Radikálové na jedno použití

Píše Martin Konvička (zkráceno): „Zběsilost leftardismu pěkně ilustruje, že mnohé figury, které jsme před třemi až pěty lety vnímali jako radikální hovada, dnes zaraženě mlčí – nebo je vnímáme jako “umírněné”.

Nikoho z těch šílenců minulých let by prostě nenapadlo, brát lidem benzínová auta, slibovat “svět bez létání”, kastrovat nezletilé děti, snít o bezmasé stravě pro všechny, nebo sem vozit Afgánce leteckými mosty. Na to neměli ani v nejdivočejších snech. Jo kázat o dobrovolném uskromnění, solidaritě a evropských hodnotách, na to je užilo, ale jakmile se to vše přetavilo z kavárenských plků do unijních direktiv, couvli.

Úlohu pro-bruselských, proti-národních, pro-migračních a obecně toxických arciškůdců dnes sehrávají úplně jiné postavy. A popravdě – takové, kde bych to nečekal. Loutkový šéf ODS Fiala. Plavovlasá rusobijka Černochová. Lidovecký předseda, jenž neví, že je primát. Reklama na sóju Vítek Rakušan. A samozřejmě kamarila kolem Ivana Bartoše, ale ty už neberou vážně ani oni sami.“

Martin Konvička příliš milosrdně vynechal spoluvinu ANO, nicméně v tom podstatném má pravdu:

Spousta šílenců si dělá kariéru na prosazování nesmyslných požadavků a ti lidé vůbec nepočítají s tím, že by to někdo mohl vzít vážně. To se přivazujete ke komínu, dostanete se do televizních záběrů, spolužáci vás kvůli tomu obdivují a otevře se vám cesta k zajímavé kariéře. Ale pochopitelně očekáváte, že přijdete domů, a budete topit a svítit. Vůbec si neumíte představit, že by tu elektrárnu opravdu odstavili.

Ostatně, ani starodávní hippies nepočítali s tím, že všichni lidé – včetně jejich rodičů – začali žít volnou láskou. Ani s možností zrušení policie. Radikál to nikdy nemyslí tak úplně vážně. Proto může být radikálem.

Jenže naše situace je odlišná v tom, že není, kdo by ty radikály odkázal do patřičných mezí. Normální pravidla hry přece bývala taková, že radikál požadoval zrušení elektrárny a ministr energetiky se mu vysmál. Jenže politici se změnili. Kdo by se dnes odvážil otevřeně vysmívat bláznivým nápadům Vymírající rebélie. Ano, Miloš Zeman a pár jeho vrstevníků. Ale politika o generaci mladšího zachvátí panika při představě, že by se kvůli tomu objevily negativní články. Jen si představte ten titulek: Předseda ODS odmítá vědecky podložený návrh na záchranu planety. To přece nejde. Stejně jako je nemyslitelné, že by se ošklivě psalo o nějakém podniku jakožto politicky nekorektním. Co by tomu řekli na centrále?

I ty nejšílenější nápady jsou tedy realizovány.

Logicky bychom mohli čekat sepnutí zpětné vazby. Dřívější bláznivé nápady jsou uváděny do života a aktivisté musí přicházet s ještě bláznivějšími požadavky. A tak pořád. Jenže ouha, oni to nemusí být ti stejní. Šimona Pánka a Apolenu Rychlíkovou nahradí mladší sekáči.

Čas starých radikálů končí. Někteří z nich se dokázali doživotně velmi dobře zajistit (třeba pánové Pánek a Halík), z jiných se stali úředníci nebo na tom pracují (to je případ mnoha Pirátů) a další jsou schováni v redakci nějakého vyšinutého média. Za pár let bude financováno toho média ukončeno, a bude zrušeno financování příslušného oddělení Českého rozhlasu. Ale to už nebude nikoho zajímat.

Článek M. Konvičky najdete zde.