterou policistka vrazí prodavači zeleniny někde na tržišti. A máme revoluci, hroutí se politické režimy. Kdyby nepadla ta facka, stalo by se něco jiného. Na podnětu nezáleží.

Nebo opozice připravena není, a pak režimem neotřese nic. Stačí připomenout britský multikulturní režim, kde jsou unášeny školačky z dělnických rodin, prodávány jako sexuální otrokyně, úřady to podporují a policie šikanuje rodiče, kteří by si snad chtěli stěžovat. Ani něco tak děsivého nestačí k vypuknutí vzpoury, dokonce ani lokální vzpoury. Labour Party, která únosy dívek v Rotherhamu, dokonce ani neztratila místo starosty!

Zkrátka, nečekejme, že pirátské řádění usnadní změnu vlasteneckým směrem. Změnu vlasteneckým směrem usnadní systematická práce. A ta bude za pirátského režimu obtížnější než předtím.