Probouzení Landou…
Jana Zwyrtek Hamplová: Zpěvák Daniel Landa objíždí zemi s cílem probudit v lidech českého lva a moravskou a slezskou orlici. Tedy mimo jiné odvahu, hrdost, lásku a sílu.
Akce, které začínají příjezdem burácejících, a tím nepřehlédnutelných, motorek s českými vlajkami a modrou vlajkou nosící heslo FIT VIA VI – Nechť síla prorazí cestu – končívají téměř pravidelně slzami dojetí z vyslechnutých slov. Opravdu je to tak, a byla jsem toho svědkem.
A není to zdaleka jediný kontrast, který charakterizuje iniciativu Zlatý špendlík, která mobilizuje národ k odporu proti politické zdravotní diktatuře, a jejímž prvotním cílem je shromáždit co největší občanskou sílu na případnou obranu ústavnosti a svobody podle článku 23 Listiny základních práv a svobod.
Dalším kontrastem, který bije do očí, jsou Danielovi spojenci v této snaze probudit lidi, aby si už nenechali líbit pošlapávání svých práv, a proti covidové diktatuře se v určitou chvíli aktivně postavili. Vedle rockerů a dalších kamarádů, kteří by se, pokud by stáli osamoceni, typově hodili řadě lidí, aby Zlatý špendlík ihned účelově označili nelichotivými přívlastky (které si jistě umíme představit), se vedle zpěváka Daniela Landy náhle objevily silné odborné týmy z řad advokátů, lékařů, ekonomů a dalších profesí, kde dokonce ani titul docent či doktor není nic výjimečného. Překvapení, které to vyvolalo ve veřejném prostoru, je nepřehlédnutelné, a pro řadu lidí to byl patrně tak trochu i šok, z něhož se ještě tak zcela nevzpamatovali.
A důvod tohoto zdánlivě kontrastního spojení? Aby argumenty, varování, rady a upozornění, které už více jak rok tito odborníci vyslovují, a kterým není dáván v médiích prostor, byly konečně slyšet, a vzbudily pozornost v míře, jakou si dávno zaslouží. A této role národního „probuditele“ se ujal s odhodláním sobě vlastním právě Daniel Landa, a dlužno dodat, že ji plní skvěle. Jak v terénu, tedy v českých, moravských a slezských městech, tak na webových stránkách Zlatého špendlíku, tak tehdy, když tvrdě okomentuje ministra zdravotnictví nebo s vtipným nadhledem „sejme“ ministra vnitra, že pan ministr asi něco pil, když říká to, co říká. Nebere si zkrátka servítky, a tím je velmi důležitou, a v těchto těžkých časech nezbytnou, prodlouženou rukou oněch odborných týmů, jejichž členové by podobný slovník měli patrně zábrany použít, i když si myslí často, zoufalí, totéž. Jenže bez těch ostrých slov nejsou odborné názory a varování zase tak přitažlivé.
Třetí kontrast je to, že zatímco vůči těm nahoře je Daniel Landa ostrý jak břitva, a kdyby mohl, tasí meč, jeho odhodlaná slova vůči lidem na náměstích jsou plná lásky a úcty – k naší zemi, ke svobodě, k naší historii, k právu a k životu našich rodin.
A tady se ukazuje, v čem je ono spojení odvážných právníků, lékařů, ekonomů a dalších oborů s vlastencem a rockerem Danielem Landou dokonalé. Tito odborníci by ani teď neměli hlasitou platformu pro své alarmující závěry, varování a návody, tedy nebyli by výrazněji slyšet, a Daniel Landa by zase neměl v ruce tak silnou odbornou munici, se kterou má jeho osobní nasazení stokrát významnější dopad a sílu, než kdyby na svá poselství byl sám. Aktuální právní Desatero, které patrně trochu naruší spánek odpovědným, je toho důkazem. Právníci zapracovali, Daniel Landa zajistil publicitu.
Odborná oponentura proti oné jediné (ne)pravdě, která má být prý do nás opět huštěna novou reklamní kampaní za miliony, tedy Zlatým špendlíkem Daniela Landy významně posílila, protože Zlatý špendlík jednak sjednocuje odborníky řady oborů (aktuálně dominuje právo a medicína), a formou organizované registrace začíná spojovat lidi napříč republikou, aby nebyli roztříštěni jen v různých místních skupinách. Hlavní aktivity pak přijdou po volbách, ať bude jejich vítězem kdokoli. A čím víc „vojska“ bude Zlatý špendlík mít, tím vyšší vliv na zdravý rozum v naší zemi bude mít.
Závěrem tohoto blogu si dovolím osobní dovětek.
Občas se mě někdo zeptá – a není ten Landa moc kontroverzní? Odpovídám na to stručně: „Zaplať Bůh za ty dary! Do podobné první linie může jen chlap s koulema!“ (A srdcem – dodávám si v duchu.)
Vím, co říkám. V té první linii už nějakou dobu jsem, a dané, zdánlivě nesourodé spojenectví, jsem od počátku viděla jako šanci posílit nás všechny, co se snažíme vnést „řád do budovaného neřádu“. Dnes zažívám díky Danielu Landovi chvíle, které jsem už nutně potřebovala zažívat, a nejsem sama. Taky vím, že je to oboustranné. Ale to by bylo na další blog. Který určitě napíšu…
