Přímo z Vidlákova dvorku VIII. – o nářadí

Vidlák: Dnešním článkem chci vyhovět Targusovi ohledně jeho dotazu na svoje zemědělské nářadí, které zapřahuji za svůj malotraktor. Targusovi se nezdá, že by malotraktor natolik usnadnil život na zahrádce, že bych práci stíhal v časech, které jsem uvedl. Proto si dneska představíme nářadí, které potřebuji.

Začneme nářadím základním a nezbytným, pak přejdeme k nářadí, které ulehčuje práci, ale je možné se bez něj obejít. Koneckonců i já se snažím v maximální míře o pohodlí.

Vezmeme to od začátku..

Pluh:

Jedná se o lehký dvouradličný obracák, který umožňuje překlápěním radlic orat z obou stran a brázdu dělat stále na tu stejnou stranu. Já ho tak ale nepoužívám – orám políčko nikoliv podélně, ale napříč, protože to je napříč svahem. Každý rok tak půdu posunu o jednu brázdu nahoru, což je tak akorát tolik, co každý rok splaví voda a co se sesype při dalších pracech. Směr orby střídám. Jednou orám zleva doprava, další rok zprava doleva. Využívám tak obou radlic, ale střídám je po roce. Zorat pozemek trvá asi tři hodiny.

Poznámka pro fajnšmejkry – pluh není špinavý, je natřený vazelínou. U pluhu je důležité, aby byl vyleštěný. Proto se hned po orbě hadrem očistí, osuší a natře něčím mastným, aby nereznul. Pluh je nejdůležitější zemědělský nástroj od pravěku. Kdysi se ministerstvo zemědělství jmenovalo ministerstvo orby. To nebyla náhoda. Orba je nejdůležitější počin lidstva a moderní hydroponie a permakultury budou ještě dlouho kulhat daleko vzadu.

Smyk:

Smykování je první práce po orbě. Dělá se klidně i uprostřed zimy, třeba v lednu, ale je zapotřebí, aby políčko oschlo. V posledních dvou letech jsem smykoval až v březnu. Smykováním se zarovnají brázdy a políčko je krásně rovné. Je vhodné, aby před dašími pracemi ještě několikrát napršelo, aby se srovnala vlhkost v půdě. Usmykování mého políčka trvá asi půl hodiny.

Brány:

Pokud má půda ztvrdlé hroudy, nebo pokud jsou v ní drny, nebo pokud je zapotřebí zkypřit jen horní vrstvičku několika centimetrů, použijí se brány. Práce je s nimi stejně jednoduchá jako se smykem a využívají se nejen na přípravu půdy po zimě, ale také na paběrkování brambor – po projetí bránami se ze země vynoří všechno, co bylo pod povrchem. Pomocí bran je možné stahovat z pole nať, brány drtí drny a ve středověku byla jedna z nejhorších poprav trhání branami. Prostě vás položili na zem a přejížděli tím po vás.

Kombinátor:

Místo bran je možné použít o něco modernější zařízení – pětiradličkový kombinátor. Radličky zajedou o něco hlouběji než brány, válec vzadu rozdrtí většinu hrud, pole je lépe srovnané a hlouběji prokypřené. Kombinátor využívám častěji než brány a to především na přípravu půdy před setím. Obzvlášť před bramborami je to vhodné, protože brambory potřebují větší prokypření než semínka mrkve. Kombinátor se dá použít i jako plečka. Půdu nadzvedne a mladý plevel v ní uschne. Používá se i bez válce, radličky se dají různě posouvat a je možné s nimi plečkovat jednotlivé řádky.

Hrobkovací radlice:

Zde vidíte hrobkovací radlice které mají stejnou rozteč jako kola traktoru. Používají se na sázení brambor a přihrnování hlíny. Pole projedu těmito radličkami, vzniknou příkopy do kterým posadím brambory a pak jedu přesně uprostřed mezi příkopy a brambory tím zahrnu. Až se objeví nať, tak to projedu ještě jednou a přihrnu k bramborám další hlínu. Sázení brambor tímto způsobem trvá asi dvě hodiny. Nejdéle trvá to ruční pokládání brambor.

Vyorávač brambor:

Funkce vyorávače je snad jasná. Prostě jedu v řádku brambor a vyorávač je vyháže na povrch. Za předpokladu, že je hlína tak akorát vlhká a drobí se. Pokud se nedrobí, vyorá to nejen brambory ale i hlínu a sběr je pak poněkud obtížnější.

Tolik k nářadí nezbytnému. V podstatě kromě tohoto používám ještě historický secí strojek na malá semínka, ale to se dá dneska za pár korun koupit také. Pomocí uvedeného nářadí se poměrně snadno a bez enormní námahy dá slušně pracovat. Já to mám samozřejmě udělané tak, aby všechny řádky měly stejnou rozteč, aby se vždycky mezi nimi dalo projet a aby se pokud možno všechno dalo udělat pomocí stroje a nemuselo se rukama.

Život jsem si ale také usnadnil a koupil jsem si z čiré radosti ještě další nářadí, které mi práci snobsky usnadňuje…

Sázeč brambor:

Tenhle stroj udělá všechno v jednom kroku. Rozhrne hlínu, položí tam bramboru, zahrne ji a krásně připraví hrobek. Sázení brambor tak trvá asi deset minut. Pokud je půda dobře připravená, je sázení brambor opravdu radost.

Plečka/rotavátor:

Mé jediné aktivní nářadí na přípravu půdy. Pod plechem je buben s noži, který je poháněn z malotraktoru. Používám ho především na podzim, když zmulčuju zelené hnojení. Rotavátor půdu dokonale prokypří do hloubky cca 5cm, rozbije tam kořínky, takže se rostlina už nevzpamatuje, ale dolů dále vedou vlásečnicové kořeny, které tvoří kapiláry pro vodu.

Dalším strojem je druhý malotraktor na kterém mám trvale nasazený mulčovač.

Měl jsem šanci koupit výhodně ještě jeden stroj, tak jsem ho koupil. Mám tak dvě zaměnitelné převodovky i dva motory. Mulčovač je nářadí, co se nejhůř přehazuje, tak ho mám nasazený na druhém stroji a abych řekl pravdu, nic jiného jsem s tímto traktůrkem nikdy nedělal. Bez tohoto stroje bych se docela dobře obešel. Podobnou práci by udělal i křovinořez, ale pravda je, že ten mulčovač všechno dost usnadňuje.

Nosič nářadí:

Jedná se o sedačku na kolech, kterou mohu použít místo vozíku. Doma ji nepoužívám, ale při pracech na velkých záhumencích může nést třeba ty brány nebo kombinátor a člověk nemusí chodit po svých. Mám na ní i kouli pro přívěsné vozíky za auto, takže mohu táhnout i lehčí náklad obyčejným vozíkem.

Samozřejmě vlastním i sekačku na trávu a obyčejný křovinořez. Ale používám i ruční kosu a srp. A také občas potřebuju něco dodělat normálně rýčem nebo motykou. Celkově vzato mi ale stroje šetří desítky a desítky hodin práce a díky nim není samozásobitelství žádná rasovina na zblbnutí. Mohu snadno chodit do práce, mám čas pro rodinu a mám i čas se normálně flákat, fotit tyhle fotky a psát cypoviny na Kydy.

Správná poznámka je, že pokud všechno krachne, asi těžko budu mít k dispozici benzín do svých strojů. Ano to je pravda. Ale je dost pravděpodobné, že v té chvíli také budu mít spoustu volného času, protože nebude práce. V té chvíli si mohu vzít do ruky ten rýč, k tomu si připravit motyku a hrábě a mohu všechny strojní práce dělat rukama. Bude to sice o dost náročnější, ale na druhou stranu se udržím v kondici a pořád budu mít to jídlo.

Targusi, stačí to takhle?

Diskuze a zdroj zde.