Proč byla zničena Škodovka?
Přemysl Votava: Ten otazník platí i dnes. Americký devastující nálet na Škodovku z dubna 1945 se nepřipomíná, tak jako stovky jeho obětí. Koncem dubna se počítaly poslední dny války, Plzeň již žila nadějí na brzkou svobodu. Tu radost jim překazily dva dubnové spojenecké nálety 17. a 25.dubna. Oba nálety připravily o život přes 700 obětí a přinesly i stovky zraněných.
Zejména ten z 25.dubna vyvolává stále otazníky. 200 letadel USAF svrhlo 500tun bomb. Tento klenot československého zbrojního průmyslu byl ze 70% zničen. To, co se nepovedlo během okupace při neúspěšných náletech na Škodovku, byl tento úspěšný. Americký generál Patton, se při prohlídce zničené Škodovky měl dle pamětníků údajně vyjádřit: „Dobrá práce, jsem spokojený!“ Méně spokojené bylo Československo.
Plzeňský nálet v závěru války nebyl jediný, podobně dopadly další česká průmyslová města, jako Kolín, Kralupy, Chomutov, Ústí nad Labem, Záluží u Mostu, Pardubice, v únoru a březnu i Praha s tisícovkou obětí. Je zcela zřejmé, že dubnový nálet na Škodovku a na další české průmyslové podniky již neovlivnil konec války, měl ale vliv na poválečnou obnovu Československa.
Proč musela být Škodovka zničena? Vždyť 25. dubna se počítaly už poslední dny války. Rudá armáda drtila poslední odpor nacistů, obdobně postupovali Německem i západní Spojenci. Den před náletem 24. dubna sevřela Rudá armáda do obklíčení Berlín. Ve stejný den, 25. dubna si Spojenci na Labi podali ruce, fotografie těch šťastných a usmívajících se vojáků obletěly svět. V posledních dubnových dnech prchající německé jednotky místo odporu spíše hledaly záchranu v americkém zajetí. Na organizovaný odpor již nebylo ani pomyšlení.
A toho 25. dubna 1945 česká a slovenská města si již užívala první týdny svobody. Rudá armáda a 1. československý armádní sbor osvobodily již celé Slovensko, 22.4. Opavu, 26. dubna 1945 Brno, 30.dubna Ostravu. Také 3. americká armáda vstoupila v půli dubna na naše území. Tak proč ty spojenecké nálety?
Ptáme se dodnes. Značnou roli nejspíše sehrála únorová konference Spojenců na Jaltě, tam došlo k zásadní dohodě o osudu Německa, ale také o rozdělení sféry vlivu v Evropě. A to je možná ta zásadní odpověď na tyto otazníky. Československo i se svým vyspělým průmyslem se dostalo do sféry vlivu SSSR. Politické pozadí bylo nejspíše tím hlavním důvodem. Západní analytici si spočítali, že se blíží doba rozpadu spolupráce mezi Spojenci.
