Povšimněte si rozdílů
Lubomír Vylíčil: „Dvacetiletý Kanaďan najel včera v městě London (provincie Ontário) svým pick-upem do skupiny muslimů, čekajících u přechodu, a čtyři zabil. Úmyslně vybočil ze silnice, srazil pět osob a velkou rychlostí ujel. Po krátkém pátrání jej policie zadržela.“
Jedná se o jistého Nathaniela Veltmana. Náčelník místních kriminalistů, Paul Waight, sdělil novinářům, že mladého muže obvinil z vraždy prvního stupně, protože jeho čin byl zjevně plánovaný. Že se ale stále více přiklání k ještě přísnějšímu obvinění, a to z terorismu. Místní i světová média pak už zcela otevřeně píší o odpudivém zločinu z nenávisti.
Veliká pozornost je v nich také věnována obětem násilného činu. Noviny přinášejí řadu příkladů, jak skvělá, oblíbená a pro Kanadu obohacující byla ona muslimská velkorodina, která do Ontária před 14 lety přimigrovala z Pákistanu. S uznáním také hovoří o sbírce, vyhlášené na pomoc pozůstalým, která přinesla 99 000 $ už za první hodinu po vyhlášení. A úplně všechna média, bez vyjímky, citují jasné a tvrdé prohlášení kanadského premiéra, Justina Trudeau, že po tomto cíleném útoku z nenávisti nasadí „všechny nástroje, které máme k boji proti islamofobii”.
Aby bylo jasno: vraždu, tedy úmyslné, plánované zabití jiného člověka je třeba odsoudit vždy a všude. Ale i při rozhodném odsouzení pachatele a při vší úctě k obětem jeho činu si nelze nepovšimnout jistých rozdílů. Rozdílů ve způsobu informování veřejnosti o takovém zločinu. Protože srovnatelných, velice podobných „útoků vozidlem” na skupiny náhodně vybraných, nevinných osob, proběhlo v posledních letech několik. Například v Evropě.
Jaké rozdíly, oproti předchozím případům, vás u tohoto, kanadského útoku vozidlem, na první pohled upoutají?
- hned vzápětí po činu známe identitu pachatele, jeho národnost i věk
- nikdo nespekuluje o duševní poruše, všichni drží linii o jasné nenávisti a promyšleném činu
- nikdo nesnáší pozitivní informace o pachateli, třeba že zdravil sousedy, nebo pomohl s nákupem
naopak je sneseno spousta pozitiv o obětech (na rozdíl od útoků v Evropě, kde byly příběhy, osudy a pozitiva obětí prakticky zamlčeny). - politické špičky země se zavazují, že postoje, které k činu vedly (islámofobie) budou přísně trestány
Podívejme se, pro srovnání, na podobné útoky v Evropě a na informování o nich. Zapátrat můžeme namátkou třeba v roce 2014, kdy jistý muslim vjel nákladním autem do lidí na vánočním trhu v Nantes na západě Francie. Nebo o dva roky později, v roce 2016, kdy Mohamed Lahouaiej Bouhlel najel náklaďákem do lidí, oslavujících státní svátek v Nice (86 mrtvých) a Anis Amri „obohatil” ukradeným kamionem vánoční trhy v Berlíně… Určitě si vzpomínáte. A když ne, nahlédněte do dobových materiálů.
Tak zásadní rozdíly ve způsobu informování o srovnatelných útocích, stejně jako diametrálně odlišné vystupování politiků k nim, nám přinášejí velice důležitou informaci. A to, na jaké, nebo čí straně stojí a co podporují globalisté. Skrze své sluhy – velké mediální domy a „významné světové politiky”.
Na té naší to rozhodně není.
