Proč nemám ráda diskuse o konspiračních teoriích?

Eva Hrindová: Neznamená to, že máme konspirační teorie nějak plošně odmítat nebo jim nedopřávat sluchu. Znamená to jen, že často jim dopřáváme příliš mnoho pozornosti. Lidé jsou schopni do krve se hádat o něčem, co nelze dokázat, o domněnkách a o motivacích lidí, které nemá nikdo šanci nějak potvrdit.

Jsou totiž konspirační teorie a konspirační teorie. Často nazývá mainstream konspiracemi údaje, které jsou potvrzené a doložené. Prostě se chce jen zbavit nepříjemných faktů, které se jim nehodí do jejich obrazu světa. Označit něco konspirací se tak stalo jedním ze způsobů cenzury – o tom není žádného sporu.

Ale i při debatách o konspiracích rozlišujme. Často se totiž diskutéři tak zamotávají do spřádání konspiračních teorií, až jim uniká běžná realita. Věci se dějí, mají konkrétní důsledky a reálné konání nám dává dost informací k tomu, abychom zaujali jasný postoj. Ne vždy je nutné do detailů znát motivace lidí, jejichž činy vidíme naprosto nezpochybnitelně.

Typickým příkladem neproduktivního konspirování jsou události z 11. září. Domy prokazatelně spadly, letadla do nich narazila, pilotovali je únosci s pozadím islámského terorismu. Na tom se jistě všichni shodnou. To jsou fakta. Že se tato fakta oplétají různými teoriemi a různými vysvětlivkami a motivacemi, je druhá věc. I kdyby bylo pozadí 11. září důkladně osvětleno, nic to nezmění na tom, že ty domy spadly a lidé zemřeli.

Někdy pozoruju i další nevyžádaný důsledek hádek o konspiracích. Lidé se rozhádají na život a na smrt a jsme svědky dalšího zbytečného drolení společnosti. Lidé, kteří by normálně mohli spolupracovat, se najednou stávají nepřáteli. A kvůli čemu? Kvůli nějaké teorii, která současnou realitu nijak neovlivňuje. Je přece jasné, že i bez jasného názoru na nejdiskutovanější konspirace, ukazuje 11. září naprosto průzračně a bez pochybností několik důležitých věcí.

1. Islámský terorismus nelze porazit prostředky, které k tomu volí západní svět.
2. USA jako velmoc ztrácí své postavení tak rychle, jak omezuje demokracii a cenzuru.
3. Řešení důsledků je neefektivní, je třeba hledat příčiny jevů a na ty se zaměřit.

Možná jsou na vás mé tři body příliš obecné, tak si je trošku rozveďme. Multikulturní západní svět, který je živen a tvořen schvalováním migrace a podporou islámu, je pravou příčinou islámského terorismu. Přidejme k tomu i neustálé „bičování“ každého, kdo volá po osobní zodpovědnosti jednotlivce. To v lidech jen vyvolává pocit, že oni sami za nic nemohou. A tak v různých skupinách etnických a náboženských sílí pocit, že oni nejsou viníci svých selhání. Za vše přece může kolonialista a heterosexuální bílý muž.

Západ sám si tak tvoří mraky nepřátel a sám se dobrovolně oslabuje. Demokracie a přirozená spravedlnost se tak stávají nedostatkovým zbožím a oslabují rychleji, jak v moři tají ledovce. To vše je umocněno i nepopiratelným faktem, že společnosti neřídí volení politici, ale čím dál silnější korporátní a oligarchické skupiny. Pro ty je nejdůležitější zisk a nějaký veřejný zájem mají na háku. Těžko se tak zatahuje brzda v podobě přání občanů. Ti se prakticky svým dlouhodobým nezájmem, povrchností a neochotou přemýšlet o důležitých věcech, zbavili vlivu na dění ve svých zemích.

To vše považuji za mnohem důležitější téma k diskusi než nekonečné hádky, kdo vlastně přispěl k pádu „dvojčat“. Já vidím pád celé západní civilizace a než dokola řešit, kdo za tím pádem stojí, měli bychom mobilizovat k záchraně nás a naší země. Proč se máme „rozstřelovat“ na tom, jestli náhodou v pozadí pádu „dvojčat“ nejsou nějaké nepotvrzené neviditelné síly? Nemáme snad dost VIDITELNÝCH a dobře identifikovatelných průserů. Já myslím, že máme a jsem vděčná za každého člověka, co místo neproduktivního konspirování udělá něco proto, aby se svět stal bezpečnějším a spravedlivějším místem.

Zdroj