Domácí

Přímo z Vidlákova dvorku I. Základní pomocník

Vidlák: Krátký Afghánský úvodník: Tak to přátelé vypadá, že Tálibán udělá se všemi těmi diplomaty, kteří se teď nemohou dostat z Kábulského letiště jednoduchý obchod… My vám pustíme domů diplomaty a vy uznáte oficiálně naší existenci.

Nepochybuju o tom, že nějaký hlupák to nepochopí a odsoudí svoje lidi k smrti a díky tomu to ti ostatní pochopí o to lépe. Takže se můžeme těšit na moc hezkou debatu naší vlády a opozice o tom, jak je zapotřebí uznat teroristickou entitu jako stát, protože jinak nám zabijou velvyslance… 

Přátelé

Mám dovoleným stále není konec. Tento týden jsem tradičně s dětmi na táboře. Užíváme se trochu divočiny, děti se učí žít s málem a nic nepotřebovat. Není tu wifi, není tu elektrika. Světlo dělá slunce a hvězdy, voda je v potoce. A já budu on-line jen občas. A tak jsem si řekl, že po dobu mého táboření poběží na Kydech seriál o mně – Vidlákovi, který skutečně existuje, skutečně hospodaří a který chce inspirovat následníky. 

Už více než rok jsem přetiskován i na jiných serverech a tamní čtenáři  v diskusích rádi spekulují o tom, že jsem Babišův marketingový produkt, že jsem výtvor Máry Prchala  a tak podobně. Vždycky se u toho dobře pobavím.  Proto pustím pár fotek ze svého života. Nic osobního. Jen takový drobný důkaz, že Vidlák skutečně existuje a má s Andrejem společné jen to, že pracuje v jeho firmě. Chci v tomto týdnu ukázat, co mě tvoří a z čeho čerpám své sebevědomí a můj optimismus.  V tomto týdnu se projdeme po mém gruntě a řekneme si, co správný jihomoravský vidlák v tuto dobu dělá. Chtěl bych, abyste si udělali představu o rozsahu prací, plochy i financí, které ze mě dělají Vidláka.

Takže pro začátek pár údajů: 

Vlastním pozemek o ploše 1000m2. Polovinu tvoří dlážděný dvůr s domem, hospodářskými budovami a několika skrojky trávníku. Na této ploše je jedna třešeň, cukrový javor a každé volné místo je osazeno vinnou révou. Druhých 500m2 tvoří produkční zahrada. Z ní je zhruba 100m2 vinohrad a 100m2 tvoří sad o šesti meruňkových stromech. Zhruba 300m2 obdělávám na zeleninu a brambory. Celý můj pozemek je cca 14m široký a zhruba 80m dlouhý. Převýšení zahrady je víc než tři metry. 

Spolu s tchánem obděláváme ještě další záhumenky o celkové ploše asi dvou hektarů, ale těch se tento výklad týkat nebude. Chci vám v tomto týdnu ukázat, že uvedená plocha kolem mého domu bohatě stačí na to, aby se z ní základním způsobem uživila moje sedmičlenná rodina. 

Ne netvrdím, že na této ploše vypěstuju všechno. Ale chci vám dokázat, že vypěstuju dost. 

Dnes začnu svým nejdůležitějším pomocníkem. Zde je: 

Představuji vám svůj malotraktor Agzat o kterém jsem už kdysi psal a pěl na něj chválu. Koupil jsem ho na Slovensku přímo od výrobce a nemohu si ho vynachválit. Na obrázku ho vidíte se zapřaženým vyorávačem brambor, protože o tom bude zítřejší povídání. Na stroji vpředu je třicetikilové závaží a k tomu čtyři menší pětikilová. Dalších dvacet kilo je v každém kole. Celková váha stroje asi 200 kg. Je to tak akorát, aby měl dostatečnou adhezi pro všechny polní práce. 

V pozadí na fotografii  můžete vidět mého dalšího pomocníka – je to můj jedenáctiletý syn. Druhý nejstarší. 

Motor má výkon cca 4 koňské síly, má to zamykatelný diferenciál a kromě tohoto kousku vlastním  ještě jedenstejný malotraktor s menšími koly, který používám na mulčování trávy. Vlastní převodovka i motor jsou ale stejné a navzájem zaměnitelné. Stroji, který vidíte, jsou tři roky. 

Tento stroj pracuje u mě na zahradě průměrně třicet hodin ročně. Nic moc. Ale během těchto třiceti hodin zoře zhruba 300m2 plochy, několikrát celou plochu uvláčí, projede plečkou a kombinátorem, zasadí brambory, udělá hrobky, po uzrání zase brambory vyorá. K malotraktoru mám i vozík a zhruba polovinu z uvedené doby něco někam vezu, manipuluju, vysypávám a podobně.  Ten druhý stroj k tomu zmulčuje několikrát cca 200m2 trávy a zmulčuje také všechno zelené, co mi na políčku vyroste. 

Pokud byste se někdy rozhodli pokusit se stejně jako já o co největší soběstačnost, budete potřebovat něco podobného. Nahradí to čtyři tažné koně, spotřebuje to za celý rok asi dvacet litrů benzínu a oba dva traktory se vším aktivním i pasivním nářadím stály dohromady asi 160 tisíc. Všechno koupené nové, žádná bazarovka. Pokud by vám stačily starší stroje, seženete to všechno za méně než polovinu. 

Traktor na fotce právě vyoral všechny mé letošní brambory a přijel jsem zapřáhnout brány, abych po bramborách srovnal půdu, aby vylezly i zapomenuté brambory a abych připravil půdu pro zelené hnojení. Zde ještě jedna fotečka s branami: 

Teď stroj stojí na kraji svého bramborového políčka, za strojem vidíte řádek krmné řepy a za řepou pak obrovské lupeny cuket a dýní hokaidó. Za chvíli se pustím do práce a po deseti minutách bude zhruba stometrová plocha po bramborách uvláčená a protože je letos dost vody, mohu do uvláčeného rovnou rozházet osivo hořčice.

Pokud se ze soběstačnosti nechcete zbláznit a nechcete se udřít, nechcete to mít jako úděl k neunesení, budete potřebovat v první řadě takovýto jednoosý malotraktor. Nekupujte si šmejda z Mountfieldu a nekupujte si ani sexy stroj Lamborghini nebo Agria. Vsaďte na starou dobrou komunistickou konstrukci a kupte si české Vari nebo slovenský Agzat. Oba mají stejné kořeny. Oba stroje používají stejné upínání a nářadí na ně je zaměnitelné.

|Slováci ovšem jsou se svým strojem o krok dál. Jejich stroj má tři vývodové hřídele pro aktivní nářadí a hlavně má diferenciál, takže se taháním za řídítka moc nenadřete.

Pokud máte podobně velkou zahradu a chcete si na ní udržovat hezký trávník, zaplatíte za nějaký ten zahradní traktůrek, sekačku, křovinořez, vertikutátor, odmechovač a podobně zhruba stejné peníze a také vás údržba trávníku bude stát podobné množství času i sil. Pokud budete zahradu obdělávat, nic neztratíte, ale ještě mnohé získáte. Zítra si povíme o té nejzákladnější obživě.

Zdroj