Přímo z Vidlákova dvorku II. Brambory

Vidlák: Všichni pražští kafírníci by se teď měli velmi podrobně dívat, jak skončila Kábulská kavárna… Jak skončili ti, kteří uvěřili Američanům jejich dobré úmysly, ti kteří si mysleli, že vyrostou spolu s americkými kamarády, kteří přijali americké hodnoty a kteří věřili v sílu americké diplomacie, americké soft power i americké hard power. 

Dívejte se na kábulské letiště. Dívejte se, jak to dopadne, když si impérium vytyčí nové zájmy a nové cíle. Dívejte se, jak málo pro impérium znamená, když sloužíte. Dívejte se, jak snadno můžete být opuštěni, jak snadno budete ponecháni osudu, jak snadno z vás noví páni nadělají zrádce. Dívejte se, jak málo ve skutečnosti znamenáte, jaké nicky jste v porovnání s velmocenskými zájmy.

Dívejte se, jak nejste žádná velká zvířata, jak snadno můžete i s miliony peněz uvíznout na posledním letišti, kde o vás bude rozhodovat nějaký devatenáctiletý poručík. 

Všichni bychom se měli dívat, všichni bychom se podle toho měli zařídit. Ne, tenkrát v Saigonu to nebyl jen jakýsi omyl či chyba. Je to zákonitost. Zákonitost velmocenské logiky. Být nepřítelem Ameriky je nebezpečné, ale být jejím přítelem je smrtící. Dívejte se. Abyste pak nebrečeli, že vás nikdo nevaroval. 

A ještě jedna věc… naše republika z Afghanistánu vyvezla letadlo ženských a dětí. Českých rodin diplomatů. Náš velvyslanec tam zatím zůstal. Palec nahoru pro Balouna – má koule. A palec nahoru pro naší vládu, která v tom bordelu dokázala zařídit, že česká letadla tam v Kábulu ještě mohou přistát a odletět. 

A teď už dnešní článek: 

Jak se v Rusku pozná, že přišla krize? Stoupne poptávka po sadbových bramborách…. V Rusku má každý možnost si vyklučit políčko a vypěstovat si pro sebe tu nejzákladnější potravinu. Oni vědí proč. V tomto ohledu bychom měli být jako Rusové. Měli bychom si všichni umět vypěstovat brambory, měli bychom na to být zařízení a měli bychom mít alespoň zahrádku jako dlaň, abychom to udělat mohli.  

Včera jsem svým povídáním naznačil, že dneska budu mluvit o bramborách. Ano, právě přišla doba sklizně a museli jsme to stihnout ještě před naším odjezdem. V posledních dnech dost napršelo a bylo nebezpečí, že by brambory mohly začít podrůstat. Opět začnu s pár údaji: 

Celková plocha pro brambory představovala plochu cca 6 x 16m. Tedy nějakých 100m2. Na této ploše bylo osm řádků brambor. Zde si můžete udělat představu o velikosti: 

Na obrázku vidíte tři vyorané řádky. Brambory prosvítají ve vyorané zemině, ale protože je ještě poměrně mokrá, nedrolila se dostatečně, takže brambory jsou částečně zakryté. Vlastní sbírání tak bylo trochu obtížnější než obvykle. Vpravo můžete vidět už uklizenou část plochy.

Pracovali jsme čtyři. Já a moje tři děti. Čtvrté v pořadí mělo nakázáno se také zúčastnit, ale práce ještě moc neudělalo. Děti během dopoledne vytrhaly na řádcích všechnu nať a plevel, aby byla plocha čistá tak jak ji vidíte. Já přišel z práce, zapřáhnul jsem stroj a ob řádek jsem vyryl brambory. Po uklizení vyoraných řádků jsem vyoral ty mezi. Dělá se to tak proto, aby se nejezdilo a nešlapalo v už vyoraných bramborách.

Celá práce trvala dvě odpoledne. Dětem navíc každý den trvalo zhruba hodinu než uklidily nať a odpoledne pak trvalo nám všem čtyřem vždycky dvě hodiny, než jsme brambory posbírali, odnosili, očistili a uložili do sklepa. Celkově tak moje děti odpracovaly každé cca 6 hodin a já na sklizni odpracoval čtyři hodiny. Stroj pracoval celkem asi půl hodiny.

Výsledek druhého dne, kdy jsme sklidili 5/8 plochy můžete vidět zde:

Na obrázku vidíte cca 160 kg brambor a v té druhé řadě vidíte cca 100 kg krmných brambor. Krmné jsou proto, že jsou malé, nikdo se s nimi nechce loupat, jsou mezi tím i brambory poškozené a zelené. Pokud byla nouze daly by se z valné většiny sníst také a jedly by se jako první.

O den dřív jsme udělali tři řádky, takže celková úroda na uvedené ploše představovala cca 250 kg brambor pro lidi a 130kg brambor pro prasátka. Zde už výsledný obrázek ze sklepa, kde si můžete udělat představu co celkovém množství

Na obrázku vidíte můj klenutý sklep – respektive jeho bramborový výklenek. V přepravkách jsou krmné brambory, které do měsíce zmizí. Zbytek pak budeme jíst my.

U sebe na zahradě pěstuju odrůdu Impala – jedná se o rannou odrůdu a pěstuju ji proto, že už na začátku července si můžeme vyrýt první brambory a užívat si jejich chuť. Pozornému oku neujde, že brambory jsou poměrně deformované do složitých tvarů. To proto, že v době vytváření hlíz bylo sucho, půda byla tvrdá a tak se hlízy vyformovaly do roztodivných tvarů.

Úroda byla spíše podprůměrná. V tu nejdůležitější chvíli chyběla voda a já ještě nemám dodělanou kapkovou závlahu. Příští rok už bych s tím problémy mít neměl.

Celkově jsem péčí o brambory strávil mimo sklizeň asi tři hodiny. Musel jsem je zasadit, což pomocí sázecího stroje trvalo asi hodinu. Pak jsem je musel dvakrát odplevelit a musel jsem přihrnout hrobky. Jednou jsem aplikoval postřik na mandelinku a jednou jsem rozhazoval síranové hnojivo.

Výsledkem je cca 200 plnohodnotných obědů s bramborami. Krmné brambory mi zase vyrobí cca 30kg vepřového masa. Když si k tomu připočítáte nějaké ty těstoviny a moučná jídla, mohu s klidným svědomím konstatovat, že uvedené množství brambor v podstatě dostačuje. Pokud by bylo ouvej, mohu plochu na pěstování brambor trojnásobně zvětšit.

Impaly vydrží ve sklepě tak do vánoc. Do té doby je rozhodně nesníme. Zbytek se zkrmí a do sklepa přijdou ještě brambory Marabel z jiného záhumenku, které vydrží až do nové úrody. Samozřejmě bych je mohl také pěstovat doma, ale není důvod. Prozatím.

A na závěr ještě jednu fotečku:

Takto vypadá plocha týž večer po sklizni. Je kompletně uvláčená a už je na ní rozházené osivo hořčice jako zelené hnojení. Hořčice je vysetá velmi hustě, takže vytvoří neproniknutelný porost ve kterém se udusí všechen plevel. Jen co zaprší, vystřelí to vzhůru.

To jde ne? Brambory pro celoroční použití v naší rodině, k tomu měsíční příspěvek vitamínu C a škrobovin pro prasata, navíc poučení pro děti, že pracovat se musí a zároveň se haranti něco naučili.. A to celé za deset hodin mé práce a šest hodin práce třech mých dětí. Brambory byly na necelé třetině obdělávané plochy, nijak jsme se u toho nepředřeli a máme hotovo.

Na ostatních záhumencích už se uplatní větší stroje mého tchána. Dělají rychleji, efektivněji a nepotřebují dětskou práci…

Zdroj a diskuze zde.