Podvolení: Náš osud?
Jsme nepřáteli Ruska? Proč jsme nechali dojít k této děsivé realitě? Nechají se mladí naočkovat, přestože jsou zdraví? Budeme tvrdit uprostřed močálů, že je sucho? Repríza 48? Nebo ne?
PETR HÁJEK konstatuje, že lavina posledních událostí není jen pro český stát zničující, ale hlavně utvrzuje další generace v zoufalé tradici, že v moderní době máme „podvolení“ v genech…
Ruská federace označila Českou republiku – vedle Spojených států – za „nepřátelskou“ zemi. Mainstream (politický i mediální) se tomu buď pošklebuje, nebo jásá (jako Sorosova organizace Evropské hodnoty vedená homo-pornohercem). Brusel starostlivě krčí obočí a „požaduje“, aby z dvoučlenného „seznamu“ bylo Česko vyškrtnuto. Jaký má k tomu důvod však neuvádí. Frašku CIA s názvem Vrbětice (a následným lokajským vypovídáním diplomatů) sice zjevně neakceptuje (ač o to lokajsky premiér Babiš prosí), ale něco utrousit musel. I našim otrokářům z toho musí být na zvracení. Obojí je totiž znakem jediného: podvolení.
To slovo vešlo do obecného povědomí stejnojmenným titulem dystopického románu francouzského spisovatele Michela Houellebecqa. Francie se podle něj v blízké budoucnosti podvolí islámu. Než by tamní kavárna s totálním vlivem na média připustila, aby se prezidentkou stala Marine Le Penová (příběh se odehrává v roce 2022, tedy v příštím roce, kdy skutečně budou prezidentské volby), podpoří a nechá zvolit do čela státu raději muslima (v Londýně už se tak stalo v reálu). Mohamedův soudruh je ovšem „umírněný“, nenáročný. Jediný post, který požaduje, aby jeho strana Muslimské bratrství ve vládě ovládla, je – ministerstvo školství…
Nepřátelé
Andrej Babiš a Jan Hamáček udělali něco velmi podobného. Než by připustili, aby u nás jaderné elektrárny dostavěli ti, kdo je stavěli (tak úspěšně, že jsou dodnes zcela neproblematické), aby jejich životnost prodloužili jediní, kdo to dosud umějí – tedy ruský Rosatom – podvolili se americkému diktátu. Bez ohledu na to, že nás tím v budoucnu vystaví kritickému nedostatku elektrické energie a totální závislosti na Německu. Ale to už u toho nebudou (jen si vyberou dividendy). Proto na příkaz protektora vyvolali absurdní diplomatický skandál, který jim sice v důsledku spadne na hlavy (a jejich kariéry nezachrání), ale „genetická“ zbabělost jim zatemnila zbytky rozumu: to je podvolení.
A povšimněme si – přesně jak podle Houellebecqa: BIS (naše tajná služba vedená americkým agentem Koudelkou, převodní páka CIA – obdobně, jako zde po převratu 1948 fakticky vládli sovětští „poradci“ z KGB) se mimořádně zajímá – právě o naše školství. Nekontrolovatelná instituce, která fakticky z pozadí řídí politické procesy v naší zemi (má na Babiše, Hamáčka a většinu dalších své „složky“), diktuje docela veřejně školám, jak mají vyučovat děti. Především historii, samozřejmě. Jak praví Orwell: kdo ovládá minulost, ovládá současnost. Kdo ovládá současnost, ovládá budoucnost.
Zde hledejme původ většiny náhlých skandálních vystoupení „podvolených“ (či jejich rodičů): Starosta Prahy 6 za TOP 09 Kolář (syn bývalého velvyslance v USA, dnes „poradce“ Tchajwance v čele senátu Vystrčila) zahájí protiruskou operaci odstraněním památníku maršála Koněva, osvoboditele Prahy od Němců. Přidá se pirátský primátor Prahy Hřib (pěkně to definoval exprezident Václav Klaus v rozhovoru s Xaverem, když označil TOP 09 za „béčko“ Pirátů) a odstraní pamětní desku Rudoarmějců na Staroměstském náměstí. A nakonec starosta z Řeporyjí (ODS) již pravomocně odsouzený obscénní hulvát staví pomníček Hitlerovým Vlasovcům.
Všichni jsou buď přímo napojeni na CIA (velvyslanec Kolář už z titulu své někdejší funkce), nebo na Německo (Piráti jsou už neskrývaně Trójský kůň Mutti Merkelové), nebo mají potíže se zákony – a proto jsou snadno ovladatelní. Nepřátelé „uvnitř citadely“ naší národní a státní samostatnosti nám právě se zbabělci v čele vlády společně zařídili, že jsme se stali nepřáteli našich osvoboditelů. Mimořádný výkon! Podvolení jako z praku…
Skrze jehlu
Jenže nejde jen o „elity“, těch bychom se (teoreticky) mohli zbavit volbami (záměrně naivní poznámka). Jde o podvolení aktuálně nejrozšířenější: totalitě, kterou nastolil covidismus. Vláda nás nyní „odměňuje“ takzvaným rozvolňováním drastických omezení našich občanských práv a svobod. Vedle toho ale naplno jede kampaň, která má přivést „pod jehlu“ co nejvíce „obětí“. Proč asi tak zoufalá snaha proočkovat „co se hýbe“, když žádná epidemie už neexistuje? Podívejme se na oficiálně udávaná čísla:
Aktuálně máme 99,985 % zdravých občanů. Pouze 0,015 % nemocných covidem (nebo tím, co se za covid vydává). Celkem 1.564 nemocných z 10.650.000 obyvatel. V případě chřipky se za epidemii pokládá 1.865 nemocných na 100.000 obyvatel, tedy asi 200.000 nemocných na 10.650.000 obyvatel (cca 2 %). To je tedy aktuálně asi sto třicetkrát méně než při sezónní chřipce – nemluvě o tom, že letos nebyl oficiálně zaznamenán prakticky žádný případ chřipky – naprostá záhada (má samozřejmě prosté vysvětlení: všechno se započítávalo jako covid)! Přesto dál musíme nosit náhubky, přesto se připravují „covid-pasy“, kterými bude stát diskriminovat neočkované.
Opakuji to tady už skoro rok: organizátorům covidismu jde fakticky pouze a jenom o to, dostat do co nejvyššího počtu populace látky nazývané neprávem „očkování“ (ve skutečnosti o vakcinaci v klasickém smyslu nejde, ale o zásah do genetického „kódu“). Léky – fungující a lety vyzkoušené – zmizely, nebo jsou přímo zakázány. Nesmíme se léčit, musíme dostat „vakcíny“.
Ne nadarmo jsou sítě plné takovýchto videí. Drží těm lidem skutečně magnet po očkování na ruce, nebo jenom bojují proti mainstreamové propagandě jejími vlastními zbraněmi – proti podvolení?
Soudruzi vakcinátoři se nyní obávají, že mladší generace mají k očkování „vlažný vztah“. Jak by ne, když jim nic není. Tak pro ně vyrobí „motivační“ diskriminaci neočkovaných. A naši malí Gatesové mezitím již natahují pařáty po dětech. Navzdory tomu, že při (nesmyslném) testování ve školách (skoro 3 milióny testovaných, včetně zaměstnanců) bylo „pozitivních“ asi tisíc případů. Fakticky nula. O úrovni testů nemluvě. A Brusel již nakoupil další skoro dvě miliardy (!) dávek pro „přeočkování“. Proběhne samozřejmě až na podzim, po německých (a našich) volbách. To je něco tak skandálního, že za normálních okolností by v ulicích stály miliónové davy. Ale – v podstatě nic. Podvolení.
Utopíme se v suchu?
Prší, je chladné jaro (a bude takové v podstatě celé léto), ale rozjíždí se další část kampaně „globálního oteplování způsobeného lidskou prací“. A tu se mě vážně zeptá jeden docela normální a vnímavý člověk z mého okolí, zda jarní ochlazení je způsobeno omezením leteckého provozu během covidových lockdownů. Jako by všichni zapomněli, že ještě před půldruha rokem zdejší meteo-revolucionáři spolu s „Gréťany“ vyhlašovali „největší sucho za posledních pět století. O tom, že přichází pravidelný cyklus sedmi chladnějších a vlhčích roků (po předchozím sedmi horkých a suchých) asi ještě nikdo nikdy neslyšel. Podvolení, které bude mít za následek zničení všech vymožeností civilizace, je už téměř hotová věc.
I náš statečný prezident Zeman se rád podvolí. Doma sice hraje vzpurnou roli (díky mu za ni!), ale jak dojde na mezinárodní tlaky, je to jiná. Tak jako na začátku svého prezidentování pověsil na První hradní nádvoří modrý hadr se žlutými pěticípými hvězdami, tak nyní na stejném místě vyvěšuje izraelskou vlajku na znamení podpory židovského státu při okupaci palestinských území a jejich bombardování. Že nový díl konfliktu vznikl poté, co se Palestinci z východního Jeruzaléma dozvěděli, že se musejí vystěhovat, protože je nahradí izraelští „osadníci“? Tím hůř! Palestinci (od roku 1948, kdy jim vzali jejich domovinu rozhodnutím OSN) se totiž nikdy okupaci nepodvolili. Nepřípustné!
Osud
Podvolení je hlavní téma této doby. Vzpurní vysloužilí francouzští a američtí generálové (a jejich mnozí kolegové v aktivní službě) sice dali najevo, že ještě není všem dnům konec. Že současní totalitáři všech zemí a barev, kteří se dle Marxovy prastaré výzvy opět spojili, aby kolonizovali západní demokracie, ještě nemusejí zvítězit. Ale je to hodně nahnuté.
Podvolení je prvním stupněm okovů otroctví. U nás si je zatím navlékáme se stejným jásáním (kavárna a její obdivovatelé) či rezignací (umlčená většina) jako v roce 1948. Asi zase budeme čekat, až „nás někdo osvobodí“. Abychom pak z něj klidně vyrobili nepřítele, pokud nový pán zavelí.
Podvolení je naším osudem.
Nebo ne?
